Konec syrských jatek? Prestižní deník navrhuje netradiční řešení

Chyby, omyly a podrazy

Typickým příkladem uvedeného je podle Guardianu německé ukvapené uznání nezávislosti Chorvatska v roce 1991, které značně napomohlo vypuknutí bosenské války. Další podobnou situací je pak Sýrie, kde si konflikt vyžádal nejméně 250 tisíc životů a o domov připravil přes polovinu obyvatel, deklaruje úvodník. Poukazuje na poslední týden brutálních bojů v Aleppu, kde se hrozivé dopady selhání mezinárodní diplomacie ukazují v plném bolestivém rozsahu.   

Chyb, omylů a podrazů ze strany evropských, ruských, amerických, íránských, tureckých a arabských politiků ohledně Sýrie od počátku povstání proti tamnímu prezidentu Bašáru Asadovi v roce 2011 bylo tolik, že je v jednom komentáři lze stěží vyjmenovat, uvádí britský deník. Původní předpoklad rozšířený mezi západními lídry zněl, že Asad se v úřadě neudrží, podobně jako Husní Mubárak v Egyptě a Muammar Kaddáfí v Libyi, připomíná The Guardian. Dodává, že to se však ukázalo jako mýlka a jak se válka rozšiřovala, síla a jednota sil stojících proti Asadovi byla neustále přeceňována.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Evropští a američtí politici chybně očekávali, že sunnitské arabské monarchie, v čele se Saudskou Arábií, podpoří sejné skupiny a budou sledovat stejné cíle jako oni," píše prestižní list. Soudí, že klíčový moment přišel v roce 2013, kdy syrské vládní jednotky nasadily chemické zbraně proti civilistům a nenastala americká vojenská intervence. Britský parlament a především Labouristická strana - stále otřesená iráckou válkou - odmítly zapojení Velké Británie, stejně jako americký Kongres a Obama se poté stáhl, vysvětluje úvodník. Naznačuje, že ze zpětného pohledu se jeví jako pravděpodobné, že účinné tažení proti vojenským cílům by mohly Asada přivést k jednacímu stolu.

"Namísto toho (Asad) těžil ze západní zdrženlivosti," kritizuje The Guardian. Konstatuje, že v Británii, kde nyní odstupující premiér David Cameron přislíbil ucelenou strategii pro Sýrii, stále vládne spíše ponižující ticho.       

Selhání západní a arabské politiky mělo další tvrdé důsledky, pokračuje britský server. Za jednu z nich označuje džihádismus Islámského státu (IS) na nekontrolovaných územích Sýrie a Iráku, byť tento fenomén má své kořeny již v americké invazi z roku 2003. IS tak vkročil do mocenského vakua, které vytvořila syrská válka, přičemž jak USA, Británie, Francie a jejich arabští spojenci zburcovaní ohrožením vlastních obyvatel namířili své zbraně na džihádisty, vážná situace syrských civilistů zcela ustoupila do pozadí, poukazuje The Guardian. Doplňuje, že IS se nevyhnutelně pomstil tím, že vyvezl své nihilistické násilí do srdce Evropy a stovky tisíc opuštěných Syřanů zamířili na Západ, což vytvořilo uprchlickou krizi, která je zatím nevyřešena.  

Zodpovědnost nezmizela

Dalším závažným důsledkem bylo otevření zadních dveří na Blízký východ, kterými do tamního mocenského vakua vklouzlo Rusko, uvádí prestižní deník. Poukazuje, že Vladimir Putin jako vždy rychle využil západní slabosti a nerozhodnosti, vyslal bombardéry a rakety na pomoc Asadovi, spolu s Íránem podpořil svého hlavního arabského spojence, pojistil si středomořské základny, šíří svůj vliv a zasadil Západu strategický úder.

"To vše Putin nadále provádí s chladným odhodláním," soudí The Guardian. Konstatuje, že v Aleppu i jinde není žádná nemocnice, škola či dům v bezpečí před ruskými nebo Ruskem zaštítěnými útoky a není vyloučena žádná forma boje, včetně nasazení chlóru. Tuto hrozivou situaci však nestačí pouze oplakávat, ukazovat prstem na ostatní, vyjadřovat své pobouření, kroužit kolem IS a jen sedět v naději, že válka tak nějak sama vyhoří, apeluje úvodník. Připomíná, že každodenně jsou zabíjeny a mrzačeny děti a Syřané prožívají za našeho přihlížení nejodpornější trauma.     

Důsledky tohoto konfliktu pak dopadají na náš každodenní život a jsou stále neúprosnější a jasnější, deklaruje vlivný server. Varuje, že pokud stále necítíme bezprostřední hanbu, měli bychom. "Přesto se někteří mýlí více než jiní," tvrdí úvodník s tím, že situace trvá více než pět let a zatím, jak se zdá, nic nezabralo. Dodává však, že zodpovědnost každého z nás - morální, politická a lidská - zkoušet znovu, znovu a znovu zastavit vraždění nezmizela, ale naopak se každým dnem zvyšuje.        

V New Yorku probíhají rozhovory o humanitárních koridorech pod dozorem OSN do Aleppa - kde podle víkendových zpráv povstalci alespoň dočasně prolomili obležení - i dalších oblastí bojů, uvádí britský deník. Nabádá vlády všech států, aby jim věnovaly maximální pozornost. Diskuze pokračuje také o budoucnosti ženevského mírového procesu, který podle úvodníku musí dostat nový impulz, především prostřednictvím konstruktivnější a neodsuzující spolupráce mezi USA a Ruskem.      

Rovněž země jako Írán a Saudská Arábie musí čelit vážným důsledkům, pokud budou Sýrii využívat k prosazování svých regionálních cílů, nabádá The Guardian. "Především se ale musí spojit mezinárodní společenství a říci Asadovi, aby odstoupil," píše prestižní deník. Uzavírá konstatováním, že dokud Asad zůstane u moci v Damašku, nenastane mír a pouze jeho odchod by konečně mohl přerušit kruh násilí.