Rusko mění svět. Po Evropě "se natahuje" po území na dalším kontinentu

"Chtěli jste nový světový řád? Tady ho máte! Venezuela anektovala území Guayana Esequiba, a to přímo před nosem kdysi mocného vládce Spojených států. Zbývá jen, aby Mexiko získalo zpátky Texas i další území. Je načase, aby se Američané zamysleli nad svou budoucností. A nad budoucností Aljašky," napsal Mironov na sociální síti X.  

Samozřejmě využil příležitosti momentálně eskalujícího konfliktu mezi Guyanou a Venezuelou, přičemž prezident Nicolás Maduro oznámil svůj záměr obsadit tuto bohatou ropou obdařenou oblast. Také připomínal historický fakt, že v minulosti Rusko ovládalo největší a nejsevernější část Spojených států. Tato oblast byla však v roce 1867 prodána americké vládě, což opomenul zmínit.

Nápad obnovit ruskou nadvládu nad Aljaškou, které se země dobrovolně vzdala, není v Rusku nový. Tato myšlenka pravidelně zní z úst ruských propagandistů a v minulosti ji dokonce předkládal šéf ruské Dumy Vjačeslav Volodin jako odpověď na západní protiruské sankce. Nicméně je spíše ztělesněním představ ruského vedení, které se snaží vykreslit silný obraz, ačkoliv není schopno dosáhnout většího úspěchu, zejména ve střetu s podstatně slabší Ukrajinou.

Vjačeslav Volodin si brousil zuby i na Polsko. Podle tohoto ruského politika je třetina území Polska oblastmi s rozvinutou infrastrukturou, průmyslovými podniky a bohatými přírodními zdroji, které se staly součástí Polska "díky Rusku". Podle jeho slov, "v poválečné době sovětský lid utratil více než 750 miliard dolarů na obnovu a rozvoj Polska. Polsko jako stát existuje jen díky naší zemi." Kritizoval polskou politiku bourání pomníků sovětským vojákům, uzavírání ruských škol a "krádež ruského majetku".

"Polsko musí vrátit území získaná v důsledku druhé světové války a kompenzovat naší zemi prostředky, které na to byly vynaloženy ve válečných a poválečných letech," dodal předseda ruské Státní dumy.

Skutečné obsazení dvou třetin území Guyany Venezuelou také spíše připomíná přání než reálný plán. I když údajně 96 % Venezuelanů tento krok schválilo v referendu a prezident Maduro nařídil vytvoření nového členského státu Bolívarovské republiky Venezuela, dosud nedošlo k faktické okupaci tohoto území. Zůstává nejisté, zda k nějakému skutečnému obsazení nakonec dojde.

Guyana získala dle serveru CNN podporu nejen ze strany Spojených států, které s ní aktuálně jednají o obranné spolupráci, ale také od jihoamerické regionální velmoci Brazílie, která již vyslala své vojáky na hranice s touto ohroženou zemí. Situace na místě tak příliš nesouzní s Mironovovými představami.

Spor o Esequibo má kořeny v koloniálním období, kdy v oblasti operovalo Španělsko, Nizozemsko a Británie. V roce 1899 připadl region na základě arbitráže USA, Británie a Ruska britské kolonii Guyaně. Když v roce 1966 získala Guyana nezávislost, Venezuela si Esequibo začala nárokovat u mezinárodních soudů. Napětí vzrostlo poté, co byla u pobřeží tohoto regionu v roce 2015 nalezena větší ložiska ropy a plynu.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) minulý týden krátce před referendem Caracasu nařídil, aby nepodnikal žádné kroky, které by zbavily Guyanu kontroly nad Esequibem. Venezuela ujistila, že nehledá důvod k invazi do oblasti. Voliči však mimo jiné v referendu odmítli, aby ICJ rozhodoval tento územní spor.

Někteří analytici tvrdí, že Maduro nyní územní spor rozvířil proto, aby si vylepšil preference před prezidentskými volbami, které se budou konat příští rok.