Americký voják se měl v zajetí dobře, tvrdí Tálibán. Mohl hrát i fotbal

Bergdahl byl držen v "dobrých podmínkách", řekl dnes agentuře AP mluvčí Talibanu Zabiulláh Mudžáhid. "Můžete se ho v Americe zeptat na jeho život (v zajetí). Nebude si stěžovat," dodal.

Podle Zabiulláha Mudžáhida hnutí Američana zadržovalo na různých místech v Afghánistánu, lokality ale mluvčí Talibanu neupřesnil. Bergdahl údajně rád hrál fotbal a také rád četl, a to i knihy o islámu psané v angličtině.

Sobotní propuštění Bergdahla na svobodu výměnou za pět příslušníků Talibanu držených na americké základně Guantánamo na Kubě vyvolalo řadu kritických reakcí.

Tálibán v duchu tradičního islámského universalismu nevnímá rozdíl mezi politikou a náboženstvím. Zpočátku tálibové tvrdili, že netouží po politické moci, ale jen po míru, kterého skutečně mimo střetů v severních částech země dosáhli. Tálibán se snažil o návrat k původní Prorokově obci. Mocenská struktura hnutí má základ v paštunské kmenové struktuře zaostalých oblastí jižního Afghánistánu.

Vůdčím představitelům hnutí se dostalo vzdělání v pákistánských madrásách, které nabízely bezplatné studium Koránu a islámského práva dětem z chudých rodin afghánských uprchlíků. Výchova v těchto institucích byla silně ovlivněna Deobandskou školou, jež vyučuje velice přísnou verzi islámu. Někteří ze studentů madrás se aktivně účastnili bojů proti sovětské okupaci. Znatelný byl a je také vliv saúdsko-arabského wahhábismu, nesnášenlivého výkladu islámu, jehož myšlenky se do Afghánistánu dostaly již v 19. století, píše e-polis.cz.

Příslušníci Tálibánu přišli o důvěru nepaštunského obyvatelstva nastolením režimu striktního dodržování Koránu. Tálibové kombinovali středověké myšlení s využíváním nejmodernější vojenské techniky. Zakazovali zábavu, všemožně utiskovali ženy, ničili kulturní památky po jinověrcích a nutili hinduisty nosit zvláštní znamení, jakési cedulky na oděvu (Kropáček 2002, 21). Během dobývání Afghánistánu táliby docházelo k silné paštunizaci. Zvyky na dobytých územích musely odpovídat těm v jihozápadní, paštunské části Afghánistánu.

Ženy musely být zcela zahaleny, nesměly chodit samy ven, nesměly pracovat a studovat, dokonce nesměly nosit bílé ponožky. Zákaz práce měl především pro afghánské vdovy katastrofální důsledky. Všichni muži museli nosit plnovous. Na základě tálibánské interpretace šaríi byly zavedeny tvrdé veřejné tresty jako kamenování, bičování, utínání končetin a popravy. Byly zakázány sporty včetně pouštění draků, hudba, tanec, chov zpěvných ptáků, televize a podobizny lidí či zvířat. Na mravnost dohlížela náboženská policie.