Brusel nesouhlasí s uzavřením hranic. Eurokomise kvůli koronaviru uvolní pravidla o rozpočtech

Úplné uzavírky hranic narušují životy lidí a volný přeshraniční obchod. Světová zdravotnická organizace (WHO) je navíc nevnímá jako nejefektivnější opatření v boji proti koronaviru. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová s odkazem na Česko a další země, které v posledních hodinách v rámci prevence šíření koronaviru přestávají přes své hranice pouštět cizince.

Brusel podle ní dává přednost zdravotním kontrolám na hranicích, pro které připraví společnou unijní strategii.

"Mají silný společenský a hospodářský dopad, narušují životy lidí a přeshraniční obchod," kritizovala uzavírky hranic von der Leyenová.

Komise je podle ní v kontaktu se členskými zeměmi a chce je přesvědčit o tom, aby volily "přiměřená opatření".

"Co můžeme udělat a co bychom měli udělat, je provádět kontroly zdravotního stavu, ať již na vnějších hranicích, na vnitřních hranicích nebo v rámci území členských států," míní šéfka unijní exekutivy. Ministři vnitra zemí EU podle ní o návrhu dnes debatují s komisařkou pro vnitřní věci Ylvou Johanssonovou.

Ministři vnitra zemí EU dnes o návrhu debatovali s komisařkou pro vnitřní věci Ylvou Johanssonovou. Ta jim přednesla návod, kterým by se podle komise mohly jednotné kontroly na hranicích řídit.

"Pokud by země zavedly zdravotní kontroly na vnitřních hranicích, nebude to považováno za věc, kterou by musely oznamovat," prohlásila Johanssonová. Naopak pokud se rozhodnou přes hranice nepouštět obyvatele některých zemí, musí o tom Bruselu dát vědět.

Podle velvyslance při EU Jakuba Dürra, který Česko na ministerském jednání zastupoval, se dnes členské země snažily řešit některé konkrétní problémy, které jsou s omezeními na hranicích spojeny. Zvláště komplikovaná situace je v současnosti na hranicích Itálie, která je nejzasaženější evropskou zemí.

"Na hranicích s Itálií například stojí několik týdnů kamiony vezoucí léky či zdravotnické pomůcky, tak není dobré je tam několik týdnů držet," popsal jedno z témat jednání český diplomat. Zvláště Rumunsko a Bulharsko, odkud pochází velká část řidičů zmíněných kamionů, podle něho žádaly o urychlení probíhajících kontrol.

EK kvůli koronaviru uvolní pravidla o rozpočtech a státní pomoci

Evropská komise co nejrychleji umožní členským státům Evropské unie poskytovat pomoc odvětvím zasaženým koronavirem. Brusel je také připraven uvolnit rozpočtová pravidla zemím, které kvůli šířící se nákaze čelí hospodářskému propadu.

Oznámili to dnes místopředsedové komise Margrethe Vestagerová a Valdis Dombrovskis, kteří spolu s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou představili plán na zmírnění ekonomických dopadů viru. EK podle své šéfky hodlá mobilizovat investice v objemu 37 miliard eur (963 miliard Kč). Informuje o tom Reuters.

"Jsme připraveni aktivovat klauzuli o flexibilitě v rámci Paktu stability a růstu," prohlásil Dombrovskis s odkazem na rozpočtová a dluhová pravidla EU. Pakt zavazuje členské země udržovat státní dluh pod hranicí 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) či jej snižovat. Rozpočtové deficity zároveň nesmějí překročit tři procenta.

Zmíněná klauzule umožní zemím, které se dostanou do hospodářských potíží, tato pravidla dočasně uvolnit. O podobnou vstřícnost už požádala Itálie, která je v Evropě nejvíce zasaženou zemí a přijala nejdrastičtější omezení s velkými dopady na ekonomiku.

Our goal is to make sure our companies - big and small - have the liquidity they need to withstand the shock. And that jobs and incomes of affected workers are protected. We have all the tools we need at our disposal. We will use them fully as the situation evolves. #coronavirus pic.twitter.com/MTbX9gW5F0

— Valdis Dombrovskis (@VDombrovskis) March 13, 2020

Firmy podnikající například v cestovním ruchu či dopravě, které se dostanou do velkých problémů kvůli zrušeným cestám, se podle Vestagerové budou moci obrátit na státy s žádostí o pomoc, která je běžně v rámci pravidel o hospodářské soutěži nepovolená.

Komise zároveň upozornila, že státy už v rámci platných pravidel o státní pomoci mohou firmám či obyvatelům pomoci zmírnit následky pandemie pomocí daňových úlev, platových úprav či kompenzací za zrušené akce, pokud by je neposkytli organizátoři.

Von der Leyenová už po úterním videosummitu unijních lídrů oznámila, že komise vytvoří investiční fond pro citlivé části ekonomiky. Původně měly investice dosáhnout 25 miliard eur, dnes ale šéfka komise hovořila o 37 miliardách. Osm miliard slíbila komise najít v rozpočtu EU, zbylých 29 miliard by mělo pocházet z nevyčerpaných prostředků pro jednotlivé členské státy ve strukturálních fondech. Další stovky milionů eur navrhuje komise uvolnit z fondů solidarity a zmírňování dopadů globalizace.

Peníze mají zamířit do zdravotnických systémů jednotlivých zemí, k malým a středním podnikům či na podporu trhu práce.

Komise také uvolní miliardu eur na záruky za úvěry malých a středních podniků, které se dostanou do potíží.

"Jsme připraveni udělat v budoucnu více, podle vývoje situace," řekla von der Leyenová. Upozornila tak, že navržený plán je reakcí pouze na současnou situaci, která se může rychle změnit.

Související

Více souvisejících

evropská komise hranice Ursula von der Leyenová EU (Evropská unie) Valdis Dombrovskis Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy