Rozpočet a časový harmonogram plánů holandské organizace Mars One počítající se začátkem kolonizace Marsu v roce 2024 je velmi nerealistický. S uvedeným tvrzením vystoupil nizozemský fyzik, jeden z bývalých stoupenců tohoto kontroverzního projektu, Gerard ’t Hooft. Nyní ani on nevěří, že první lidé přistanou na rudé planetě v uvedeném roce. Důvody nyní shrnul server The Guardian. Lidé stojící za Mars One však nepřestávají přesvědčovat o proveditelnosti mise.
Můžeme startovat, ale za 100 let
"Bude to trvat poněkud déle a bude to výrazně dražší. V době, kdy mě poprvé požádali o účast, řekl jsem jim, že musí se vším začít od nuly," konstatoval zpětně fyzik. Podle jeho současného názoru je takový projekt realizovatelný zhruba za sto let a za předpokladu, že do něj budou investovány miliardy dolarů. "Lidé ale nechtějí čekat nějakých sto let," dodává Hooft.
Organizace Mars One minulý týden zveřejnila seznam stovky dobrovolníků, z nichž mají vzejít první kolonizátoři Marsu bez možnosti vrátit se zpět na Zemi. Podle jejího oficiálního časového harmonogramu by měly být první přistávací moduly a komunikační satelity vyslány k rudé planetě již v roce 2018. O dva roky později má následovat povrchové vozítko. V roce 2022 by pak na Mars měly začít proudit zásoby pro budoucí lidské kolonisty. První čtyřčlenná posádka by měla přistát v roce 2025 a založit permanentní základu.
Bas Lansdrop, zakladatel Mars One navenek zůstává o úspěchu budoucí mise pevně přesvědčen. Doufá, že finance získá prodejem vysílacích práv na reality-show, jíž by měla režírovat společnost Endemol, producent nizozemské odnože nechvalně proslulé Big Brother. "Nezapomínejme, že když Kennedy oznámil misi k Měsíci, měl méně času," prohlásil Lansdrop, původem mechanický inženýr v rozhovoru pro server The Guardian.
Vědci nicméně stále více pochybují, že by mise mohla překonat pouhý hypotetický rozměr. Zmiňují přitom nedostatek financí, neexistenci patřičné vesmírné lodi a systémů pro dlouhodobou podporu života na Marsu. Poslední analýza Massachusettského Technologického Institutu odhalila ve zveřejněných plánech klíčové trhliny. Pokud by lidé na planetě v rámci projektu Mars One skutečně přistáli. První z nich by se po 68 dnech udusil, jelikož zařízení, které by dokázalo efektivně udržet dýchatelnou atmosféru, zatím neexistuje.
T’Hooft, který momentálně působí na univerzitě v Utrechtu, vzal zjištění svých amerických kolegů vážně. "Velmi dobře rozumím této skepsi. Lidé zvenčí řeknou - počkejte chvilku, musíte si promyslet, co děláte a co tvrdíte. Možná je na čase to přehodnotit," uvedl vědec. Podle jeho názoru by měl Mars One nyní zveřejnit vlastní analýzu, aby demonstroval, že ví, jak bude život kolonistů na Marsu skutečně vypadat.
Navzdory skepsi ohledně detailů samotných t’Hooft stále podporuje celkový cíl projektu. "Nechť jsou optimističtí a ukážou, jak daleko se dokážou dostat," míní laureát Nobelovy ceny.
Bez nových technologií se lidé jednoduše udusí
Sydney Do, student z Massachusettského Technologického institutu a člen týmu, který testoval proveditelnost plánu Mars One, tvrdí, že velmi rychle zjistil, kolik technologií klíčových pro realizaci mise je teprve ve fázi vývoje, či dokonce zcela nedostupných. "Žádná loď pro pobyt v hlubokém vesmíru není ve vývoji, stejně jako přistávací loď," konstatoval.
Propočty uvádějí, jak složité je udržet samotný poměr plynů v atmosféře nafukovací kapsle, kterou by museli astronauti obývat. Množství jimi vydechovaného kysličníku uhličitého není dostatečné k tomu, aby udrželo naživu rostliny. Za předpokladu, že by se podařilo dovnitř napumpovat potřebné hodnoty tohoto plynu, rostliny by naopak vytvářeli tolik kyslíku, že by neúměrně vzrostlo riziko požáru.
Při absenci doposud nevyvinutého zařízení pro dodatečných dodávek kyslíku by se první astronaut udusil po 68 dnech. Navíc pro pěstování potravin pro čtyři lidi je podle Massachusettského Technologického institutu potřebná plocha o velikosti 200 metrů čtverečních, nikoliv pouze 50 metrů, jak předpokládá Mars One pro celých 12 osob.
Do uvádí, že představitelé Mars na zjištění jednali "směsí obrany a blahosklonnosti". "Vlastně s těmi konkrétními zjištěními ani nepolemizovali. Nejsou transparentní, jak by měli být, především pokud se zde bavíme o ohrožení lidských životů," dodal student.
Lansdorp tvrdí, že uvedené analýzy jsou zatížené "předčasnými závěry" a založeny na simulacích, které vedou k nesprávným výsledkům. Předpokládá, že je zpochybní nové odhady společnosti Paragon Space Corporation, jež se k projektu Mars One přidala. "Připravují svou vlastní studii, která bude dostupná začátkem března. Analýzy Massachusettského Technologického institutu označují jako velice naivní," uvedl pro The Guardian.
Podle Lansdorta existuje v projektu Mars One prostor pro zpoždění, ale start v roce 2024 je stále dosažitelný. "Když jsme museli posunout datum startu z roku 2023 na 2024, můj kolega prohlásil: Fajn, naše první zpoždění. Začínáme vypadat jako skutečná vesmírná mise," připomíná ředitel projektu.
Související
Proč nemůžeme na Marsu najít mimozemský život? Před 50 lety jsme ho možná omylem zabili, tvrdí vědci
NASA odhalila kusy ledu v kráteru na Marsu
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech
před 50 minutami
Slovenské cíle se nemění. Fico reagoval na Orbánovu volební porážku
před 1 hodinou
Zemřel legendární kapelník Václav Hybš
před 2 hodinami
Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí
před 3 hodinami
Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky
před 3 hodinami
Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra
před 4 hodinami
Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak
před 4 hodinami
Babišova vláda schválila zákon, který má pomoci s regulací cen pohonných hmot
před 5 hodinami
Rusové, jděte domů, hřmělo o víkendu Budapeští. Největším vítězem voleb je Ukrajina, míní experti
před 6 hodinami
Je hrozný a slabý, zaútočil Trump na papeže Lva. Ten promptně zareagoval
před 7 hodinami
VIDEO: Novináři se zeptali Trumpa na hodnocení voleb v Maďarsku. Urazil se a odešel
před 8 hodinami
Maďarsko po Orbánovi: Péter Magyar slibuje návrat k evropským hodnotám
před 8 hodinami
Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel
před 9 hodinami
Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat
před 10 hodinami
Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa
před 11 hodinami
Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu
před 11 hodinami
Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb
před 19 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 19 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.
Zdroj: Libor Novák