Schyluje se k vojenské a politické katastrofě? Ve Washingtonu bijí na poplach

NÁZOR - Američtí vyjednavači údajně spěchají s dokončením křehké mírové dohody s afghánským Tálibánem, upozorňuje editorial serveru Washington Post. Vlivný deník dodává, že podle těchto zpráv americký prezident Donald Trump v nejbližších dnech oznámí jednostranné stažení amerických vojsk ze země.

Opakování irácké chyby

Pokud se tak stane, Trump podle washingtonského serveru zopakuje chybu, kterou dlouho vyčítal svému předchůdci Baracku Obamovi, a zaváže se ke stažení vojáků z válečné zóny, aniž by nejprve zajistil, že výsledkem nebude vojenská či politická katastrofa.

"Ačkoliv dohoda, která ukončí desetiletí afghánské války - a téměř 18 let trvající americkou misi - je velmi žádoucí, nemělo by k ní dojít za podmínek, které je Trump zřejmě připraven akceptovat," pokračuje editorial. Odkazuje na zprávy, že dohoda, kterou dojednal zmocněnec amerického ministerstva zahraničí Zalmaj Chálizád, umožní stáhnout z Afghánistánu 14 tisíc vojáků USA a jejich spojenců z NATO výměnou za závazek Tálibánu, že se rozejde s al-Káidou, tedy s teroristickou organizací, se kterou byl silně provázán ještě před útoky z 11. září  2001.

Trump údajně dychtí, aby mohl brzy oznámit stažení prvních 5 tisíc vojáků, které se podle některých zpráv již připravuje, a tlačí na kompletní odchod z Afghánistánu ještě před prezidentskými volbami v příštím roce, poukazuje renomovaný deník. Konstatuje, že Trumpova politicky motivovaná horlivost připomíná Obamu, který v roce 2011 trval na plném stažení amerických jednotek z Iráku, přičemž ignoroval varování, která se nakonec ukázala jako správná, že krok může vést k obnově tamních džihádistických hnutí.   

V případě Afghánistánu je ještě snazší předvídat možné nepříjemné následky, tvrdí Washington Post. Označuje za ně zhroucení Západem podporované afghánské vlády, opětovný nástup drakonické diktatury Tálibánu, který odmítá základní lidská práva, především práva žen, a posílení extremistických skupin, včetně odnože Islámského státu, který má v zemi již tisíce bojovníků.  

Informace o chystané dohodě naznačují, že pojistky proti takovému vývoji, které dojednal Chálizád, jsou slabé a dále oslabují díky nerozumnému spěchu na uzavření dohody, poukazuje prestižní deník. Dodává, že Tálibán údajně souhlasil s rozhovory s afghánskou vládou o politickém urovnání a zavázal se k určité formě příměří, ale v obou případech jen vágně a nejasně.

Není třeba spěchat

"Není jisté, že povstalci přistoupí na přímé rozhovory mezi (afghánským) prezidentem Ašrafem Ghaním, který byl zatím z mírového procesu vyloučen," píše vlivný server. Podotýká, že i američtí představitelé připouštějí, že boje v zemi zřejmě bezprostředně neskončí.  

Navzdory přání většiny Američanů ukončit afghánskou misi neexistuje pádný důvod opouštět zemi ve spěchu, deklaruje Washington Post. Vyčísluje, že od rolu 2001 zahynulo v Afghánistánu přes 2.300 Američanů, přičemž v rozmezí letošního ledna až července jich bylo jen 15 a od roku 2014 pouze 53.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Pokud by výsledkem rychlého stažení bylo zhroucení afghánské vlády a obnova teroristického útočiště v zemi, Spojené státy by mohly být v budoucnu opět vtaženy do bojů v Afghánistánu za daleko větší cenu, podobně jako v Iráku, kam se museli američtí vojáci vrátit 3 roky po svém prvotním odchodu, konstatuje renomovaný deník. Dodává, že krom toho by byly promrhány veškeré investice, ať již v podobě obětí na životech či finančních prostředků, do vytváření demokratického politického systému v Afghánistánu a posilování základních práv žen.  

Přijatelná dohoda s Tálibánem by měla podmiňovat celkové stažení amerických vojsk dohodou mezi povstalci a afghánskou vládou, apeluje editorial. Doporučuje, aby zahrnovala také setrvání amerických protiteroristických sil, které by mohly útočit na Islámský stát a další teroristické skupiny v zemi.

"Pokud Trump odsouhlasí odchod, který opomíjí tyto požadavky, bude riskovat, že to, co stále může být v Afghánistánu úspěšným výsledkem pro Spojené státy, se změní v ostudný neúspěch," varuje prestižní deník.

Související

Více souvisejících

Afghanistán Tálibán USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy