Rozpočet a časový harmonogram plánů holandské organizace Mars One počítající se začátkem kolonizace Marsu v roce 2024 je velmi nerealistický. S uvedeným tvrzením vystoupil nizozemský fyzik, jeden z bývalých stoupenců tohoto kontroverzního projektu, Gerard ’t Hooft. Nyní ani on nevěří, že první lidé přistanou na rudé planetě v uvedeném roce. Důvody nyní shrnul server The Guardian. Lidé stojící za Mars One však nepřestávají přesvědčovat o proveditelnosti mise.
Můžeme startovat, ale za 100 let
"Bude to trvat poněkud déle a bude to výrazně dražší. V době, kdy mě poprvé požádali o účast, řekl jsem jim, že musí se vším začít od nuly," konstatoval zpětně fyzik. Podle jeho současného názoru je takový projekt realizovatelný zhruba za sto let a za předpokladu, že do něj budou investovány miliardy dolarů. "Lidé ale nechtějí čekat nějakých sto let," dodává Hooft.
Organizace Mars One minulý týden zveřejnila seznam stovky dobrovolníků, z nichž mají vzejít první kolonizátoři Marsu bez možnosti vrátit se zpět na Zemi. Podle jejího oficiálního časového harmonogramu by měly být první přistávací moduly a komunikační satelity vyslány k rudé planetě již v roce 2018. O dva roky později má následovat povrchové vozítko. V roce 2022 by pak na Mars měly začít proudit zásoby pro budoucí lidské kolonisty. První čtyřčlenná posádka by měla přistát v roce 2025 a založit permanentní základu.
Bas Lansdrop, zakladatel Mars One navenek zůstává o úspěchu budoucí mise pevně přesvědčen. Doufá, že finance získá prodejem vysílacích práv na reality-show, jíž by měla režírovat společnost Endemol, producent nizozemské odnože nechvalně proslulé Big Brother. "Nezapomínejme, že když Kennedy oznámil misi k Měsíci, měl méně času," prohlásil Lansdrop, původem mechanický inženýr v rozhovoru pro server The Guardian.
Vědci nicméně stále více pochybují, že by mise mohla překonat pouhý hypotetický rozměr. Zmiňují přitom nedostatek financí, neexistenci patřičné vesmírné lodi a systémů pro dlouhodobou podporu života na Marsu. Poslední analýza Massachusettského Technologického Institutu odhalila ve zveřejněných plánech klíčové trhliny. Pokud by lidé na planetě v rámci projektu Mars One skutečně přistáli. První z nich by se po 68 dnech udusil, jelikož zařízení, které by dokázalo efektivně udržet dýchatelnou atmosféru, zatím neexistuje.
T’Hooft, který momentálně působí na univerzitě v Utrechtu, vzal zjištění svých amerických kolegů vážně. "Velmi dobře rozumím této skepsi. Lidé zvenčí řeknou - počkejte chvilku, musíte si promyslet, co děláte a co tvrdíte. Možná je na čase to přehodnotit," uvedl vědec. Podle jeho názoru by měl Mars One nyní zveřejnit vlastní analýzu, aby demonstroval, že ví, jak bude život kolonistů na Marsu skutečně vypadat.
Navzdory skepsi ohledně detailů samotných t’Hooft stále podporuje celkový cíl projektu. "Nechť jsou optimističtí a ukážou, jak daleko se dokážou dostat," míní laureát Nobelovy ceny.
Bez nových technologií se lidé jednoduše udusí
Sydney Do, student z Massachusettského Technologického institutu a člen týmu, který testoval proveditelnost plánu Mars One, tvrdí, že velmi rychle zjistil, kolik technologií klíčových pro realizaci mise je teprve ve fázi vývoje, či dokonce zcela nedostupných. "Žádná loď pro pobyt v hlubokém vesmíru není ve vývoji, stejně jako přistávací loď," konstatoval.
Propočty uvádějí, jak složité je udržet samotný poměr plynů v atmosféře nafukovací kapsle, kterou by museli astronauti obývat. Množství jimi vydechovaného kysličníku uhličitého není dostatečné k tomu, aby udrželo naživu rostliny. Za předpokladu, že by se podařilo dovnitř napumpovat potřebné hodnoty tohoto plynu, rostliny by naopak vytvářeli tolik kyslíku, že by neúměrně vzrostlo riziko požáru.
Při absenci doposud nevyvinutého zařízení pro dodatečných dodávek kyslíku by se první astronaut udusil po 68 dnech. Navíc pro pěstování potravin pro čtyři lidi je podle Massachusettského Technologického institutu potřebná plocha o velikosti 200 metrů čtverečních, nikoliv pouze 50 metrů, jak předpokládá Mars One pro celých 12 osob.
Do uvádí, že představitelé Mars na zjištění jednali "směsí obrany a blahosklonnosti". "Vlastně s těmi konkrétními zjištěními ani nepolemizovali. Nejsou transparentní, jak by měli být, především pokud se zde bavíme o ohrožení lidských životů," dodal student.
Lansdorp tvrdí, že uvedené analýzy jsou zatížené "předčasnými závěry" a založeny na simulacích, které vedou k nesprávným výsledkům. Předpokládá, že je zpochybní nové odhady společnosti Paragon Space Corporation, jež se k projektu Mars One přidala. "Připravují svou vlastní studii, která bude dostupná začátkem března. Analýzy Massachusettského Technologického institutu označují jako velice naivní," uvedl pro The Guardian.
Podle Lansdorta existuje v projektu Mars One prostor pro zpoždění, ale start v roce 2024 je stále dosažitelný. "Když jsme museli posunout datum startu z roku 2023 na 2024, můj kolega prohlásil: Fajn, naše první zpoždění. Začínáme vypadat jako skutečná vesmírná mise," připomíná ředitel projektu.
Související
Proč nemůžeme na Marsu najít mimozemský život? Před 50 lety jsme ho možná omylem zabili, tvrdí vědci
NASA odhalila kusy ledu v kráteru na Marsu
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák