Na unijní summit v Bruselu dorazil i Zelenskyj. Státy vyberou nejvyšší činitele EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil ve čtvrtek do Bruselu, aby se zúčastnil zasedání Evropské rady a podepsal bezpečnostní dohody. Informoval o tom na sociální síti X.

"Jsem dnes v Bruselu, abych se zúčastnil zasedání Evropské rady a poděkoval všem evropským lídrům za jejich jednotu a potvrzení našeho neodvratného evropského směřování," napsal Zelenskyj a připomněl, že Ukrajina nedávno zahájila přístupová jednání o vstupu do Evropské unie.

Zelenskyj oznámil, že se v Bruselu setká s lídry členských zemí EU a absolvuje i bilaterální jednání. "Podepíšeme tři bezpečnostní dohody, včetně jedné s EU jako celkem. Tato dohoda poprvé zajistí závazek všech 27 členských států poskytovat Ukrajině podporu bez ohledu na jakékoli vnitřní institucionální změny," uvedl ukrajinský prezident.

Ve čtvrtek v Bruselu začíná dvoudenní summit EU, kde budou lídři unie diskutovat o politických a ekonomických otázkách, včetně války na Ukrajině. Summit by měl také schválit jména kandidátů na nejvyšší funkce v institucích EU.

Německý kancléř Olaf Scholz ve středu potvrdil, že tři hlavní centristické politické skupiny v Evropském parlamentu (EP) se dohodly na rozdělení nejvyšších postů v Evropské unii a na podpoře Ursuly von der Leyenové z Evropské lidové strany (EPP) na druhé funkční období předsedkyně Evropské komise (EK). 

Podle dohody by bývalý portugalský premiér António Costa z rodiny evropských socialistů měl být předsedou Evropské rady, zatímco estonská premiérka Kaja Kallasová, která zastupuje evropské liberály a centristy, by měla zastávat post šéfky diplomacie EU, uvedl Scholz.

"Je to současná pozice tří skupin, které mají v parlamentu většinu... Velmi doufám, že Evropská rada, která se zítra sejde, dosáhne dohody," řekl podle německých médií Scholz v Bundestagu, dolní komoře německého parlamentu.

Národní lídři přerušili rozhovory na mimořádném summitu EU v Bruselu minulý týden bez konečného rozhodnutí o obsazení těchto pozic. Dvoudenní zasedání Evropské rady, které začne ve čtvrtek 27. června v Bruselu, by mělo přinést definitivní rozhodnutí o tom, kdo bude vést instituce Evropské unie následujících pět let.  

Aby byla von der Leyenová nominována, potřebuje podporu kvalifikované většiny, tedy souhlas lídrů nejméně 20 členských zemí, které představují 65 procent obyvatel Unie. Po nominaci Evropskou radou bude muset získat také většinový souhlas poslanců nového Evropského parlamentu. 

Evropský parlament si zvolí nové vedení na plenární schůzi ve Štrasburku ve dnech 16. až 19. července, přičemž se předpokládá, že předsednické křeslo opět obsadí Roberta Metsolová z EPP na další dva a půl roku.

Dohoda o těchto změnách přichází před dvoudenním summitem EU, kde národní lídři ve čtvrtek a pátek v Bruselu definitivně rozhodnou, kdo bude vést evropské instituce v následujících pěti letech.

Italská premiérka Giorgia Meloniová plány na rozdělení nejvyšších postů v řídících institucích Evropské unie zkritizovala, protože ignorují přání voličů vyjádřené ve volbách do EP. 

"Zatím se mi nezdá, že by se objevila ochota zohlednit to, co občané řekli při volebních urnách," řekla Meloniová italským zákonodárcům. Podle ní musí být při jednáních zohledněny strany, které ve volbách získaly vyšší politickou podporu.

V Itálii nejvíce hlasů získali právě Meloniovy pravicoví Bratři Itálie (FdI), vedoucí síla Strany evropských konzervativců a reformistů (ECR) v Evropském parlamentu. Posun doprava byl zaznamenán i ve Francii a Německu, kde vládnoucí strany utrpěly těžké porážky.

"Instituce EU byly koncipovány jako neutrální subjekty a tím pádem by měly být garancí pro všechny členské státy bez ohledu na politické zabarvení jejich vlád," prohlásila Meloniová v Poslanecké sněmovně, dolní komoře italského parlamentu.

