Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil ve čtvrtek do Bruselu, aby se zúčastnil zasedání Evropské rady a podepsal bezpečnostní dohody. Informoval o tom na sociální síti X.
"Jsem dnes v Bruselu, abych se zúčastnil zasedání Evropské rady a poděkoval všem evropským lídrům za jejich jednotu a potvrzení našeho neodvratného evropského směřování," napsal Zelenskyj a připomněl, že Ukrajina nedávno zahájila přístupová jednání o vstupu do Evropské unie.
Zelenskyj oznámil, že se v Bruselu setká s lídry členských zemí EU a absolvuje i bilaterální jednání. "Podepíšeme tři bezpečnostní dohody, včetně jedné s EU jako celkem. Tato dohoda poprvé zajistí závazek všech 27 členských států poskytovat Ukrajině podporu bez ohledu na jakékoli vnitřní institucionální změny," uvedl ukrajinský prezident.
Ve čtvrtek v Bruselu začíná dvoudenní summit EU, kde budou lídři unie diskutovat o politických a ekonomických otázkách, včetně války na Ukrajině. Summit by měl také schválit jména kandidátů na nejvyšší funkce v institucích EU.
Německý kancléř Olaf Scholz ve středu potvrdil, že tři hlavní centristické politické skupiny v Evropském parlamentu (EP) se dohodly na rozdělení nejvyšších postů v Evropské unii a na podpoře Ursuly von der Leyenové z Evropské lidové strany (EPP) na druhé funkční období předsedkyně Evropské komise (EK).
Podle dohody by bývalý portugalský premiér António Costa z rodiny evropských socialistů měl být předsedou Evropské rady, zatímco estonská premiérka Kaja Kallasová, která zastupuje evropské liberály a centristy, by měla zastávat post šéfky diplomacie EU, uvedl Scholz.
"Je to současná pozice tří skupin, které mají v parlamentu většinu... Velmi doufám, že Evropská rada, která se zítra sejde, dosáhne dohody," řekl podle německých médií Scholz v Bundestagu, dolní komoře německého parlamentu.
Národní lídři přerušili rozhovory na mimořádném summitu EU v Bruselu minulý týden bez konečného rozhodnutí o obsazení těchto pozic. Dvoudenní zasedání Evropské rady, které začne ve čtvrtek 27. června v Bruselu, by mělo přinést definitivní rozhodnutí o tom, kdo bude vést instituce Evropské unie následujících pět let.
Aby byla von der Leyenová nominována, potřebuje podporu kvalifikované většiny, tedy souhlas lídrů nejméně 20 členských zemí, které představují 65 procent obyvatel Unie. Po nominaci Evropskou radou bude muset získat také většinový souhlas poslanců nového Evropského parlamentu.
Evropský parlament si zvolí nové vedení na plenární schůzi ve Štrasburku ve dnech 16. až 19. července, přičemž se předpokládá, že předsednické křeslo opět obsadí Roberta Metsolová z EPP na další dva a půl roku.
Dohoda o těchto změnách přichází před dvoudenním summitem EU, kde národní lídři ve čtvrtek a pátek v Bruselu definitivně rozhodnou, kdo bude vést evropské instituce v následujících pěti letech.
Italská premiérka Giorgia Meloniová plány na rozdělení nejvyšších postů v řídících institucích Evropské unie zkritizovala, protože ignorují přání voličů vyjádřené ve volbách do EP.
"Zatím se mi nezdá, že by se objevila ochota zohlednit to, co občané řekli při volebních urnách," řekla Meloniová italským zákonodárcům. Podle ní musí být při jednáních zohledněny strany, které ve volbách získaly vyšší politickou podporu.
V Itálii nejvíce hlasů získali právě Meloniovy pravicoví Bratři Itálie (FdI), vedoucí síla Strany evropských konzervativců a reformistů (ECR) v Evropském parlamentu. Posun doprava byl zaznamenán i ve Francii a Německu, kde vládnoucí strany utrpěly těžké porážky.
"Instituce EU byly koncipovány jako neutrální subjekty a tím pádem by měly být garancí pro všechny členské státy bez ohledu na politické zabarvení jejich vlád," prohlásila Meloniová v Poslanecké sněmovně, dolní komoře italského parlamentu.
Tři hlavní frakce v EP mají dostatek hlasů na to, aby balíček přešel přes Evropskou radu lídrů EU. Nové funkční období von der Leyenové – křesťanské demokratky – však musí schválit EP, kde bude pravděpodobně muset získat širší podporu. Podle diplomatů může von der Leyenová usilovat o Meloniovu podporu tím, že Itálii nabídne silné portfolio v Evropské komisi.
Související

Proč zhasla světla ve Španělsku a Portugalsku? A co to znamená pro Evropu a její energetické sítě?

Evropa se nesmí znovu nechat vydírat Ruskem, prohlásil Starmer. Volá po nové dohodě s EU
EU (Evropská unie) , Summit EU , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
včera

Smrtelná nehoda na Žďársku. Střet dvou vozidel nepřežili dva lidé
včera

Napětí na hranici. Panují obavy z brutální války mezi Indií a Pákistánem
včera

Kometa Brno je zpátky na extraligovém trůnu. Postava pomohl k triumfu čistým kontem
včera

RECENZE: Tuctová adaptace videohry Until Dawn. Recyklovaný horor děsí do prázdna
včera

Potvrzeno. David Pastrňák oznámil, že se zúčastní letošního hokejového MS
včera

Slováci nasadili vojáky proti medvědovi ve skanzenu
včera

"Zcela nedostatečné." Meloniová se opřela do Putinova příměří
včera

Výhled počasí na květen. Předčasný start léta nečekejte
včera

Už to nebude jen Ukrajina s Ruskem. Experti varují, že se do války může brzy zapojit třetí země
včera

Medveděv poslal hrozbu Haškovi. Brankář může získat ochranu, Lipavský označil exprezidenta za primitiva
včera

Číňané bojující za Rusko varují krajany: Je to chyba, nechoďte sem
včera

Trest pro Cimického se ruší. Psychiatr uspěl s odvoláním
včera

Zmatek, panika, šok. Nefungovala elektřina ani signál. Lidé popisují, jak je zasáhl rozsáhlý blackout
včera

Trump hodlá ulevit automobilkám. Nebudou muset platit některá cla
včera

Ruské útoky na Ukrajinu sílí. Osm mrtvých a desítky zraněných během jediného dne
včera

Španělsko a Portugalsko se vzpamatovávají po blackoutu. Elektřina je zpět, ale chaos trvá
včera

Carney pronesl ostrý povolební projev: Trump je hrozba. Snaží se nás zlomit a podmanit
včera

Volby v Kanadě: Liberálové slaví nečekané vítězství, jak se jim povedlo porazit konzervativce?
včera

Počasí se o prodlouženém víkendu ochladí. Letní teploty vystřídá déšť a bouřky
Aktualizováno včera
Kanadští liberálové Marka Carneyho vyhráli volby, ale ve stínu Trumpových hrozeb
Kanadská Liberální strana pod vedením premiéra Marka Carneyho podle tamních médií směřuje k vítězství ve federálních volbách. Kampaň ale poznamenaly provokace a hrozby novými cly ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Zdroj: Radek Novotný