Analytik CIA varuje před totálním vyhlazením. KLDR může nechat vyhladovět 90 procent Američanů

Washington/Pchjongjang - Je to nejhorší scénář ze všech, nepravděpodobný, přesto bychom se na něj měli připravit, řekl Peter Vincent Pry, bezpečnostní analytik, který nedávno svůj rozbor představoval americké komisi pro domácí bezpečnost. Ve svým výzkumu se zaměřil na sevekorejské zbraně s elektromagnetickým impulsem (EMP), které by mohly vyhladit až 90 procent populace Spojených států.

Peter Vincent Pry v rozhovoru pro časopis Forbes řekl, že domněnky ohledně války s KLDR v poslední době hlavně směřovaly na jaderné hlavice, přitom EMP představuje daleko horší nebezpečí. Na rozdíl od mezikontinentálních raket, které po odpálení se dostanou do stádia suborbitálního letu a poté se znovu vracejí do atmosféry, kde nakonec dojde k výbuchu, super-EMP zařízení jsou navržené tak, aby vyzařovaly gama záření, které poškodí elektroniku.

A ne jen tak ledajakou. Nechráněné elektrické systémy v letadlech to pravděpodobně uškvaří, stejně tak budou z provozu vyřazeny řídící věže nebo navigační systémy. Kdyby došlo k detonaci v nadmořské výšce 300 kilometrů, výsledný elektromagnetický impuls by mohl ovlivnit všech 48 státu (vyjma Aljašky a Havajských ostrovů).

Okamžitě by to postihlo hustý letecký provoz nad Spojenými státy. Docházelo by k nehodám, při kterých zemře kolem 500 tisíc lidí. Jenže to nejhorší by podle Pryho teprve přicházelo - 90 procent obyvatelstva by postupně vyhladovělo, podlehlo nemocím, či strádali kvůli špatné lékařské péči. "Jediný důvod, proč dnes uživíme zhruba 320 milionů Američanů, je ten, že jsme silně závislí na elektřině," tvrdí Pry. Bez proudu nedokáže moderní civilizace (zatím) fungovat.

Během prvních tří dnů by zmizely všechny zásoby ze supermarketů, bez chladících systému by se postupně kazily 30-denní zásoby ještě předtím, než je lidé stihnou sníst. V nemocnicích nebudou fungovat žádné přístroje, doprava bude nemožná bez semaforů řídící provoz. Veškerá komunikace a televize i rádia budou odříznutá.

Bez elektřiny se dnes ve Spojených státech nevyprodukuje nic, a to ani další jídlo, o léků nemluvě. Zásobování ze zahraničí by nejspíš bylo neúspěšné, veškeré přepravní lodě nebo letadla blížící se k americkému pobřeží by okamžitě přišla o veškerou elektroniku. Během jediného roku by ve Spojených státech mohlo být jen kolem 32 milionů obyvatel, teda desetina současného počtu.

Podle Pryho by EMP mohlo poškodit i plynovody, ve kterých dojde ke zkratu, protože nebude žádný funkční elektrický systém, který by reguloval průtok plynu. To způsobí ve městech velké požáry, nepoteče ani voda. Během sedmi dnů budou navíc jaderné elektrárny tak roztavené, že radiací zamoří celé oblasti.

Podle Pryho existuje několik možností, jak se takovému útoku bránit, od transformátorů s vysokým napětím (EHV) po vylepšení existujících systémů, aby se mohly úspěšně bránit proti EMP. Jenže tohle řešení vyžaduje hlavně čas, ale také spoustu peněz. Podle Washingtonu jsou již nyní proti EMP chráněné některé vládní instituce včetně prezidentského Air Force One, pro úspěšný chod země v době nouze to však zdaleka nestačí.

Kritici také namítají, že doteď neexistují žádné důkazy o tom, že by KLDR takovou zbraň vlastnila. "Obavy z EMP jsou opodstatněné, jedná se však o velmi vyspělou technologii a pochybuji, že ji Severní Korea vlastní," tvrdí profesor James Clay Moltz s tím, že nejspíš žádná země na světě ještě nemá tak dokonalou EMP, aby vyřadila z provozu celé USA nebo Rusko. Současnou paniku kolem EMP považuje za zbytečné.

Související

Kim Čong-un

Kim Čong-un ocenil severokorejské vojáky, kteří na Ukrajině raději spáchali sebevraždu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un při slavnostním otevření nového rozsáhlého památníku na okraji Pchjongjangu otevřeně ocenil vojáky, kteří v bojích na Ukrajině zvolili sebevraždu před zajetím. Podle zpráv státní tiskové agentury KCNA jde o dosud nejexplicitnější potvrzení přímého zapojení severokorejských jednotek do ruské agrese a oficiální posvěcení doktríny „vlastního odpálení“.

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) USA (Spojené státy americké) EMP zbraně (elektromagnetické impulsy)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy