ROZHOVOR (Londýn) – Migrační krize mimo jiné ukázala na paradox. Ve střední Evropě uprchlíky a muslimy prakticky nevidět, přesto se o nich hovoří jako o hrozbě. Na Západě, i přes jisté problémy, to vidí jinak. „Islamizace Evropy je extremistická politická fantazie naprosto odtržená od reality,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Seán Hanley z Fakulty slovanských a východoevropských studií na University College London (UCL). Hovořili jsme též o brexitu, Donaldu Trumpovi a budoucnosti EU.
Probíhá podle Vás islamizace Evropy? Mají Britové strach z muslimů a teroristických útoků?V Británii žijí zhruba tři miliony muslimů, tedy pět procent populace, a většina z nich jsou Britové. Podle průzkumů je nemuslimské obyvatelstvo ve svém postoji vůči muslimům rozděleno. Většina (podle něterých anket menší většina) je skeptická ohledně kompatibility islámu s „britskými hodnotami“, ovšem značný počet lidí má opačný názor a konflikt nevidí. Menšina pak pokládá islám za náboženství, které prosazuje násilí, vede ke vzniku ghett a no-go zón.
Většina lidí, kteří jsou v každodenním kontaktu s muslimy, tvrdí, že jsou přátelští a nijak nevyčnívají. Byť vyvstávají otázky ohledně integrace, muslimové nejsou ve Spojeném království pokládáni za „skrytou hrozbu“, jak je naopak vnímá střední Evropa, nýbrž za důvěrně známou součást sociální struktury země.
Pokud jde o terorismus, většina Britů pokládá útok za pravděpodobný, nicméně pochybují, že je ve skutečnosti zasáhne osobně. Británie má zkušenosti s terorismem od 70. let 20. století (nejprve IRA, nyní islamisté), což sice na chvíli vyvolává strach, ale z dlouhodobého hlediska také vede k odolnosti.
Často chodím kolem místa, kde se v červenci 2005 v autobusu odpálil sebevražedný atentátník. Sedávám na lavičce v parku, který je nedaleko naší fakulty a kde je památník oné tragické události. Ale když mám být upřímný, jako cyklista se v Londýně bojím spíše špatných řidičů a přetížené dopravy.
Idea „islamizace Evropy“ je podle mého názoru extremistická politická fantazie naprosto odtržená od reality těchto i budoucích dnů. Ačkoli populace muslimů v některých evropských zemích roste (porodnost, migrační krize, konvertité), muslimové jsou a také zůstanou minoritou. Evropské vlády, potažmo EU, i přes počáteční potíže nyní vyvíjejí značné úsilí, aby migraci do Evropy omezily.
Země střední Evropy jsou striktně proti migrantům a muslimům. Je podle Vás tento negativní postoj pochopitelný?Pochopitelný je v tom smyslu, že země střední Evropy jsou malé a zranitelné při geopolitických změnách. Evropská unie, která byla pokládána za zdroj stability a bezpečnosti, se momentálně jeví jako dysfunkční při řešení uprchlické krize.
Je už ovšem méně pochopitelné, proč se veřejnost, média a politici soustřeďují na „hrozbu“, která je ve skutečnosti tak malá. Přímo bije do očí, že se ve střední Evropě prakticky žádní běženci usadit nechtějí. Jde pouze o region, který jim slouží jako tranzit do Německa a severní Evropy. A těch pár běženců, kteří byli přijati, zase hodně rychle odešlo. Střední Evropa je příliš chudá, neznámá a postrádající různorodost, aby mohla být pro migranty atraktivní. Mám teď na mysli jiné přistěhovalce než ty z těsného sousedství jako například Ukrajinci v ČR.
Problémy střední Evropy jsou jinde. Nespolehlivé a zkorumpované instituce, stále nízká životní úroveň ve srovnání se Západem, vzdělávací systémy potřebují reformu. Region také trápí emigrace, čímž přichází o vzdělané a talentované lidi. Pokud by byly středoevropské země bohaté a ekonomicky dynamické jako Německo či Švédsko, pak by se pro ně otázka, zda a jak se stát multikulturní společností otevřenou migrantům, byla daleko podstatnější.
Na druhé straně, ačkoli by všechny členské země EU měly dodržovat dohodnutá pravidla, některé anglické komentáře o tom, jak se střední a východní Evropa staví do opozice vůči povinným uprchlických kvótám, vyzněly povýšenecky. Argumenty, že střední Evropa má historický a morální dluh vůči Západu, tudíž musí držet kurz se zbytkem EU, byly nešťastné.
