Čína prosazuje v léčbě covidu-19 tradiční medicínu, většina Číňanů preferuje moderní léčbu

Nedávno zveřejněná oficiální zpráva čínské vlády tvrdí, že 92 procent všech případů nákazy koronavirem v zemi bylo nějakým způsobem léčeno právě prostředky tradiční medicíny, napsal zpravodajský server BBC News.

Odborníci uvádějí, že se Čína snaží rozšířit oblibu tradiční medicíny jak doma, tak v zahraničí, ale klasičtí lékaři zůstávají ohledně jejích účinků skeptičtí. Čínská Národní zdravotní komise má ve svých pokynech pro léčbu covidu-19 speciální kapitolu věnovanou tradiční medicíně, zatímco státní sdělovací prostředky zdůrazňují údajnou úlohu těchto prostředků při minulých epidemiích, jako byl například SARS v roce 2003.

Jako léky na covid-19 je propagováno šest tradičních léků. Mezi dva hlavní patří "lien-chua čching-wen", který obsahuje 13 bylin včetně výtažku ze zlatice a rozchodnice růžové, a "ťin-chua čching-kan" - tato směs byla vyvinuta v roce 2009 během epidemie H1N1 a tvoří ji 12 složek včetně zimolezu, máty a lékořice.

Propagátoři tradiční medicíny argumentují, že užívání těchto přípravků nemá žádné nežádoucí účinky. Ale experti kontrují, že je třeba provést vědecké testy, než bude možné označit podobné směsi za bezpečné. Americké národní ústavy zdraví uvádějí, že i když mohou tyto přípravky pomoci zmírnit symptomy, jejich celková účinnost proti koronaviru je neprůkazná.

"U tradiční čínské medicíny neexistují dobré důkazy, a proto je její užívání nejen neopodstatněné, ale i nebezpečné," citoval nedávno časopis Nature bývalého britského výzkumníka na poli alternativní medicíny Edzada Ernsta, který už je nyní v důchodu.

Bez ohledu na to ale užívání tradiční medicíny v Číně sílí a poptávka stoupá i na mezinárodním poli. Čínská státní rada v loňském roce odhadovala, že průmysl tradiční medicíny bude mít do konce roku 2020 hodnotu 420 miliard dolarů (asi deset biliónů korun). Za zaníceného fanouška této dávné léčebné metody je pokládán čínský prezident Si Ťin-pching, který ji označuje za "poklad čínské civilizace".

Vysoký představitel odboru globálního zdraví americké Rady pro zahraniční vztahy Yanzhong Huang uvádí, že "sektor tradiční medicíny zamořují problémy s bezpečností a účinností, a většina Číňanů stále dává přednost moderní medicíně". Čínský Národní ústav pro kontrolu potravin a léků v loňském roce objevil v některých vzorcích tradiční medicíny toxické látky.

Kritici uvádějí, že Čína nyní pandemii zneužívá jako způsob, jak propagovat tradiční medicínu, což je obvinění, které státní sdělovací prostředky popírají. Skutečností nicméně je, že Čína posílala produkty tradiční medicíny a lékaře, kteří ji provozují, společně se zásobami konvenčních léků a vybavení do Afriky, střední Asie i Evropy.

"Jsme ochotní se podělit o 'čínské zkušenosti' a 'čínské řešení' při léčbě covidu-19 a umožnit dalším zemím poznat čínskou medicínu, pochopit ji a začít ji používat," řekl v březnu Jü Jen-chung, zástupce šéfa Národní správy tradiční čínské medicíny.

Mezinárodní profil tradiční čínské medicíny stoupl v loňském roce poté, co ji Světová zdravotnická organizace (WHO) po letech lobování ze strany Číny formálně uznala. Tento krok ovšem vynesl WHO odsouzení mezinárodní lékařské komunity.

Všeobecné přijetí čínské tradiční medicíny brzdí mimo jiné nedostatek jednotných standardů a prakticky žádné klinické testy. Letos v květnu švédské úřady provedly testy vzorků lien-chua čching-wen a zjistili, že obsahuje jen mentol.

Dalším zdrojem kontroverze je spojení tradiční medicíny s obchodem s volně žijícími zvířaty. Čínská Národní zdravotní komise se stala terčem kritiky poté, co coby léčbu covidu-19 doporučila injekce obsahující medvědí žluč.