Zelená pro eutanázii? Evropské soudy vydaly důležité verdikty

Paříž/Londýn - Soudy v Británii a ve Francii dnes vydaly důležité verdikty, které se týkají asistované sebevraždy a práva na důstojné ukončení života nevyléčitelně nemocných. V Londýně nejvyšší soud nevyhověl dvěma ochrnutým, kteří chtěli změnit zákon tak, aby lékaři neporušovali zákon, když jim na jejich žádost pomohou zemřít. Navrhl však parlamentu, aby legislativu zrevidoval, protože podle něj je současná praxe v rozporu se základními lidskými právy. Ve Francii soud zprostil viny lékaře, který byl obžalován, že pomocí medikamentů usmrtil sedm pacientů v nemocnici v Bayonne.

Britský verdikt se týkal Paula Lamba a zesnulého Tonyho Nicklinsona, kterého u soudu zastupovala vdova Jane Nicklinsonová. Oba chtěli, aby země změnila zákony, které kriminalizují lékaře. Stěžovatelé neuspěli, verdikt ale může nakonec přinést převratnou změnu britského práva. Soudci totiž navrhli parlamentu, aby zákony zrevidoval, protože podle nich jsou v rozporu se základními lidskými právy.

Lamb je po autonehodě už 20 let ochrnutý od krku dolů a tvrdí, že trpí neustálými bolestmi. Nicklinson ochrnul v roce 2005 po mrtvici. Když prohrál předchozí soud o právo na ukončení života, odmítl přijímat potravu a loni zemřel.

Francouzský soud dnes zprostil viny 53letého lékaře Nicolas Bonnemaisona, který byl obžalován z usmrcení sedmi nevyléčitelně nemocných pacientů pomocí injekcí se silnými medikamenty.

O eutanazii, která je zatím ve Francii nezákonná, se hovořilo i v souvislosti s případem tetraplegika Vincenta Lamberta, který je už několik let v takzvaném vegetativním stavu a nevnímá. Francouzský nejvyšší správní soud se sice v úterý vyslovil pro odpojení ochrnutého muže od přístrojů, které ho udržují při životě, rozhodnutí ale vzápětí zvrátil Evropský soud pro lidská práva. Ten Francii nařídil muže neodpojovat od přístrojů, dokud případ neprojedná.

Proti odpojení od přístrojů bojují soudní cestou Lambertovi katoličtí rodiče a sourozenci. Naopak manželka ochrnutého muže a lékaři usilují o zastavení péče.

Proti eutanázii

Světová lékařská asociace v otázce lékařské etiky vypracovala dvě deklarace, jednu o euthanasii a jednu o sebevraždě za lékařské asistence. První z nich definuje: "Euthanasie je ... neetická. To však nebrání tomu, aby lékař respektoval přání pacienta a dovolil, aby se v konečné fázi nemoci ponechal volný průběh přirozenému procesu smrti."

V druhé deklaraci stojí: "Sebevražda za lékařské asistence je stejně jako euthanasie neetická a musí být lékařským stavem zavržena. Nicméně právo odmítnout lékařskou péči je základním právem pacienta a lékař si nepočíná neeticky, i když respekt k takovému přání končí smrtí pacienta."

Palčivým argumentem proti je také možné obrovské riziko narušení důvěry pacientů a veřejnosti k lékařům. Při legalizaci euthanasie totiž pacient neví, zda v kritické situaci nebude rozhodnuto o konci jeho života. Lidé v těchto situacích by mohli umírat s obavou, že u nich dojde k "usmrcení z útrpnosti". To předznamenává další riziko, a sice nebezpečí zneužití: možný výnosný obchod s orgány, tlak rodiny na nemocného pacienta s ohledem na jeho majetek či obava před značnými náklady dlouhotrvající choroby atd.

Pro eutanázii

Milosrdná snaha pod tlakem soucitu a snahy zbavit člověka těžkého utrpení je hlavním opěrným bodem hlasů, které požadují legalizaci euthanasie. Mezi významné argumenty patří respekt k lidským právům, především právu na respektování osobní autonomie (i když při vědomí, že etický princip autonomie uznává mimo rovnosti všech lidských bytostí i nezcizitelnou odpovědnost všech, kdo mají možnost volit, za to, že jejich volba bude ve shodě s plností lidského bytí, nemůže být autonomní žádat o usmrcení, pakliže neexistuje uznané právo být na žádost usmrcen; mimo to euthanasie je závislá v každém případě i na autonomii toho, kdo ji má poskytnout), právu na soukromí, právu zemřít.

Nabízí se zde i téma posouzení kvality a důstojnosti života. Euthanasie je stavěna do souvislosti s cestou k osvobození pacientů od nepřijatelné a nechtěné bídné kvality a důstojnosti života, způsobené těžkou a nevyléčitelnou nemocí, s čímž souvisí také ztráta určité lidské hrdosti.

Dalším argumentem, i když poněkud cynickým, je otázka ekonomická. Náklady na zdravotní péči pro těžce postiženého člověka jsou daleko vyšší, nežli náklady na "dobrou smrt". Ušetřené prostředky mohou být použity na potřeby jiných, třeba i dětských pacientů, uvedl server eutanazie-dobrasmrt.bluefile.cz.

Související

Ilustrační fotografie.

Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý

Kanada zaznamenala v roce 2023 rekordní počet úmrtí pomocí lékařsky asistované smrti (eutanazie), přičemž většina případů se týkala pacientů s terminálním onemocněním. Podle nových federálních statistik dosáhl počet eutanazií více než 15 000, což představuje 4,7 % všech úmrtí v zemi – oproti 4,1 % v předchozím roce. Přestože počet případů stále roste, tempo růstu se zpomalilo. 

Více souvisejících

eutanazie Francie lékaři

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

včera

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

včera

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

včera

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

včera

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

včera

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

včera

včera

Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety

Americká armáda provedla třetí noc v řadě útoky na vojenské cíle v Íránu. Velitelství US Central Command potvrdilo, že údery byly vedeny s cílem oslabit schopnosti Teheránu napadat obchodní lodní dopravu. K útokům byla použita přesná munice, která zasáhla vybraná stanoviště v klíčových oblastech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy