EU má posílit ochranu vnějších hranic a tlak na třetí země, shodl se summit

Rozdílné postoje měli k otázce, zda má unie přímo financovat bariéry na hranicích, jimiž chce řada zemí brzdit rostoucí příliv migrantů do Evropy. V závěrech vyzvali Evropskou komisi k financování "opatření přímo přispívajících ke kontrole vnějších hranic".

Diskuse vedli také o přijímání lodí se zachráněnými migranty či o pravidlu, podle něhož organizuje azylovou proceduru země, přes níž cizinci do unie přicházejí.

Evropské země po několika klidnějších letech loni opět zaznamenaly výrazný nárůst počtu lidí mířících z Afriky či Asie přes Středozemní moře či Balkán do EU. Podle unijních statistik loni požádalo o azyl téměř milion lidí, což je skoro dvojnásobek předloňského počtu. Ze stovek tisíc lidí, jejichž žádosti úřady zamítly, se přitom do zemí původu podařilo unijním státům vrátit jen zhruba pětinu.

"Je velmi důležité, že Evropská rada jasně uznala, že migrace je evropský problém, který vyžaduje evropské řešení," prohlásila po nočním jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Lídři jsou zajedno v tom, že problém spočívá mimo jiné v nedostatečné spolupráci se zeměmi původu a tranzitními státy. Summit se shodl, že by členské země měly těmto státům omezovat výhodné udělování víz, pokud svůj přístup nezmění. Někteří politici mluvili i o zastavení rozvojové pomoci pro nespolupracující země, tento nápad ale nenašel potřebnou podporu.

Závěry summitu hovoří také o posílení ochrany hranic. Kromě některých zemí z východního křídla EU v poslední době razí zejména politici Rakouska a Nizozemska myšlenku, že by unie měla platit za stavbu hraničních bariér. Někteří lídři naproti tomu již před jednáním nabádali, aby unie nešířila dojem, že uzavírá své hranice lidem potřebujícím pomoc. Podle von der Leyenové nelze z unijních peněz financovat pouze ploty, ale do projektů je třeba zahrnout celou infrastrukturu včetně strážních věží, monitoringu, kamer, hraničního personálu či jeho techniky. EU podle ní bude financovat několik pilotních projektů v zemích ležících na nejvytíženějších migračních trasách.

Debata se vedla i o zavedení pravidel pro nevládní organizace, jejichž lodě zachraňují migranty na moři a vozí je do unijních přístavů. O to na summitu usilovala především italská premiérka Giorgia Meloniová, jejíž vláda se kvůli odmítnutí plavidla s migranty dostala do sporu s Francií.

Země EU dlouhodobě rozděluje i klíčová otázka solidárního přejímaní žadatelů o azyl, po němž volají zvláště přetížené jihoevropské země. Summit však toto téma zásadněji neotevřel a diskuse o něm budou podle von der Leyenové pokračovat v dalších měsících.

"Je jasné, že musí existovat i nějaký poměr mezi odpovědností a solidaritou. To ale neznamená přerozdělování a kvóty," řekl po jednání český premiér Petr Fiala. Stejně jako další země se podle něj Česko místo přejímání migrantů hlásí k přímé pomoci vytíženým zemím. Fiala připomněl, že Česko a další země v blízkosti Ukrajiny se v současnosti vyrovnávají s množstvím ukrajinských uprchlíků a o přerozdělování nemluví.