KOMENTÁŘ - Výsledky referenda, v němž se většina Britů vyslovila pro odchod své země z Evropské unie, lze chápat především jako symbolický moment. Jde o zřetelný signál, že společensko-politický kurz, kterým se starý kontinent ubíral poslední čtvrtstoletí, je stále silněji vychylován. Není nepravděpodobné, že Evropa se nyní vydá jinou cestou.
Velká Británie historicky vždy stála stranou integrující se Evropy. I známý projev Winstona Churchilla pronesený v září 1946 v Curychu, v němž titán britské politiky vyzval ke vzniku Spojených států evropských, nepředstavoval apel, aby se Londýn do sjednocování kontinentu přímo zapojil. Muž, který provedl Spojené království strastmi druhé světové války, naopak viděl svou vlast mimo integrační projekt a akcentoval její vazbu na USA.
Odpor Velké Británie vůči zapojení se do vznikajících evropských struktur se následně několikrát otevřeně projevil, například v roce 1951 při vzniku Evropského společenství uhlí a oceli, o devět let později, kdy Londýn výrazně přispěl ke vzniku paralely k Evropskému hospodářskému společenství v podobě projektu Evropského sdružení volného obchodu, či v éře Margareth Thatcherové, jejíž vláda odmítla Schengenskou dohodu, evropskou sociální chartu i projekt jednotné měny.
Postoj Londýna vždy odrážel doznívající sentiment někdejší supervelmoci i specifické hospodářské směřování země. Její obchod byl po dlouhou dobu orientován spíše na státy Commonwealthu, nezanedbatelnou část jejího ekonomického výkonu tvořil finanční sektor a individualismus zde měl mnohem silnější tradici než ve zbytku západní Evropy.
Výsledek čtvrtečního referenda tedy není z historického hlediska nikterak šokující ránou z nebes. Připočteme-li k tradiční nedůvěře a vlažné podpoře integračnímu projektu ve Velké Británii na ostrovní poměry mimořádně vyhrocenou kampaň, plnou emocí, polopravd i otevřených lží, je spíše s podivem, že pro tzv. brexit hlasovalo pouhých 52% voličů.
Ponechme nyní stranou praktické dopady proběhnuvšího plebiscitu. Scénářů je mnoho. Zcela vyloučen však není ani rozpad Velké Británie. Velmi pravděpodobně dojde k podstatné proměně současné podoby Evropské unie. To však ukážou teprve následující roky. Výsledek referenda totiž nemá bezprostřední účinnost (ve skutečnosti nemá ani jakoukoliv právní závaznost) a rozhodně neznamená, že Spojené království od zítřka přestává být členem osmadvacítky, jak se velká část české veřejnosti mylně domnívá.
V symbolické rovině nicméně rozhodnutí britských voličů odráží hlubokou, nadále se prohlubující polarizaci, a to nejen ve Spojeném království, ale v celé Evropě. Ukazuje se, že pro nezanedbatelnou část evropské populace nejsou myšlenky, které Evropská unie ztělesňuje, atraktivní. Ba co víc, idea potlačení nacionalistických vášní, spolupráce, otevřenosti, konsensu a budování sociálně orientovaného tržního hospodářství, je vnímána čím dál více nepřátelsky.
Jasně se ukazuje, že stávající rychlost evropské integrace, kterou nepochybně v posledních pětadvaceti letech poháněla i euforie z konce studené války, a soubor hodnot, na nichž stojí, jednoduše nekoresponduje s myšlenkovým světem velkého procenta Evropanů, kteří se s uvedenými ideami vnitřně neztotožňují. Střet s druhou, rovněž velmi silnou stranou tak byl nevyhnutelný.
Situace přitom rozhodně nereprezentuje pouhý protest proti byrokratické přebujelosti Evropské unie a demokratickému deficitu jejích institucí. Ve Velké Británii o sobě dal silně vědět fenomén, který vrací na scénu tradiční, podle mnohých překonané pravo-levé dělení politického spektra. Nepochybně není náhodou, že proti brexitu hlasovaly skotské regiony, které se na pomyslné politické mapě nacházejí dlouhodobě více nalevo než například regiony anglické. Evropský integrační projekt se jednoduše doposud vyvíjel směrem, který pro rigidní stoupence laissez-faire nemůže být přitažlivý. Stejně tak daný kurz nemohl oslovit politické nacionalisty a přesvědčené konzervativce.
Ponechme nyní stranou ekonomické aspekty. Evropský integrační projekt táhl v posledním čtvrtstoletí kontinent určitým ideovým směrem. Ztělesňoval společenský liberalismus, překonání úzkých nacionálních identit, pokus dát volnému trhu určitá pravidla, a omezit tak některé jeho prokazatelně škodlivé vlivy. Alespoň v myšlenkové rovině upřednostňoval složité hledání kompromisů nad jednoduchými ráznými kroky, spolupráci před vypjatým soupeřením, kulturní rozmanitost před jednolitostí, respekt stavěl nad napadání.
Realitou zůstává, že desítky milionů Evropanů tyto hodnoty neuznávají. Stále silnější šíření těchto myšlenek tak logicky vede k nárůstu protitlaku. Vše je umocněno současnými objektivně existujícími problémy, přičemž nesmíme zapomenout, že právě ve složitých dobách lidé velice často inklinují k politice volající po návratu starých pořádků a tradic. Odrazem je aktuální vzestup politických sil, které jsou mnohdy paušálně označovány jako populistická nacionalistická pravice.
Evropu čekají nelehké časy. Hospodářská nejistota, masivní migrace, politická nestabilita a rostoucí bezpečnostní rizika budou zřejmě charakterizujícími prvky následujících let. Étos "konce dějin" typický pro post-studenoválečný vývoj je definitivně u konce. Britské referendum za ním napsalo pomyslnou tečku.
Autor je historik.
Související
Vrátí se Británie do EU? Jednání se mohou obnovit, má to ale podmínku
Události Petra Nutila: Konec Liberlandu, nejhorší premiér, antibrexit a homofobní konzervatismus
Brexit , EU (Evropská unie) , Velká Británie
Aktuálně se děje
včera
Chce vést „suverénní zahraniční politiku“, nemá na to. Je plánem Fica udělat ze Slovenska ruský protektorát?
včera
Tisícovka je málo. Vyřadili jsme čtvrtinu severokorejských vojáků, ohlásil Zelenskyj
včera
Zelenskému došla trpělivost: Pokud Severní Korea vyšle další vojáky, odpovíme
včera
Biden před nástupem Trumpa do úřadu zmírnil tresty smrti pro většinu vězňů
včera
Podezření se obrací směrem k Číně. Odmítla žádost Švédska o vyšetřování lodi podezřelé z poškození kabelů
včera
Dětské osudy, které lámou srdce. Život v Gaze připravuje děti o sny i končetiny
včera
Severokorejští vojáci jsou vybaveni falešnými ruskými vojenskými dokumenty
včera
Kreml zveřejnil detaily schůzky Putina s Ficem
včera
Politico: Vítězem voleb v Rumunsku je Putin
včera
Z jádra EU do pozice vyvrhela. Orbán i Fico začali hledat nepřátele společně
včera
12 tisíc nestačí. Kim pošle Putinovi další vojáky
včera
Čelí zneužívání i týrání. Na školách v USA umírají tisíce dětí původních obyvatel Ameriky
včera
Ivanka Trumpová definitivně končí s politikou
včera
Asadova manželka odmítá žít v Rusku. Podala žádost o rozvod
včera
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
včera
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
22. prosince 2024 21:59
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
22. prosince 2024 21:16
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
22. prosince 2024 20:31
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
22. prosince 2024 19:52
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
V Česku už během víkendu začalo místy sněžit, takže někde přibylo až 15 centimetrů nového sněhu. Konec sněhové nadílky to přitom ještě není, dnes večer může sněžit i v nižších polohách.
Zdroj: Jan Hrabě