Lidé na Rudé planetě v roce 2025? Takhle to bude

Rozpočet a časový harmonogram plánů holandské organizace Mars One počítající se začátkem kolonizace Marsu v roce 2024 je velmi nerealistický. S uvedeným tvrzením vystoupil nizozemský fyzik, jeden z bývalých stoupenců tohoto kontroverzního projektu, Gerard ’t Hooft. Nyní ani on nevěří, že první lidé přistanou na rudé planetě v uvedeném roce. Důvody nyní shrnul server The Guardian. Lidé stojící za Mars One však nepřestávají přesvědčovat o proveditelnosti mise.

Můžeme startovat, ale za 100 let

"Bude to trvat poněkud déle a bude to výrazně dražší. V době, kdy mě poprvé požádali o účast, řekl jsem jim, že musí se vším začít od nuly," konstatoval zpětně fyzik. Podle jeho současného názoru je takový projekt realizovatelný zhruba za sto let a za předpokladu, že do něj budou investovány miliardy dolarů. "Lidé ale nechtějí čekat nějakých sto let," dodává Hooft.  

Organizace Mars One minulý týden zveřejnila seznam stovky dobrovolníků, z nichž mají vzejít první kolonizátoři Marsu bez možnosti vrátit se zpět na Zemi. Podle jejího oficiálního časového harmonogramu by měly být první přistávací moduly a komunikační satelity vyslány k rudé planetě již v roce 2018. O dva roky později má následovat povrchové vozítko. V roce 2022 by pak na Mars měly začít proudit zásoby pro budoucí lidské kolonisty. První čtyřčlenná posádka by měla přistát v roce 2025 a založit permanentní základu.    

Bas Lansdrop, zakladatel Mars One navenek zůstává o úspěchu budoucí mise pevně přesvědčen. Doufá, že finance získá prodejem vysílacích práv na reality-show, jíž by měla režírovat společnost Endemol, producent nizozemské odnože nechvalně proslulé Big Brother. "Nezapomínejme, že když Kennedy oznámil misi k Měsíci, měl méně času," prohlásil Lansdrop, původem mechanický inženýr v rozhovoru pro server The Guardian.    

Vědci nicméně stále více pochybují, že by mise mohla překonat pouhý hypotetický rozměr. Zmiňují přitom nedostatek financí, neexistenci patřičné vesmírné lodi a systémů pro dlouhodobou podporu života na Marsu. Poslední analýza Massachusettského Technologického Institutu odhalila ve zveřejněných plánech klíčové trhliny. Pokud by lidé na planetě v rámci projektu Mars One skutečně přistáli. První z nich by se po 68 dnech udusil, jelikož zařízení, které by dokázalo efektivně udržet dýchatelnou atmosféru, zatím neexistuje.         

T’Hooft, který momentálně působí na univerzitě v Utrechtu, vzal zjištění svých amerických kolegů vážně. "Velmi dobře rozumím této skepsi. Lidé zvenčí řeknou - počkejte chvilku, musíte si promyslet, co děláte a co tvrdíte. Možná je na čase to přehodnotit," uvedl vědec. Podle jeho názoru by měl Mars One nyní zveřejnit vlastní analýzu, aby demonstroval, že ví, jak bude život kolonistů na Marsu skutečně vypadat.  

Navzdory skepsi ohledně detailů samotných t’Hooft stále podporuje celkový cíl projektu. "Nechť jsou optimističtí a ukážou, jak daleko se dokážou dostat," míní laureát Nobelovy ceny.

Bez nových technologií se lidé jednoduše udusí 

Sydney Do, student z Massachusettského Technologického institutu a člen týmu, který testoval proveditelnost plánu Mars One, tvrdí, že velmi rychle zjistil, kolik technologií klíčových pro realizaci mise je teprve ve fázi vývoje, či dokonce zcela nedostupných. "Žádná loď pro pobyt v hlubokém vesmíru není ve vývoji, stejně jako přistávací loď," konstatoval.

Propočty uvádějí, jak složité je udržet samotný poměr plynů v atmosféře nafukovací kapsle, kterou by museli astronauti obývat. Množství jimi vydechovaného kysličníku uhličitého není dostatečné k tomu, aby udrželo naživu rostliny. Za předpokladu, že by se podařilo dovnitř napumpovat potřebné hodnoty tohoto plynu, rostliny by naopak vytvářeli tolik kyslíku, že by neúměrně vzrostlo riziko požáru.      

Při absenci doposud nevyvinutého zařízení pro dodatečných dodávek kyslíku by se první astronaut udusil po 68 dnech. Navíc pro pěstování potravin pro čtyři lidi je podle Massachusettského Technologického institutu potřebná plocha o velikosti 200 metrů čtverečních, nikoliv pouze 50 metrů, jak předpokládá Mars One pro celých 12 osob.

Do uvádí, že představitelé Mars na zjištění jednali "směsí obrany a blahosklonnosti". "Vlastně s těmi konkrétními zjištěními ani nepolemizovali. Nejsou transparentní, jak by měli být, především pokud se zde bavíme o ohrožení lidských životů," dodal student.  

Lansdorp tvrdí, že uvedené analýzy jsou zatížené "předčasnými závěry" a založeny na simulacích, které vedou k nesprávným výsledkům. Předpokládá, že je zpochybní nové odhady společnosti Paragon Space Corporation, jež se k projektu Mars One přidala. "Připravují svou vlastní studii, která bude dostupná začátkem března. Analýzy Massachusettského Technologického institutu označují jako velice naivní," uvedl pro The Guardian. 

Podle Lansdorta existuje v projektu Mars One prostor pro zpoždění, ale start v roce 2024 je stále dosažitelný. "Když jsme museli posunout datum startu z roku 2023 na 2024, můj kolega prohlásil: Fajn, naše první zpoždění. Začínáme vypadat jako skutečná vesmírná mise," připomíná ředitel projektu.

Související

Mars

NASA odhalila kusy ledu v kráteru na Marsu

Americká vesmírná agentura NASA oznámila, že její přístroje na Marsu a jeho oběžné dráze zaznamenaly tvorbu jednoho z největších kráterů v historii mise na rudé planetě. V kráteru i jeho okolí jsou velké kusy ledu, jejichž přítomnost může být rozhodující pro budoucí misi člověka na Mars, uvedli vědci na dnešní tiskové konferenci.

Více souvisejících

vesmír, Mars

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy