ROZHOVOR (Londýn) – Česká politická scéna se v poslední době radikálně změnila. Zavedené strany už netáhnou a triumf slaví Andrej Babiš. Prezident Miloš Zeman sice tvrdil, že bude společnost sjednocovat, opak je však pravdou. Vztah Čechů k EU je také rozporuplný. Jak je za této situace Česká republika vnímána v zahraničí? „To, že se Zeman pokládá za českého Trumpa, pověsti země nepomáhá,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Seán Hanley z Fakulty slovanských a východoevropských studií na University College London (UCL).
Vy se mimo jiné specializujete na pravici v Česku, která dle aktuálních průzkumů není zrovna populární. Kde udělala chybu a myslíte si, že se strany jako ODS či TOP 09 v brzké době vrátí do vlády?Nemyslím si, že se pravicové strany vrátí do vlády jinak než jako menší koaliční partneři a TOP 09 se možná ani neprobojuje do Sněmovny.
A kde se stala chyba? Pokud jde o ODS, nepřemýšlela zavčas o tom, co přesně bude pravicová politika v českém kontextu představovat poté, co byly dokončeny hlavní úkoly transformace země. ODS také dlouho lpěla na Václavu Klausovi, jehož politika prosazující volný trh a založená na nacionalismu a euroskepticismu se nesetkala s dostatečně širokým přijetím. Občanští demokraté podcenili korupci a její politicky destruktivní efekt. Snaha o reformu zkorumpovaných regionálních struktur přišla příliš pozdě. TOP 09 uškodilo, že se snažila být "antiODS" a že byla až moc závislá na image Karla Schwarzenberga.
Strany těží z atraktivních a charismatických vůdců. ODS ani TOP 09 momentálně nikoho takového nemají. Petr Fiala udělal dobrou práci při „detoxu“ ODS a zachránil ji před zánikem, ale jinak je to profesionál-suchar. No a reputace Miroslava Kalouska je dobře známá.
Nemyslím si ovšem, že by dynamický lídr automaticky přivedl českou pravici na výsluní dřívějších let. Jestliže máte na mysli někoho, jako býval Václav Klaus, pak jeho charisma mělo výhody i nevýhody. Pro ODS byl sice jasnou „značkou“, zároveň ale straně dlouhodobě bránil v rozvoji.
Na rozdíl od ostatních států střední Evropy mají komunisté v Česku stále hodně voličů. Čím to?Česko je ve střední Evropě specifické, co se týče opravdové komunistické tradice. Za první republiky bylo Česko průmyslovou zemi jen s málo vlivným komunistickým hnutím. V roce 1946 najednou získala komunistická strana masivní podporu a dokonce i po roce 1968 byla hluboce zakořeněná v části české společnosti. Slabost reformistů v KSČM a silné protikomunistické nálady po roce 1989 patrně také posílily komunistickou subkulturu.
Není neobvyklé, že starší, chudší a méně vzdělaní lidé, kteří ze situace po roce 1989 těžili méně než ostatní, volí stranu, která je skeptická či nepřátelská k reformám. Tato skupina voličů v ostatních středoevropských státech hlasuje pro nacionalisticko-populistická hnutí.
Proč mají Češi v současnosti sklon důvěřovat protisystémovým stranám? Voliči ve střední a východní Evropě se obecně neidentifikují s politickými stranami tak, jak je tomu dosud u občanů západní Evropy. Když volič vidí, že tradiční zavedené strany nalevo i napravo selhaly při provádění reforem, nedělaly je dost rychle nebo jsou zapletené do korupce, je ochoten zkusit něco nového.
Dle průzkumů, které jsem viděl, voliči ANO (nebo dříve Věcí veřejných) nejsou skalními přiznivci tohoto hnutí a ani nejsou nijak zvlášť chudí, naštvaní či frustrovaní. Nechtějí prostě úplně zanevřít na politiku a vybranou stranu vnímají jako „nejmenší zlo“.
Zařadit Babišovo ANO na pravo-levé škále je dosti složité. Kam podle Vás patří?Vskutku. ANO rozhodně není levicové a nyní je v Evropském parlamentu ve frakci liberálů. Každopádně se nyní záměrně udržuje v pozici „zadržení vývoje“, vyhýbá se zřejmé ideologické nálepce a snaží se jít proti zavedeným stranám jako antipolitické hnutí, které je schopné přinést výsledky. V dlouhodobém výhledu ANO nebo co z něj zbude, pokud a až Babiš eventuálně odejde z politiky (nebo k tomu bude donucen), patrně skončí jako středopravicový blok.
Babiš bývá označován za oligarchu. Některá média ho také přirovnala k italskému expremiérovi Berlusconimu a tvrdí, že je hrozbou pro demokracii v Česku. Souhlasíte?Babišovo mediální imperium není tak rozsáhlé jako v případě Berlusconiho a ani jeho ekonomické zdroje, byť ohromné, nejsou na úrovni postsovětských oligarchů v Rusku či na Ukrajině. Vzestup ANO odráží ryzí obavy z korupce a o správné řízení státu. Některé zákony přijaté za vlády ANO (služební zákon či dohled nad politickými stranami) byly už dlouho zapotřebí.
Na druhé straně Babišova koncentrace ekonomické, politické a mediální moci, ostatně jako koncentrace jakékoli moci, je potenciálně riziková pro demokracii. Stejně jako jeho nejasná politická vize, netrpělivost při vyjednávání a nechuť ke kompromisům, což je běžná (i když nepříjemná) součást demokratické politiky.
Ačkoli by nikdo nemohl namítat nic proti Babišovu pragmatismu a výkonu ve vládě, jeho slova, že bude řídit stát jako firmu, mají autoritářský podtón. Jestliže ANO vyhraje letošní volby s takovým přehledem, jak naznačují průzkumy, a bude dominovat příští vládě, zhorší to kvalitu české demokracie. Obzvlášť pokud bude Miloš Zeman opět zvolen prezidentem.
Ve zkratce, doposud bylo ANO poměrně nejednoznačným fenoménem s dobrými i špatnými stránkami. Myslím si, že by čeští voliči, i když bude Babiš díky nim premiérem, udělali dobře, kdyby mu nedali příliš velkou moc.
Premiér Sobotka je pokládán za slabého politika, který jen poslouchá rozkazy z Bruselu či od Merkelové. Jak silnou má Česko pozici v rámci EU a respektují západoevropské země členy V4?Pro Sobotku je typický vláčný a technokratický styl, ale má i za ušima a docela zkušeně si dokázal poradit s tlakem větších států EU, evropskými institucemi, veřejným míněním v Česku, konkurenčními stranami i rivaly v ČSSD. Nezdá se mi, že by česká vláda nějak zásadně spolupracovala s Bruselem či Berlínem, jen prostě není otevřeně konfrontační.
Česká republika potřebuje koordinovat svou politiku s ostatními členy V4, protože sama nemá dostatečnou velikost a sílu na to, aby ovlivnila směřování EU, zároveň se ale musí odlišit od Maďarska a Polska, kde vládnou nacionalisticko-populistické kabinety, které jsou na štíru s demokratickými hodnotami EU. Fakt, že prezident Miloš Zeman sám sebe popsal jako „český Trump“, pověsti ČR nepomáhá.
Myslím si, že západní politici vždy měli sklon pokládat státy střední a východní Evropy za ohnisko možné nestability, kterou bude nutné mít pod kontrolou. Tento postoj oživil aktuální vývoj v Polsku a Maďarsku a také roztržka mezi západem a východem EU kvůli uprchlické krizi. Polsko přitom bylo před rokem 2015 bráno za seriózního partnera díky ekonomickým úpěchům, velikosti, vojenskému významu a novému vztahu s Německem.
Miloš Zeman je prezidentem již čtyři roky. Jak byste ho zhodnotil? Dělá Česku ostudu, jak se někdy tvrdí, nebo je v zahraničí respektován?Čeští politici obecně nepřitahují v zahraničí velkou pozornost a to, co se o nich v cizině ví, je utvářeno jednou či dvěma událostmi, která zaznamenají světová média.
Zemanova image je k politování. Je postavena na „viróze“ z května k 2013, kdy se jevil u korunovačních klenotů opilý, a na prohlášeních o muslimech a islámu, jež jsou štvavá dle západoevropských standardů. Zahraničí také zaregistrovalo jeho podporu Donaldu Trumpovi, který ve většině evropských států nepatří k populární postavě.
Podle mě je Zemana nutné brát vážněji. Jeho myšlenky jsou konzistentnější, než si jeho oponenti myslí, a zahrnují celou řadu oblastí. Promarnil ovšem šanci stát se státníkem. Libuje si v pověsti populisty a enfant terrible.
Děkujeme za rozhovor.
Související
Střední Evropa je pro uprchlíky obskurní, problémy máte jinde. Britský politolog vyložil karty na stůl
Seán Hanley (politolog) , rozhovor , Miloš Zeman , Andrej Babiš , Bohuslav Sobotka
Aktuálně se děje
včera
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
včera
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
včera
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
včera
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
včera
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
včera
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
včera
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
včera
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
včera
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
včera
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
včera
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
včera
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
včera
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
včera
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
včera
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
včera
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
včera
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
včera
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
včera
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno včera
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
Rusko v moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.
Zdroj: Radek Novotný