Na unijní summit v Bruselu dorazil i Zelenskyj. Státy vyberou nejvyšší činitele EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil ve čtvrtek do Bruselu, aby se zúčastnil zasedání Evropské rady a podepsal bezpečnostní dohody. Informoval o tom na sociální síti X.

"Jsem dnes v Bruselu, abych se zúčastnil zasedání Evropské rady a poděkoval všem evropským lídrům za jejich jednotu a potvrzení našeho neodvratného evropského směřování," napsal Zelenskyj a připomněl, že Ukrajina nedávno zahájila přístupová jednání o vstupu do Evropské unie.

Zelenskyj oznámil, že se v Bruselu setká s lídry členských zemí EU a absolvuje i bilaterální jednání. "Podepíšeme tři bezpečnostní dohody, včetně jedné s EU jako celkem. Tato dohoda poprvé zajistí závazek všech 27 členských států poskytovat Ukrajině podporu bez ohledu na jakékoli vnitřní institucionální změny," uvedl ukrajinský prezident.

Ve čtvrtek v Bruselu začíná dvoudenní summit EU, kde budou lídři unie diskutovat o politických a ekonomických otázkách, včetně války na Ukrajině. Summit by měl také schválit jména kandidátů na nejvyšší funkce v institucích EU.

Německý kancléř Olaf Scholz ve středu potvrdil, že tři hlavní centristické politické skupiny v Evropském parlamentu (EP) se dohodly na rozdělení nejvyšších postů v Evropské unii a na podpoře Ursuly von der Leyenové z Evropské lidové strany (EPP) na druhé funkční období předsedkyně Evropské komise (EK). 

Podle dohody by bývalý portugalský premiér António Costa z rodiny evropských socialistů měl být předsedou Evropské rady, zatímco estonská premiérka Kaja Kallasová, která zastupuje evropské liberály a centristy, by měla zastávat post šéfky diplomacie EU, uvedl Scholz.

"Je to současná pozice tří skupin, které mají v parlamentu většinu... Velmi doufám, že Evropská rada, která se zítra sejde, dosáhne dohody," řekl podle německých médií Scholz v Bundestagu, dolní komoře německého parlamentu.

Národní lídři přerušili rozhovory na mimořádném summitu EU v Bruselu minulý týden bez konečného rozhodnutí o obsazení těchto pozic. Dvoudenní zasedání Evropské rady, které začne ve čtvrtek 27. června v Bruselu, by mělo přinést definitivní rozhodnutí o tom, kdo bude vést instituce Evropské unie následujících pět let.  

Aby byla von der Leyenová nominována, potřebuje podporu kvalifikované většiny, tedy souhlas lídrů nejméně 20 členských zemí, které představují 65 procent obyvatel Unie. Po nominaci Evropskou radou bude muset získat také většinový souhlas poslanců nového Evropského parlamentu. 

Evropský parlament si zvolí nové vedení na plenární schůzi ve Štrasburku ve dnech 16. až 19. července, přičemž se předpokládá, že předsednické křeslo opět obsadí Roberta Metsolová z EPP na další dva a půl roku.

Dohoda o těchto změnách přichází před dvoudenním summitem EU, kde národní lídři ve čtvrtek a pátek v Bruselu definitivně rozhodnou, kdo bude vést evropské instituce v následujících pěti letech.

Italská premiérka Giorgia Meloniová plány na rozdělení nejvyšších postů v řídících institucích Evropské unie zkritizovala, protože ignorují přání voličů vyjádřené ve volbách do EP. 

"Zatím se mi nezdá, že by se objevila ochota zohlednit to, co občané řekli při volebních urnách," řekla Meloniová italským zákonodárcům. Podle ní musí být při jednáních zohledněny strany, které ve volbách získaly vyšší politickou podporu.

V Itálii nejvíce hlasů získali právě Meloniovy pravicoví Bratři Itálie (FdI), vedoucí síla Strany evropských konzervativců a reformistů (ECR) v Evropském parlamentu. Posun doprava byl zaznamenán i ve Francii a Německu, kde vládnoucí strany utrpěly těžké porážky.

"Instituce EU byly koncipovány jako neutrální subjekty a tím pádem by měly být garancí pro všechny členské státy bez ohledu na politické zabarvení jejich vlád," prohlásila Meloniová v Poslanecké sněmovně, dolní komoře italského parlamentu.

Tři hlavní frakce v EP mají dostatek hlasů na to, aby balíček přešel přes Evropskou radu lídrů EU. Nové funkční období von der Leyenové – křesťanské demokratky – však musí schválit EP, kde bude pravděpodobně muset získat širší podporu. Podle diplomatů může von der Leyenová usilovat o Meloniovu podporu tím, že Itálii nabídne silné portfolio v Evropské komisi.

