Volební mapa Spojených států zaznamenala od roku 2016 výrazné změny. K již tradičním „swing states“ se nově přidaly historicky republikánské státy. Výrazné změny se očekávají i v průmyslových oblastech Spojených států. Stejně tak se změnila republikánská jižanská základna. Statisticky je na tom zatím lépe Biden.
Volební mapa Spojených států se tradičně skládá ze tří skupin států. Základ tvoří státy ryze nebo převážně demokratické, které leží zejména na západě a severovýchodě země, a státy ryze či převážně republikánské, které pokrývají jih a střed Spojených států. Řadí se k nim i pár států na severu případně na severozápadě jako Montana, Severní Dakota nebo Idaho.
Častěji jsou demokratické státy označovány jako „modré“, republikánské jako „červené“. Toto barevné označení se stabilně používá již od prezidentských voleb z roku 2000. Přestože žádný stát nemá pouze demokratické nebo republikánské voliče, barevné odlišení si státy postupně získaly díky určitému volebnímu precedentu, kdy se jedné z politických stran v určitém státě podařilo několikrát po sobě získat volební většinu.
Třetí skupinu tvoří tzv. „swing states“ nebo také „battleground states“, které hrají během voleb zásadní roli. Zatímco v demokratických a republikánských státech je více méně jasné, jak tamní voliči budou volit, „swings states“ bývají v rámci volebních preferencí voličů nevyzpytatelné.
Navíc se pomyslný seznam těchto států neustále mění, zatímco demokratické či republikánské státy zůstávají z hlediska svých stranických preferencí poměrně stabilní. Mezi tradiční „swing states“ se historicky řadily státy jako Colorado, Florida, Iowa, Michigan, Minnesota, Nevada, New Hampshire, Severní Karolína, Ohio, Pensylvánie, Virginie a Wisconsin.
Tyto státy se však během různých volebních cyklů na základě různých ideologických nebo i demografických faktorů mění. V roce 2016 bylo takových států celkem 11. Volební modely pro rok 2020 zařadily navíc Arizonu, Georgii a Texas, někteří odborníci zmiňují i Aljašku.
Ve všech případech se jedná o státy, kde voliči v předchozích volbách volili primárně republikánsky, někteří analytici ale tvrdí, že především mezi voliči ve státech jako Arizona, Georgia nebo Texas má Biden silný potenciál. Z původního seznamu naopak vypadávají státy jako Virginie nebo Minnesota. V obou státech se na základě předchozích šesti prezidentských voleb totiž počítá, že zvítězí opět Demokrat.
Volební model The Economist předpovídá, že demokraticky bude letos volit 25 států, přičemž patnácti z nich přikládá více jak 99% jistotu. Zde se jedná o státy jako Kalifornie, Oregon, Washington, New York nebo New Jersey, kde Demokraté vždy minimálně od roku 1992 získali většinu.
Republikáni by dle modelu měli získat 21 států, více jak 99% šanci na vítězství by přitom měli mít ve 13 z nich. Stejně jako v opačném případě se zde jedná o státy, kde v minimálně šesti předchozích volebních cyklech Republikáni vyhráli naprostou většinou. Sem se řadí státy jako Tennessee, Arkansas, Kentucky nebo Alabama.
Čistě statisticky by tedy dle modelu měl Biden vyhrát i ve státech jako Florida, Michigan, Nevada, New Hampshire, Pensylvánie a Wisconsin, které se řadí k tradičním „swing states“. V roce 2016 se Hillary Clintonové podařilo zvítězit pouze ve dvou z nich, a to v New Hampshire a Nevadě. V předešlých volebních cyklech si ale v těchto státech vyjma Floridy Demokraté poměrně stabilně drželi většinu.
Stejný názor má i americký politický analytik, Mike Madrid, který sází především na státy jako Michigan a Pensylvánie. Konkrétně v Pensylvánii předpokládá oproti roku 2016 vyšší volební účast afro-americké komunity stejně tak jako vysokoškolsky vzdělaných voličů, kteří tvoří významné procento Bidenových příznivců.
Silný potenciál vidí i na Floridě, kde předpokládá, že mínění voličů ve prospěch Bidena výrazně ovlivní zdejší pandemická situace. Neméně důležitou roli podle něj bude hrát i měnící se ideologie místních obyvatel, kdy se čím dál tím méně z nich identifikuje s kulturou bývalé Konfederace ideologicky inklinující k Republikánské straně.
Model The Economist navíc předpokládá, že demograficko-politicky si podobné státy budou volit podobně. Proto se dá usuzovat, že pokud Biden získá Michigan, zvítězí i ve Wisconsinu. Významnou roli budou však mezi „swing states“ zastávat nově i Texas, Georgia a Arizona.
Současné průzkumy zatím hovoří ve prospěch Donalda Trumpa, volební prognózy však poukazují na nemalý potenciál Joe Bidena tyto státy nakonec vyhrát. Z pohledu Madrida si státy jako Arizona nebo Texas procházejí podobnou demografickou obměnou jako dříve Colorado nebo Nevada.
Konkrétně se jedná o populační nárůst Latinoameričanů a vysokoškolsky vzdělaných bělochů v oblasti tzv. států slunečného pásu. Podobně jako Afroameričané se latino-americká komunita přiklání spíše k Demokratům. Navíc podobně jako Florida se oba státy řadí k nejvíce zasaženým koronavirem.
Georgia, byť se zde historicky podařilo zvítězit jen dvěma demokratickým prezidentským kandidátům, spadá dle Madrida mezi státy, které se začínají odklánět od klasické jižanské tradice. Na většinu místních voličů tak Trumpova politika hájící kulturní dědictví bývalých otrokářských států fungovat nebude.
Fakt, že Biden si průběžně udržuje byť těsný náskok nad Donaldem Trumpem ve většině těchto klíčových států vyjma Texasu a Iowy, Madrid vysvětluje na základě tří hlavních faktorů. Asi nejvýznamnější roli dle něj hraje fakt, že Trump si důsledkem koronavirové pandemie poprvé prochází opravdovou zkouškou svých schopností ve funkci prezidenta.
Jelikož počet nakažených stále přibývá, stejně tak roste i počet mrtvých a nezaměstnaných, roste i nespokojenost jeho voličů. To lze na příklad pozorovat u nejohroženější skupiny lidí starších 65 let, kteří navzdory svému konzervativnímu smýšlení hodlají podpořit Joe Bidena, který by podle nich pandemickou situaci zvládl mnohem lépe.
Dalším faktorem je dle Madrida úroveň dosaženého vzdělání. Procento vysokoškolsky vzdělaných zejména bělochů v populaci roste. Průzkumy ukazují, že tito lidé věnují největší pozornost vývoji domácí ekonomiky, přičemž čím dál tím více lidí je dle aktuálních statistik silně znepokojeno aktuální ekonomickou situací v zemi.
Jako třetí významnou slabinu prezidenta vidí v jeho reakci na nedávné rasové nepokoje v zemi. Madrid v této souvislosti tvrdí, že stejně jako se vyvíjí postoj společnosti, mění se i postoj Republikánů vůči rasovým otázkám. Čím dál tím méně z nich se přiklání k tzv. „jižanské strategii“, kulturnímu dědictví Konfederace a jiným nacionalistickým ideologiím. O tom svědčí i nedávné průzkumy, dle nichž přes 50 % Američanů pohlíží na vlajku konfederace jako na symbol rasismu.
Související
První průzkum po volebním superúterý ukázal, jak si stojí Biden proti Trumpovi
Trump otočil. Chce jít do volební debaty, k účasti vyzval Bidena
Volby USA , Joe Biden , Donald Trump , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Týdenní výhled filmů: Coenovská road movie Panenky na útěku, návrat Monty Python i jeptiškovský horor
včera
Kyjev se může radovat. EU se dohodla na navýšení fondu EPF o pět miliard eur
včera
Putin slavil triumf s občany na Rudém náměstí. Hymnu zpíval i s poraženými
včera
Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb
včera
Zuzana Čaputová v Praze uctila památku obětí tragické střelby na FF UK
včera
Policista, který v opilosti napadl v Praze dívku, má skončit ve službě
včera
Černý kašel má první letošní oběť v Česku, potvrzují statistiky SZÚ
včera
Sníh z českých hor nadále mizí. Tání bude pokračovat, uvedli meteorologové
včera
Česko jako postsovětský satelit? Americký deník upravil titulek článku o munici pro Ukrajinu
včera
Černého kašle nadále přibývá po stovkách případů. Experti mají jedno doporučení
včera
Exprezident Zeman zůstává v nemocnici. Není jasné, kdy bude z Motola propuštěn
včera
Danko odstoupil ze slovenské prezidentské volby. Podpořil jednoho z kandidátů
včera
Severokorejci opět provokují sousedy. Odpálili několik raket do moře
včera
Medvěd na Slovensku pronikl do ulic třicetitisícového města. Zranil několik lidí
včera
Princezna Kate půjde s pravdou ven, naznačují zdroje z Velké Británie
včera
Miloš Zeman zůstává v nemocnici. Lékaři dnes zhodnotí jeho aktuální stav
včera
Putina volilo přes 87 procent lidí. V Kremlu bude sedět dalších šest let
včera
Vražda v Klatovech. Policie už v neděli dopadla podezřelé
17. března 2024 21:58
Putin zvítězil, volilo ho přes 87 procent lidí, ukazuje první průzkum
17. března 2024 21:20
První východočeské derby v play-off zvládly po boji Pardubice, Sparta udolala Liberec v nájezdech
Vyrovnané souboje před ohromujícími diváckými atmosférami byly k vidění o prvním hracím dni čtvrtfinálové fáze play-off Tipsport extraligy. Oba první zápasy dvou sérií Pardubice vs. Hradec Králové a Sparta vs. Liberec navštívilo přes 10 000 fanoušků a oba zápasy se nerozhodly v základní hrací době. Zatímco východočeské derby rozhodl po remíze 4:4 po prodloužení symbolicky proti svému oblíbenému soupeři Martin Kaut, v pražské O2 Areně se čekalo na rozhodnutí až do samostatných nájezdů, ve kterých nakonec Pražané odčinili to, že nedotáhli vedení 2:1.
Zdroj: David Holub