Jak vidíte budoucnost EU po brexitu? Přijdou další „exity“?Osobně pochybuju, že z EU vystoupí další země. Ačkoli je v nemnoha státech EU (Itálie, Nizozemí, Francie) značná část veřejnosti nepřátelská a skeptická k členství v unii, vyžadovalo by to radikální politickou sílu, aby se dostala k moci, vyhlásila referendum a pak ho také vyhrála. Británie byla vždy velmi odlišná od zbytku EU vzhledem ke své proporci v osmadvacítce.
Nebezpečí ale představují menší euroskeptické strany, jestliže získají podíl na vládě a budou paralyzovat EU zevnitř. Příkladem budiž Národní fronta ve Francii, Alternativa pro Německo či Hnutí pěti hvězdiček v Itálii, které chtějí upustit od společné euroměny.
Atmosféra v Británii je prý po brexitu vyhrocená. Roste počet zločinů z nenávisti, útoku na cizince a jiné menšiny. Opravdu je tomu tak?Referendum o brexitu patrně dodalo kuráž některým lidem, aby otevřeněji vyjádřili svůj nepřátelský postoj vůči menšinám a imigrantů, včetně těch ze střední a východní Evropy. Není to ale tak, že by teď v Británii bujela xenofobie. Ve společnosti je spíše patrná dezorientace, nejistota a strach z budoucnosti.
Referendum zanechalo hlubokou propast mezi příznivci a odpůrci brexitu, což v následujících letech patrně povede k prudkým politickým konfliktům. Těsný výsledek plebiscitu a to, že nebylo zcela objasněno, co brexit obnáší, znamená, že nyní Britové nestojí na konci, ale na začátku nejostřejší bitvy o vztah k Evropě.
Britská vláda chce „tvrdý“ brexit. Je to podle Vás správné rozhodnutí a bude po definitivním odchodu z EU Británie silnější?Premiérka Theresa Mayová se domnívá, že „tvrdý“ brexit umožní Británii vyjednávat o omezení volného pohybu osob a že pouze to uspokojí zastánce odchodu z EU, z nichž mnozí jsou voliči Konzervativní strany.
Patrně také počítá s tím, trochu podobně jako Vladimir Mečiar a Václav Klaus v roce 1992, že „zúčtování“, tedy vyřešení situace, může nastat pouze při rychlém odtržení. Z jejího pohledu je to realistický politický kalkul.
Je to ovšem také obrovský hazard s budoucností země. Dopady brexitu jsou momentálně neznámé a ukážou se až s odstupem času. Podle mě ale bude Británie po odchodu z EU chudší a ztratí vliv. Obojí nastaně přímo, jelikož Británie bude mimo EU a protože Skotsko s velkou pravděpodobností směřuje k nezávislosti.
Změní se po brexitu něco ve vztazích mezi Českem a Británií?Pro Čechy bude složitější žít a pracovat ve Spojeném králoství. A stejně to platí pro Brity v případě Česka. Už to nepůjde tak snadno jako nyní. Nicméně hlubší dopady nečekám. Počet Čechů žijících v Anglii (a naopak) není vysoký a ani objem vzájemného obchodu není závratný.
Jakou roli hraje střední Evropa, především Ćesko, v geopolitických hrách Donalda Trumpa?Trump se mezi americkými prezidenty vymyká tím, že jeho bývalá a současná manželka pocházejí ze střední Evropy. Ovšem stejně jako předchozí prezidenti je i on fixován na vztahy USA-Rusko, takže státy střední a východní Evropy přehlíží.
Bude zajímavé sledovat, zda Trumpa jeho fanoušci jako Zeman, Orbán a Kaczynki dokáží přesvědčit, aby se o region více zajímal. Je zde ovšem třeba připomenout, že jestliže se Trump bude držet svého hesla „America First“, pak většina zemí ve střední Evropě spadá do té kategorie států, které těží z USA a vydávají málo peněz na svou obranu. V případě Česka to platí obzvlášť.
Druhou část rozhovoru si můžete přečíst zde.
Související
Zeman? K politování, enfant terrible. Analytik z Londýna si posvítil na českou politiku. Jen pro EuroZprávy.cz
Seán Hanley (politolog) , rozhovor , uprchlíci , Brexit , Muslimové
Aktuálně se děje
včera
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
včera
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
včera
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
včera
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
včera
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
včera
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
včera
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
včera
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
včera
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
včera
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
včera
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
včera
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
včera
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
včera
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
včera
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
včera
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
včera
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
včera
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
včera
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno včera
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
Rusko v moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.
Zdroj: Radek Novotný