Související

Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Summit EU Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Robert Fico promluvil poprvé od atentátu na svou osobu.

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí

Druhým dnem a především výpovědí poškozeného ve středu pokračoval proces s atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Politik se nicméně osobně nedostavil, soud nechal jeho výslech přehrát. Útočník Juraj C. dal prostřednictvím obhájce najevo, že se neztotožňuje s tím, že mu hrozí doživotí. O průběhu procesu informoval deník Pravda. 

před 29 minutami

před 57 minutami

Palestina, pásmo Gazy

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin

Izrael plánuje výstavbu „humanitárního města“ v Rafahu na jihu pásma Gazy pro statisíce palestinských uprchlíků. Podle ministra obrany Israela Katze má jít o uzavřenou zónu, kterou budou spravovat mezinárodní orgány a Palestinci nebudou moci odejít. Projekt, inspirovaný návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa na přesídlení Palestinců do jiných zemí, čelí ostré kritice. Podle právníka by mohl představovat válečný zločin, proti se postavila i Británie s Katarem.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil

Americký prezident Donald Trump oznámil nové zbrojní dodávky pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Dodávky ze Spojených států, respektive zbraní americké výroby hrají od počátku invaze klíčovou roli v podpoře Kyjeva – od systémů HIMARS a raket ATACMS přes dělostřeleckou munici až po tanky Abrams a stíhačky F-16. Tyto zbraně významně posílily schopnost Ukrajiny čelit útokům a zasazovat údery hluboko na nepřátelském území.

před 3 hodinami

Alena Schillerová

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě

Důchodová reforma, která zvyšuje důchodový věk, zůstává v platnosti i po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové se ukázalo, že ústavní práva opozice v Česku jsou mimořádně slabě chráněna. Pro ANO, které je favoritem říjnových sněmovních voleb, je to prý svým způsobem dobrá zpráva. 

před 4 hodinami

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně

Americký prezident Donald Trump podle nahrávky z loňského fundraisingu v minulosti pohrozil ruskému vůdci Vladimiru Putinovi bombardováním Moskvy, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu. USA sice disponují schopností takový útok provést, ale ruská vojenská doktrína připouští jadernou reakci na ohrožení hlavního města. Jakýkoli konvenční úder by tak mohl vést k jaderné eskalaci. Trumpova slova tak zjevně byla především cílenou součástí kampaně před dárci. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

před 6 hodinami

Ústavní soud

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo

Důchodová reforma zůstává v platnosti, rozhodl Ústavní soud. Informoval o tom ve středu v tiskové zprávě. Obstálo zvýšení důchodového věku i související změny ve vymezení rizikové práce. Poslanci hnutí ANO neúspěšně napadali i schvalovací proces novely zákona. 

před 7 hodinami

Ničivé povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Prohlédněte si galerii

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění

Pátrání po 173 pohřešovaných po ničivé povodni v Texasu pokračuje, obětí je zatím 111. Mezi mrtvými je i nejméně 30 dětí, většina z letního tábora Camp Mystic, který byl povodní zasažen nejtvrději. Přestože inspekce jen dva dny před tragédií potvrdila bezpečnostní připravenost tábora, náhlé stoupnutí hladiny, výpadek proudu a absence mobilních telefonů znemožnily včasné varování a evakuaci.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

před 8 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině.

Nejmasivnější útok na Ukrajinu zasáhl západ země. Poláci poslali do vzduchu stíhačky

Rusko podniklo dosud největší letecký útok na Ukrajinu od začátku invaze. Terčem bylo především město Luck, kde podle úřadů ohrozilo civilisty přes 50 dronů a raket. Útoky zasáhly i Kyjev a další města. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila stovky dronů a střel. Do pohotovosti byly uvedeny i polské stíhačky. USA už včera kvůli silným útokům oznámily dodávky nových zbraní. Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že Ukrajinci se „musí umět bránit“.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Pentagon

Proč Pentagon zastavil dodávky Ukrajině? Konečně se objevil "důvod"

Americké ministerstvo obrany oficiálně potvrdilo, že pozastavilo některé dodávky munice a zbraní, které byly Ukrajině přislíbeny na konci předchozí administrativy. Důvodem je právě probíhající přezkum zásob munice americké armády, jehož cílem je podle Pentagonu zajistit, aby se neohrozila vlastní obranyschopnost Spojených států.

včera

Proč Texas zasáhly nejtragičtější povodně v historii?

Ve svátečním ránu Dne nezávislosti zasáhly střední Texas prudké deště. Většina lidí tehdy ještě spala a netušila, že během několika hodin dojde k jedné z nejtragičtějších povodní v historii státu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy