Lidé na Rudé planetě v roce 2025? Takhle to bude

Rozpočet a časový harmonogram plánů holandské organizace Mars One počítající se začátkem kolonizace Marsu v roce 2024 je velmi nerealistický. S uvedeným tvrzením vystoupil nizozemský fyzik, jeden z bývalých stoupenců tohoto kontroverzního projektu, Gerard ’t Hooft. Nyní ani on nevěří, že první lidé přistanou na rudé planetě v uvedeném roce. Důvody nyní shrnul server The Guardian. Lidé stojící za Mars One však nepřestávají přesvědčovat o proveditelnosti mise.

Můžeme startovat, ale za 100 let

"Bude to trvat poněkud déle a bude to výrazně dražší. V době, kdy mě poprvé požádali o účast, řekl jsem jim, že musí se vším začít od nuly," konstatoval zpětně fyzik. Podle jeho současného názoru je takový projekt realizovatelný zhruba za sto let a za předpokladu, že do něj budou investovány miliardy dolarů. "Lidé ale nechtějí čekat nějakých sto let," dodává Hooft.  

Organizace Mars One minulý týden zveřejnila seznam stovky dobrovolníků, z nichž mají vzejít první kolonizátoři Marsu bez možnosti vrátit se zpět na Zemi. Podle jejího oficiálního časového harmonogramu by měly být první přistávací moduly a komunikační satelity vyslány k rudé planetě již v roce 2018. O dva roky později má následovat povrchové vozítko. V roce 2022 by pak na Mars měly začít proudit zásoby pro budoucí lidské kolonisty. První čtyřčlenná posádka by měla přistát v roce 2025 a založit permanentní základu.    

Bas Lansdrop, zakladatel Mars One navenek zůstává o úspěchu budoucí mise pevně přesvědčen. Doufá, že finance získá prodejem vysílacích práv na reality-show, jíž by měla režírovat společnost Endemol, producent nizozemské odnože nechvalně proslulé Big Brother. "Nezapomínejme, že když Kennedy oznámil misi k Měsíci, měl méně času," prohlásil Lansdrop, původem mechanický inženýr v rozhovoru pro server The Guardian.    

Vědci nicméně stále více pochybují, že by mise mohla překonat pouhý hypotetický rozměr. Zmiňují přitom nedostatek financí, neexistenci patřičné vesmírné lodi a systémů pro dlouhodobou podporu života na Marsu. Poslední analýza Massachusettského Technologického Institutu odhalila ve zveřejněných plánech klíčové trhliny. Pokud by lidé na planetě v rámci projektu Mars One skutečně přistáli. První z nich by se po 68 dnech udusil, jelikož zařízení, které by dokázalo efektivně udržet dýchatelnou atmosféru, zatím neexistuje.         

T’Hooft, který momentálně působí na univerzitě v Utrechtu, vzal zjištění svých amerických kolegů vážně. "Velmi dobře rozumím této skepsi. Lidé zvenčí řeknou - počkejte chvilku, musíte si promyslet, co děláte a co tvrdíte. Možná je na čase to přehodnotit," uvedl vědec. Podle jeho názoru by měl Mars One nyní zveřejnit vlastní analýzu, aby demonstroval, že ví, jak bude život kolonistů na Marsu skutečně vypadat.  

Navzdory skepsi ohledně detailů samotných t’Hooft stále podporuje celkový cíl projektu. "Nechť jsou optimističtí a ukážou, jak daleko se dokážou dostat," míní laureát Nobelovy ceny.

Bez nových technologií se lidé jednoduše udusí 

Sydney Do, student z Massachusettského Technologického institutu a člen týmu, který testoval proveditelnost plánu Mars One, tvrdí, že velmi rychle zjistil, kolik technologií klíčových pro realizaci mise je teprve ve fázi vývoje, či dokonce zcela nedostupných. "Žádná loď pro pobyt v hlubokém vesmíru není ve vývoji, stejně jako přistávací loď," konstatoval.

Propočty uvádějí, jak složité je udržet samotný poměr plynů v atmosféře nafukovací kapsle, kterou by museli astronauti obývat. Množství jimi vydechovaného kysličníku uhličitého není dostatečné k tomu, aby udrželo naživu rostliny. Za předpokladu, že by se podařilo dovnitř napumpovat potřebné hodnoty tohoto plynu, rostliny by naopak vytvářeli tolik kyslíku, že by neúměrně vzrostlo riziko požáru.      

Při absenci doposud nevyvinutého zařízení pro dodatečných dodávek kyslíku by se první astronaut udusil po 68 dnech. Navíc pro pěstování potravin pro čtyři lidi je podle Massachusettského Technologického institutu potřebná plocha o velikosti 200 metrů čtverečních, nikoliv pouze 50 metrů, jak předpokládá Mars One pro celých 12 osob.

Do uvádí, že představitelé Mars na zjištění jednali "směsí obrany a blahosklonnosti". "Vlastně s těmi konkrétními zjištěními ani nepolemizovali. Nejsou transparentní, jak by měli být, především pokud se zde bavíme o ohrožení lidských životů," dodal student.  

Lansdorp tvrdí, že uvedené analýzy jsou zatížené "předčasnými závěry" a založeny na simulacích, které vedou k nesprávným výsledkům. Předpokládá, že je zpochybní nové odhady společnosti Paragon Space Corporation, jež se k projektu Mars One přidala. "Připravují svou vlastní studii, která bude dostupná začátkem března. Analýzy Massachusettského Technologického institutu označují jako velice naivní," uvedl pro The Guardian. 

Podle Lansdorta existuje v projektu Mars One prostor pro zpoždění, ale start v roce 2024 je stále dosažitelný. "Když jsme museli posunout datum startu z roku 2023 na 2024, můj kolega prohlásil: Fajn, naše první zpoždění. Začínáme vypadat jako skutečná vesmírná mise," připomíná ředitel projektu.

Související

Mars

NASA odhalila kusy ledu v kráteru na Marsu

Americká vesmírná agentura NASA oznámila, že její přístroje na Marsu a jeho oběžné dráze zaznamenaly tvorbu jednoho z největších kráterů v historii mise na rudé planetě. V kráteru i jeho okolí jsou velké kusy ledu, jejichž přítomnost může být rozhodující pro budoucí misi člověka na Mars, uvedli vědci na dnešní tiskové konferenci.

Více souvisejících

vesmír, Mars

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy