Drsná jednání s norskou sociálkou. Toto je děsivá zpověď

První den pobytu v Norsku se nesl ve znamení schůzek. Jahoda se po příjezdu do Osla se setkal s poslankyní Jitkou Chalánkovou a právníkem Pavlem Hasenkopfem. "Pochopil jsem hned úvodem, že norské úřady nemají systém a v praxi mají velké pravomoce vytvářet si vlastní pravidla, názory a odsudky," přiznal hned na úvod.

Následovala schůzka s paní Michalákovou. "Jelikož jsem se s ní do té doby osobně neviděl, říkal jsem si, jak asi vypadá člověk, kterému cizí lidé odvedou děti, jen proto, že si "myslí", že jim u nich bude lépe. Musím říct, že paní Michalákovou obdivuju, že při tom, co se jí děje, zvládá donekonečna obíhat úřady, neustále se s někým scházet, komunikovat s právníky a koncentrovat se na nadcházející soud," popisuje Jahoda.

Následně se setkal s předsedou norské strany Liberalistene, Espenem Hagenem, který praktiky úřadu na ochranu dětí kritizuje a se kterým Petr Mach navázal spolupráci. Espen mu vysvětlil, že v Norsku se kritika Čechů setkává u lidí s nepochopením, jelikož v Norsku je velmi nekritický přístup k činnosti úředníků a také je zde už téměř 30 let trestným činem plácnout dítě nebo na něj zvýšit hlas. 

V úterý se s Petrem Machaem a Espenem Hagenem vydali na místo jednání, které se konalo ve vesnici tisíc kilometrů od místa, kde Michaláková bydlí. "Když jsme dorazili do pracoviště Barnevernetu, čekali jsme společně s novináři ještě asi dvě hodiny než schůzka skončila. Mezitím ještě stihl náš kolega Hagen udělat rozhovor pro naše média a potkali jsme také paní Michalákovou, která na chvíli vyšla z kanceláře. Z její reakce, kterou bych popsal asi jako kombinaci smutku a rozčilení se dalo vyčíst, že úředníci jí dávají zabrat," popisuje Jahoda.

"Po skončení jsem nechtěl věřit, že něco takového je v civilizovaném světě možné. Člověk by čekal, že po třech letech od odebrání dětí úřad předloží jasné a konkrétní důkazy, čím se matka vůči dětem provinila a přinejmenším důvody, proč je jí stále bráněno se s dětmi alespoň vidět. "Klidně pod dohledem", jak řekla paní Michaláková. Ihned po skončení nás úředníci Barnevernetu vykázali všechny ven a odmítli se o čemkoli bavit. Pochopitelně po západním uhlazeném způsobu s falešným úsměvem, ze kterého vyčtete: "My jsme civilizace a vy špína." Kdo má zkušenosti ze zahraničí, asi ví, o čem mluvím," přiznal.

Následně se s Michalákovou, Petrem Machem, poslankyní Chalánkovou a Pavlem Hasenkopfem odebrali na policejní komisařství, které tento případ vyšetřovalo. "Říkal jsem si, že státní instituce budou držet pospolu a uslyšíme jen opětovnou interpretaci důvodů pro odebrání. Ale nebylo to tak. Na policii byli velmi vstřícní a hned pozvali všechny dál. A musím přiznat, že jsem byl v šoku. Policie s Barnevernetem vůbec nesouhlasí!" zarazilo Jahodu.

Policisté dokonce dali doporučení děti vrátit. "Toto už mi přišlo opravdu jako z filmu Absurdistán. Nejenže úředníci děti odebrali bez prokázaného obvinění, oni dokonce jednali proti doporučení policie. Jak jsem se však dozvěděl, Barnevernet se "pyšní" tím, že je plně nezávislá instituce a nemusí brát v úvahu ani politiky ani policejní orgány," přiznává.

"Toto mi přijde jako úplné popření práv občana a čekal bych, že se něco takového bude dít v nějaké rozvojové zemi v Africe. No ale bohužel děje se to v zemi, chlubící se svou rozvinutostí a nejde ani o ojedinělý případ, kdy by třeba jen došlo k omylu. Do podobné situace se dostaly stovky rodičů z celé Evropy, kteří se provinili tím, že se svými dětmi žili v Norsku. Není tedy překvapením, že po jednání se všichni rozešli s tím, že za práva rodičů je třeba dále bojovat a to velmi usilovně," podotkl Jahoda.