Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil ve čtvrtek do Bruselu, aby se zúčastnil zasedání Evropské rady a podepsal bezpečnostní dohody. Informoval o tom na sociální síti X.
"Jsem dnes v Bruselu, abych se zúčastnil zasedání Evropské rady a poděkoval všem evropským lídrům za jejich jednotu a potvrzení našeho neodvratného evropského směřování," napsal Zelenskyj a připomněl, že Ukrajina nedávno zahájila přístupová jednání o vstupu do Evropské unie.
Zelenskyj oznámil, že se v Bruselu setká s lídry členských zemí EU a absolvuje i bilaterální jednání. "Podepíšeme tři bezpečnostní dohody, včetně jedné s EU jako celkem. Tato dohoda poprvé zajistí závazek všech 27 členských států poskytovat Ukrajině podporu bez ohledu na jakékoli vnitřní institucionální změny," uvedl ukrajinský prezident.
Ve čtvrtek v Bruselu začíná dvoudenní summit EU, kde budou lídři unie diskutovat o politických a ekonomických otázkách, včetně války na Ukrajině. Summit by měl také schválit jména kandidátů na nejvyšší funkce v institucích EU.
Německý kancléř Olaf Scholz ve středu potvrdil, že tři hlavní centristické politické skupiny v Evropském parlamentu (EP) se dohodly na rozdělení nejvyšších postů v Evropské unii a na podpoře Ursuly von der Leyenové z Evropské lidové strany (EPP) na druhé funkční období předsedkyně Evropské komise (EK).
Podle dohody by bývalý portugalský premiér António Costa z rodiny evropských socialistů měl být předsedou Evropské rady, zatímco estonská premiérka Kaja Kallasová, která zastupuje evropské liberály a centristy, by měla zastávat post šéfky diplomacie EU, uvedl Scholz.
"Je to současná pozice tří skupin, které mají v parlamentu většinu... Velmi doufám, že Evropská rada, která se zítra sejde, dosáhne dohody," řekl podle německých médií Scholz v Bundestagu, dolní komoře německého parlamentu.
Národní lídři přerušili rozhovory na mimořádném summitu EU v Bruselu minulý týden bez konečného rozhodnutí o obsazení těchto pozic. Dvoudenní zasedání Evropské rady, které začne ve čtvrtek 27. června v Bruselu, by mělo přinést definitivní rozhodnutí o tom, kdo bude vést instituce Evropské unie následujících pět let.
Aby byla von der Leyenová nominována, potřebuje podporu kvalifikované většiny, tedy souhlas lídrů nejméně 20 členských zemí, které představují 65 procent obyvatel Unie. Po nominaci Evropskou radou bude muset získat také většinový souhlas poslanců nového Evropského parlamentu.
Evropský parlament si zvolí nové vedení na plenární schůzi ve Štrasburku ve dnech 16. až 19. července, přičemž se předpokládá, že předsednické křeslo opět obsadí Roberta Metsolová z EPP na další dva a půl roku.
Dohoda o těchto změnách přichází před dvoudenním summitem EU, kde národní lídři ve čtvrtek a pátek v Bruselu definitivně rozhodnou, kdo bude vést evropské instituce v následujících pěti letech.
Italská premiérka Giorgia Meloniová plány na rozdělení nejvyšších postů v řídících institucích Evropské unie zkritizovala, protože ignorují přání voličů vyjádřené ve volbách do EP.
"Zatím se mi nezdá, že by se objevila ochota zohlednit to, co občané řekli při volebních urnách," řekla Meloniová italským zákonodárcům. Podle ní musí být při jednáních zohledněny strany, které ve volbách získaly vyšší politickou podporu.
V Itálii nejvíce hlasů získali právě Meloniovy pravicoví Bratři Itálie (FdI), vedoucí síla Strany evropských konzervativců a reformistů (ECR) v Evropském parlamentu. Posun doprava byl zaznamenán i ve Francii a Německu, kde vládnoucí strany utrpěly těžké porážky.
"Instituce EU byly koncipovány jako neutrální subjekty a tím pádem by měly být garancí pro všechny členské státy bez ohledu na politické zabarvení jejich vlád," prohlásila Meloniová v Poslanecké sněmovně, dolní komoře italského parlamentu.
Tři hlavní frakce v EP mají dostatek hlasů na to, aby balíček přešel přes Evropskou radu lídrů EU. Nové funkční období von der Leyenové – křesťanské demokratky – však musí schválit EP, kde bude pravděpodobně muset získat širší podporu. Podle diplomatů může von der Leyenová usilovat o Meloniovu podporu tím, že Itálii nabídne silné portfolio v Evropské komisi.
Související
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce
EU (Evropská unie) , Summit EU , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
před 2 hodinami
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
před 3 hodinami
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
před 4 hodinami
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
před 5 hodinami
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
před 7 hodinami
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
včera
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
včera
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
včera
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
včera
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
včera
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
včera
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
včera
Ukrajina po náletech na Wildberries zahájila útoky na centra druhého největšího ruského prodejce
včera
Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow
včera
Jednání mezi USA a Kanadou zkolabovala. Trump rozpoutal novou obchodní válku
včera
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
včera
Zelenskyj: Rusko koncem roku zahájí novou vlnu mobilizace, povolá 300 000 vojáků
včera
USA vyhlásí "ekonomický den D". Írán čekají nejtvrdší sankce v historii
včera
Počasí v novém týdnu. Vrátí se tropy, víkend už bude zase chladnější
23. srpna 2026 21:51
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.
Zdroj: Jan Hrabě