Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil ve čtvrtek do Bruselu, aby se zúčastnil zasedání Evropské rady a podepsal bezpečnostní dohody. Informoval o tom na sociální síti X.
"Jsem dnes v Bruselu, abych se zúčastnil zasedání Evropské rady a poděkoval všem evropským lídrům za jejich jednotu a potvrzení našeho neodvratného evropského směřování," napsal Zelenskyj a připomněl, že Ukrajina nedávno zahájila přístupová jednání o vstupu do Evropské unie.
Zelenskyj oznámil, že se v Bruselu setká s lídry členských zemí EU a absolvuje i bilaterální jednání. "Podepíšeme tři bezpečnostní dohody, včetně jedné s EU jako celkem. Tato dohoda poprvé zajistí závazek všech 27 členských států poskytovat Ukrajině podporu bez ohledu na jakékoli vnitřní institucionální změny," uvedl ukrajinský prezident.
Ve čtvrtek v Bruselu začíná dvoudenní summit EU, kde budou lídři unie diskutovat o politických a ekonomických otázkách, včetně války na Ukrajině. Summit by měl také schválit jména kandidátů na nejvyšší funkce v institucích EU.
Německý kancléř Olaf Scholz ve středu potvrdil, že tři hlavní centristické politické skupiny v Evropském parlamentu (EP) se dohodly na rozdělení nejvyšších postů v Evropské unii a na podpoře Ursuly von der Leyenové z Evropské lidové strany (EPP) na druhé funkční období předsedkyně Evropské komise (EK).
Podle dohody by bývalý portugalský premiér António Costa z rodiny evropských socialistů měl být předsedou Evropské rady, zatímco estonská premiérka Kaja Kallasová, která zastupuje evropské liberály a centristy, by měla zastávat post šéfky diplomacie EU, uvedl Scholz.
"Je to současná pozice tří skupin, které mají v parlamentu většinu... Velmi doufám, že Evropská rada, která se zítra sejde, dosáhne dohody," řekl podle německých médií Scholz v Bundestagu, dolní komoře německého parlamentu.
Národní lídři přerušili rozhovory na mimořádném summitu EU v Bruselu minulý týden bez konečného rozhodnutí o obsazení těchto pozic. Dvoudenní zasedání Evropské rady, které začne ve čtvrtek 27. června v Bruselu, by mělo přinést definitivní rozhodnutí o tom, kdo bude vést instituce Evropské unie následujících pět let.
Aby byla von der Leyenová nominována, potřebuje podporu kvalifikované většiny, tedy souhlas lídrů nejméně 20 členských zemí, které představují 65 procent obyvatel Unie. Po nominaci Evropskou radou bude muset získat také většinový souhlas poslanců nového Evropského parlamentu.
Evropský parlament si zvolí nové vedení na plenární schůzi ve Štrasburku ve dnech 16. až 19. července, přičemž se předpokládá, že předsednické křeslo opět obsadí Roberta Metsolová z EPP na další dva a půl roku.
Dohoda o těchto změnách přichází před dvoudenním summitem EU, kde národní lídři ve čtvrtek a pátek v Bruselu definitivně rozhodnou, kdo bude vést evropské instituce v následujících pěti letech.
Italská premiérka Giorgia Meloniová plány na rozdělení nejvyšších postů v řídících institucích Evropské unie zkritizovala, protože ignorují přání voličů vyjádřené ve volbách do EP.
"Zatím se mi nezdá, že by se objevila ochota zohlednit to, co občané řekli při volebních urnách," řekla Meloniová italským zákonodárcům. Podle ní musí být při jednáních zohledněny strany, které ve volbách získaly vyšší politickou podporu.
V Itálii nejvíce hlasů získali právě Meloniovy pravicoví Bratři Itálie (FdI), vedoucí síla Strany evropských konzervativců a reformistů (ECR) v Evropském parlamentu. Posun doprava byl zaznamenán i ve Francii a Německu, kde vládnoucí strany utrpěly těžké porážky.
"Instituce EU byly koncipovány jako neutrální subjekty a tím pádem by měly být garancí pro všechny členské státy bez ohledu na politické zabarvení jejich vlád," prohlásila Meloniová v Poslanecké sněmovně, dolní komoře italského parlamentu.
Tři hlavní frakce v EP mají dostatek hlasů na to, aby balíček přešel přes Evropskou radu lídrů EU. Nové funkční období von der Leyenové – křesťanské demokratky – však musí schválit EP, kde bude pravděpodobně muset získat širší podporu. Podle diplomatů může von der Leyenová usilovat o Meloniovu podporu tím, že Itálii nabídne silné portfolio v Evropské komisi.
Související
Rusku se nelíbí jmenování čelních představitelů EU. Kremlu vadí zejména dvě jména
Michel končí, von der Leyenová pokračuje. Unijní státy rozhodli o vedoucích pozicích v EU
EU (Evropská unie) , Summit EU , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
včera
Kallasová k nelibosti Rusů míří do Bruselu. Estonsko už zná náhradu za premiérku
včera
Putinova mašinérie obchází sankce. Nová moskevská stínová flotila je připravena
včera
Válka na Ukrajině: Nejméně deset mrtvých při ruských útocích na Vilno a vesnice v Doněcké oblasti
včera
V Nymburce projel vlak návěstidlo stůj. Strojvedoucí si chybu rychle uvědomil
včera
U Atén zuří po týdnu další lesní požár. Situaci komplikuje povětří
včera
Největší přestup letní pauzy se blíží. Plzeň a Slavia řeší přesun Chorého do Prahy
Aktualizováno včera
Francouzi začali volit parlament. Zatím se hlasuje v zahraničí
včera
Ruský protest Japonsku. Vadí manévry za účasti členských zemí NATO
včera
Policistu napadli před izraelskou ambasádou v Bělehradě. Útočník je po smrti
včera
Jeden z nejnadanějších českých sportovců se narodil před 155 lety
včera
Joe Bidene, odstupte. Vyzývá deník New York Times prezidenta. Jste jen stínem velkého politika
včera
Bělorusko reaguje na údajné ukrajinské provokace. Zvyšuje bezpečnost na hranicích
včera
Počasí v červenci 2024: Jak bude v prvních týdnech letních prázdnin?
včera
Čech se dopustil rasistického útoku v Polsku. Hrozí mu vězení
včera
Staněk bude po zranění na Euru chybět Slavii několik měsíců. S ramenem musí na operaci
včera
Připravujeme „diplomatický plán“ na ukončení války s Ruskem, oznámil Zelenskyj
včera
Víkendové počasí: Na sobotní vedra navážou nedělní bouřky, platí výstrahy
včera
Íránci v prvním kole nevybrali nástupce Raísího. Účast byla historicky nízká
včera
Tragická nehoda autobusu a vlaku na Slovensku: Dopravce se zastal strojvedoucího
včera
Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta
Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.
Zdroj: Matěj Bílý