Tři hlavní frakce v EP mají dostatek hlasů na to, aby balíček přešel přes Evropskou radu lídrů EU. Nové funkční období von der Leyenové – křesťanské demokratky – však musí schválit EP, kde bude pravděpodobně muset získat širší podporu. Podle diplomatů může von der Leyenová usilovat o Meloniovu podporu tím, že Itálii nabídne silné portfolio v Evropské komisi.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Summit EU Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

včera

včera

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno

Pokud by k takovému přestupu došlo, jednalo by se o unikátní přesun. Málokdy se stane, že by dosavadní trenér české hokejové reprezentace zamířil po takovém angažmá do extraligového týmu, který se v posledních letech spíše v tuzemské nejvyšší soutěži zachraňoval, i když v aktuální sezóně je tomu v případě Kladna jinak, jelikož se po letech dostalo do play-off. Po této sezóně ale k tomu může dojít, pokud Radim Rulík bude zlákán nabídkou Kladna a pokud pro takový přesun dostane souhlas od šéfa českého hokeje Aloise Hadamczika.

včera

včera

Praha - Petřínská rozhledna

Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let

Přesně před 135 lety, dne 16. března roku 1891, se začala stavět jedna z dominant moderní Prahy – Petřínská rozhledna. Nejenom obyvatelé hlavního města si ji ihned oblíbili, stala se velmi vyhledávanou atrakcí také lidí z širšího okolí i celé republiky. A je jí dodnes.

včera

Patrik Schick

Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick

Nový trenér české fotbalové reprezentace Miroslav Koubek v těchto dnech skládá kádr na svoji ostrou premiéru, tedy na baráž o mistrovství světa, kterou Češi začnou domácím zápasem proti Irsku. Má to ale hned v úvodu svého angažmá hodně složité, neboť se musí modlit, aby se do úvodního barážového zápasu stihla uzdravit hned trojice hráčů. Nejvýraznějším jménem, které je teď mezi zraněnými, je bezpochyby hvězda francouzského Lyonu, záložník Pavel Šulc. Do stavu zraněných se v posledních dnech dostala i další z opor útočník Patrik Schick a z Itálie hlásí zdravotní problémy i obránce Martin Vitík.

včera

Dominik Feri (TOP 09)

Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem

Exposlanec Dominik Feri v pondělí opět stanul před soudem. Obvodní soud pro Prahu 3 začal projednávat kauzu, ve které je bývalý politik podezřelý z dalšího znásilnění, protože si měl při sexuálním styku sundat kondom. Soud dnes případ odročil, Feri ho navíc překvapil neobvyklým požadavkem. 

včera

Alena Schillerová

Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal ministryni financí Alenu Schillerovou, aby společně projednali návrh státního rozpočtu na letošní rok. Hlavním tématem jejich debaty byly plánované výdaje na obranu, které hlava státu podrobila kritice. Navzdory výhradám však prezident nehodlá rozpočet se schodkem 310 miliard korun vetovat ani jakkoli zdržovat jeho podpis.

včera

Prezident Trump přijal britského premiéra Keira Starmera.

Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko

Britský premiér Keir Starmer během pondělního dopoledního brífinku na Downing Street představil strategii, jakou hodlá Spojené království čelit dopadům války na Blízkém východě. Ve svém vyjádření propojil domácí pomoc s mezinárodním úsilím o stabilitu, přičemž zdůraznil, že vláda se snaží reagovat na situaci, jejíž délku i důsledky lze v tuto chvíli jen těžko odhadnout.

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.

včera

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru

Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

včera

Ilustrační foto

IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zahájení „omezené a cílené“ pozemní operace v jižním Libanonu. Cílem této akce jsou klíčové bašty hnutí Hizballáh, přičemž jednotky mají za úkol zlikvidovat teroristickou infrastrukturu a vytlačit bojovníky hnutí dále od hranic. Armáda tak reaguje na útoky Hizballáhu, které začaly začátkem tohoto měsíce v souvislosti s probíhající válkou s Íránem.

včera

Donald Trump

Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje diplomatický tlak na své spojence i globální mocnosti v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro Financial Times varoval, že pokud členské státy NATO nepomohou Spojeným státům zajistit tuto klíčovou námořní cestu, bude to mít velmi negativní dopad na budoucí fungování celé Aliance. Podle Trumpa je nezbytné, aby se na ochraně podíleli ti, kteří z bezpečného průjezdu přímo profitují.

včera

Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy