Ekonomický problém jménem Itálie. Analytik popsal, čeho se bojí trhy

NÁZOR - Evropští lídři se mají příští týden sejít v Bruselu, přičemž vkládají naději do záchranného fondu v objemu 750 miliard eur, který má zabránit vypuknutí koronavirové ekonomické krize na kontinentu, poukazuje analytik Mujtaba Rahman v komentáři pro server Politico. Vedoucí evropské sekce konzultační firmy Eurasia Group tvrdí, že toto opatření nemusí stačit.

Čas, kterého se nedostává

Pokud jde o cíl, který je primárním účelem - pomoci Itálii vyrovnat se s koronavirovým ekonomickým šokem a změnit cestu italské politiky tak, aby bylo lépe garantováno dlouhodobé členství země v eurozóně -, pak záchranný fond neuspěje, obává se Rahman. Připouští však, že představuje velký krok ve vývoji EU.

Fond umožní výrazně vyšší půjčky na evropské úrovni a jejich podstatnou redistribuci skrze dotace pro země jižní Evropy, které jsou nemocí covid-19 nejhůře zasaženy, vysvětluje analytik. Poukazuje, že Itálie například má formou dotace a dlouhodobých úvěrů obdržet peníze v objemu 8,5 % svého HDP, což je v třiašedesátileté historii evropské integrace bezprecedentní suma.

"A zdá se, že to bude realizováno," pokračuje Rahman. Připomíná, že předseda Evropské rady Charles Michel vede sérii intenzivních bilaterálních jednání s představiteli zemí EU, přičemž bruselští činitelé, kteří se jich účastní, označují jejich atmosféru za "lepší než se čekalo".

Částečně jde o důsledek toho, že Michelovo úsilí je podporováno aktivní diplomacií německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a francouzští představitelé tvrdí, že jisté pozitivní náznaky přicházejí i z Nizozemska, které bylo dosud hlavním odpůrcem plánu, uvádí analytik. Varuje ovšem, že ti, kteří věří v účinnost fondu, budou téměř jistě zklamáni.

Podle Rahmana nebude možné přesvědčit severoevropské státy, aby odsouhlasily tak rozsáhlé půjčování a dotace bez masivních reforem a kontroly, jejichž podoba v Bruselu teprve vzniká a implementace si vyžádá čas.   

Současné plány tak předpokládají, že Itálie dostane první peníze z fondu až koncem příštího roku a že smysluplnější suma přiteče ještě později, v roce 2023, což je příliš pozdě na to, aby se zamezilo hluboké recesi italské ekonomiky a raketového nárůstu italského veřejného dluhu, konstatuje analytik. Podotýká, že pandemie a politika se mezitím neustále vyvíjejí.

Italský premiér Giuseppe Conte se nebude potýkat pouze s rizikem druhé vlny nákazy, ale také s místními volbami, ústavním referendem a možnou žalobou za postup vlády vůči koronaviru, upozorňuje Rahman. Domnívá se, že pokud bude Conte nucen požádat o aktivizaci Evropského stabilizačního mechanismu, aby pokryl krátkodobý výpadek státních příjmů, následný humbuk sotva posílí italskou vnitropolitickou stabilitu.   

"Hnutí pěti hvězd, hlavní vládní koaliční partner, je v této otázce totálně rozštěpeno," píše analytik. Soudí, že může dokonce z vlády odejít, pokud by parlament měl v dohledné době o Evropském stabilizačním mechanismu hlasovat.

Pomoc musí přijít rychle

Spolu s tím, jak v severní Evropě dochází k rychlejšímu oživení, se pozornost ve střednědobém horizontu přesune od stimulů k nápravě a zesílí tlak na Brusel, aby opět zavedl fiskální pravidla, očekává Rahman. Domnívá se, že na severu bude sílit frustrace, protože v Itálii není velká politická vůle k reformám. Podotýká, že italská vláda sice měla několik dlouhých jednání s hlavními ekonomickými hráči a snažila se dosáhnout konsensu na reformách, ale příliš hmatatelného z nich nevzešlo.

Jako neslibnější se nyní jeví návrh na snížení zdanění práce, například skrze omezení sociálních odvodů, uvádí analytik. Nastiňuje ovšem, že nejpopulárnější italskou stranou zůstává krajně pravicová Liga Mattea Salviniho - ačkoliv tak v poslední době ztrácí voliče, kteří přecházejí k jiné krajně pravicové straně, Bratři Itálie - a spolu s umírněnější stranou Forza Italia by v případě brzkých voleb dokázala vytvořit novou vládu, tudíž hrozí nástup euroskeptického kabinetu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tuto možnost vnímají trhy jako klíčové riziko, které má sice aktuální záchranný fond snížit, ale ve své aktuální podobě se mu to nepodaří, vysvětluje Rahman. Zdůrazňuje, že o moc jasnější není výhled Španělska, protože v Madridu vládne menšinová koalice, která závisí na podpoře několika menších stran, tudíž je prakticky nemožné dosáhnout konsensu na reformách a hlavní vládní strana Podemos naopak hodlá rozklížit reformu pracovního trhu schválenou v roce 2012.

"V tomto kontextu by bylo chybné spoléhat na bezvýhradnou podporu od Evropské centrální banky - i kdyby bylo nepravděpodobné, že se v dohledné době oživí inflace," píše analytik. Záchranný fond tak podle něj představuje důležitý krok pro EU a eurozónu, které dává masivnější fiskální podpěry, ale příliš neřeší nerovnoměrné zotavení ani svou hlavní prioritu, tedy změnu trajektorie italské politiky.

Té by mohl dosáhnout pouze velký objem peněz ve druhé polovině letošního roku, míní Rahman. Tvrdí, že to by měla být ambice, se kterou Michel, Merkelová, Macron a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přistoupí k nadcházejícímu evropskému summitu.

Související

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 
Ilustrační foto

Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?

Veřejně dostupná čísla o inflaci říkají, že ta průměrná za rok 2023 dosáhla v České republice hodnoty 10,7 %. Oproti roku 2022 sice došlo ke snížení o více než čtyři procentní body, ale je tu stále hodně negativ. Nejen to, že celková roční míra inflace byla třetí nejvyšší od vzniku samostatné ČR, ale tuzemská ekonomika se vinou inflace řadí mezi členskými zeměmi Evropské unie stále bohužel mezi premianty. Přesto většina ekonomů soudí, že špatné inflační časy by měly letos odejít. 

Více souvisejících

Ekonomika EU (Evropská unie) Itálie Španělsko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Exprezident Zeman zůstává v nemocnici. Není jasné, kdy bude z Motola propuštěn

Lékaři v pondělí zhodnotili zdravotní stav exprezidenta Miloše Zemana, který od minulého týdne leží v pražské Fakultní nemocnici Motol, kde podstoupil operaci. Podle nejnovějších informací je při vědomí a spolupracuje s lékaři na rehabilitaci po provedeném zákroku. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy