Rusko posílilo bez jediného výstřelu. Expert rozebral Putinovy kroky v Sýrii

NÁZOR – Po téměř šestihodinovém jednání v Soči ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdoğan dosáhli dohody o osudu severovýchodní Sýrie. V komentáři pro server Moscow Times situaci rozebral Alexej Chlebnikov, blízkovýchodní analytik z Ruské rady pro mezinárodní otázky.

Dohoda přišla krátce po americko-turecké úmluvě o příměří uzavřené 17. října, která má být mezikrokem na cestě k nastolení nového statutu quo v regionu, upozorňuje odborník. Soudí, že nová rusko-turecká dohoda představuje dobrý základ pro definitivní urovnání konfliktu na severovýchodě Sýrie.

„To neznamená, že na cestě vpřed nebudou překážky, ale tato dohoda vytváří realistickou cestu,“ píše Chlebnikov. Vysvětluje, že plán předpokládá stažení všech bojovníků a zbraní kurdských Lidových obranných jednotek (YPG) do hloubi 32 kilometrů od turecké hranice, a to do 150 hodin, na což bude dohlížet ruská vojenská policie a syrská vládní pohraniční stráž.

Následně budou v oblastech do 10 kilometrů od syrsko-turecké hranice hlídkovat společné rusko-turecké jednotky, uvádí analytik. Připomíná, že po svém jednání s Erdoğanem zatelefonoval Putin syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, aby mu oznámil uzavření dohody a její detaily, přičemž Asad údajně vyjádřil plnou spokojenost a ujistil, že je okamžitě připraven podílet se na realizaci úmluvy.

Výhodné pro všechny

Putin a Erdoğan uzavřeli dohodu, která bere v potaz zájmy obou zemí, tvrdí Chlebnikov. Soudí, že oba získali to, co od schůzky očekávali.

Turecko má nyní garance Moskvy a Damašku, že kurdské jednotky ustoupí od jeho hranic, upozorňuje expert. Poukazuje též na turecké právo monitorovat – spolu s ruskou vojenskou policií - desetikilometrový perimetr na syrské straně své jižní hranice, čímž Ankara získala bezpečnostní zónu, o kterou Erdoğan roky usiloval.

Rusku se zase podařilo zajistit přítomnost svých vojáků na severovýchodě Sýrie, čímž se obnovuje kontrola syrského režimu nad velkou částí země, konstatuje analytik. Dodává, že dohoda také znamená faktické uznání Asadova režimu tureckým prezidentem.

„Moskvě se také podařilo omezit chuť Ankary na syrské území na 10 kilometrů hluboké a 150 kilometrů široké pásmo, což výrazně vyřešilo ruské obavy o syrskou územní integritu,“ podotýká odborník.

Nová realita na bojišti

Dohoda Putina s Erdoğanem vytváří novou situaci na bojišti, kde se Rusko prakticky stává garantem bezpečnosti pro Turky i Kurdy, domnívá se Chlebnikov. Soudí, že Moskva posílila svou roli v severovýchodní Sýrii bez jediného výstřelu a nyní má dobrou příležitost pomoci obnovit v blízké budoucnosti jednání mezi Ankarou a Damaškem, bez něhož je definitivní uspořádání severovýchodní Sýrie nemožné.

Dočasné zmrazení situace v severovýchodní Sýrii skrze vytvoření turecké bezpečnostní zóny a společné rusko-turecké hlídky může poskytnout Kremlu nové možnosti, míní analytik. Naznačuje, že nastolení bezpečnostní zóny může Rusko vyměnit s Tureckem za řešení situace v syrské provincii Idlib.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

 „Dá se očekávat, že Kreml brzy požádá Ankaru o kompletní odchod ze severovýchodní Sýrie,“ píše expert. Konstatuje, že po kurdském stažení a odzbrojení nebude potřeba, aby v zemi zůstávali turečtí vojáci a Moskva na to bude nepochybně upozorňovat s cílem obnovit syrskou územní celistvost.

Přetrvávající výzvy

Ačkoliv Moskva z uvedené rusko-turecké dohody profituje, vyplývají z ní také povinnosti, závazky a rizika, varuje analytik. Zdůrazňuje, že americké jednotky se ze Sýrie nestáhly kompletně a prezident USA Donald Trump se rozhodl ponechat zhruba 200 vojáků k ochraně Kurdy ovládaných ropných polí před Islámským státem, Ruskem, syrským režimem a Íránem.

Tito vojáci mohou hrát důležitou roli při bránění Moskvě a Damašku v celkovém ovládnutí severovýchodní Sýrie a zisku přístupu k ropným a plynovým nalezištím, upozorňuje Chlebnikov. Dodává, že nikdo si nemůže být jistý tím, zda se Trump náhle nerozhodne vyslat vojáky do Sýrie znovu.

Navíc, Damašek a Kurdové se stále musí dohodnout na konečném politickém urovnání, což nebude lehké a zůstane na Rusku, aby obě strany přimělo k uzavření dohody, myslí si odborník. Doplňuje, že Rusko bude muset také podnítit jednání mezi Anakrou a Damaškem a tento úkol bude extrémně obtížný.

„Ačkoliv Turecko chápe, že syrskou krizi je třeba urovnat, stále není nadšené z vyhlídky na jednání s Asadem,“ konstatuje expert. Očekává tedy, že teprve v následujících týdnech a měsících se ukáže, zda byla rusko-turecká dohoda úspěšná a zda Rusko využilo svou výhodu k vyřešení zbylých problémů.

Související

Izraelská armáda

Izrael zaútočil na pozice syrské armády

Izraelské útoky se v pátek zaměřily na pozice syrské armády na jihu země, uvedl šéf Syrského pozorovatelského centra pro lidská práva (SOHR) se sídlem v Británii Rámí Abdal Rahmán.
Bombardér B-1B Lancer

USA letecky zaútočily v Sýrii a Iráku

V pátek večer Spojené státy zahájily letecké útoky v Iráku a Sýrii. Cílem těchto úderů jsou íránské revoluční gardy a milice podporované Teheránem. Tyto akce jsou odpovědí na nedělní útok na americkou vojenskou základnu v Jordánsku, který si vyžádal lidské životy.

Více souvisejících

Sýrie Rusko Turecko Kurdové Ruské angažmá v Sýrii

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 23 minutami

před 56 minutami

před 57 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Izrael zůstane proti Hamásu osamocený, když bude muset

Izrael zůstane ve válce proti palestinskému hnutí Hamás "osamocený", pokud bude muset. Prohlásil to dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na varování prezidenta USA Joea Bidena v souvislosti s plánovanou operací izraelské armády ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Uvedla to agentura AP.

včera

Ilustrační foto

Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny

Při středečních útocích ruských sil na Ukrajinu byly vážně poškozeny dvě vodní elektrárny a jsou mimo provoz. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla státní energetická společnost Ukrhydroenerho, nekonkretizovala však, o které elektrárny se jedná.  

včera

včera

včera

Polsko-běloruská hranice

Polsko posiluje kovovou bariéru na hranici s Běloruskem

Polsko posiluje kovovou bariéru na své hranici s Běloruskem, aby zabránilo nelegální migraci. Připravuje také plány na zvýšení ochrany hranice s Ruskem, uvedl ve čtvrtek polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle agentury AP.

včera

včera

včera

Valerij Zalužnyj

Změny ve vedení Ukrajiny: Zalužnyj míří do Británie, Kubrakov skončil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek dekretem oficiálně jmenoval bývalého vrchního velitele ozbrojených sil Valerije Zalužného mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Ukrajiny v Británii. Ukrajinský parlament také dnes odvolal Olexandra Kubrakova z funkce místopředsedy vlády pro obnovu Ukrajiny.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Takhle vypadá skutečná digitalizace: Estonci mohou volit v eurovolbách i přes mobil

Občané Estonska budou moci hlasovat ve volbách i prostřednictvím mobilního telefonu. Příslušný návrh zákona předložený vládou v úterý schválil parlament tohoto pobaltského státu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy