První velký střet nad bezprecedentním balíkem podpory evropských ekonomik čeká v pátek prezidenty a premiéry zemí Evropské unie. Během zřejmě posledního ze série videosummitů budou sondovat terén pro možné kompromisy v zatím velmi odlišných postojích k fondu, který chce Evropská komise naplnit vypůjčeným tři čtvrtě bilionem eur (přes 20 bilionů korun).
Političtí vůdci se přitom krátce před vrcholným jednáním neshodují na celkovém objemu balíku, klíči k rozdělování peněz ani na tom, zda má jít spíše o přímé granty či půjčky členským zemím. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela by tak jednání mělo sloužit spíše jako prolog k osobnímu setkání lídrů, které by rád svolal v červenci.
"Očekávání nejsou nijak vysoká, videokonference je chápána spíše jako první krok," řekl dnes novinářům jeden z unijních diplomatů.
Komise plánuje rozdělit celkem 500 miliard eur grantů a 250 miliard úvěrů tak, aby více než třetina peněz připadla Itálii a Španělsku, tedy zemím, které pandemie covidu-19 zasáhla nejvíce. Vedle jihoevropských zemí, podle nichž je solidarita v krizové době podmínkou dalšího úspěšného fungování či přímo přežití unie, tento poměr s drobnými výhradami podporují největší členské země Německo a Francie.
Kritika se však ozývá z několika směrů. Skupina takzvaných šetrných států se obává velkého společného zadlužení, které má unie splácet do poloviny století. Rakousko, Nizozemsko a skandinávské země proto navrhují, aby převážnou část celkové sumy tvořily půjčky, které by později musely splatit přímo jednotlivé země.
Lídři zemí východního křídla EU včetně Česka či Maďarska zase nelibě nesou, že v zájmu pomoci dosud vyspělejším jižním zemím je ohrožena jejich pozice čistých příjemců peněz z unijního rozpočtu. Ale například Polsko, které má z fondu získat třetí největší podíl, je s návrhem v zásadě spokojeno, stejně jako Slovensko.
"Uspějeme tehdy, pokud do jednání vstoupíme se smyslem pro zodpovědnost a s vůlí vyjít z této těžké zkoušky jednotní a silní," napsal Michel vůdcům zemí ve zvacím dopise před jejich již pátou videokonferencí od vypuknutí koronavirové pandemie. Zároveň přiznal, že lídři musejí sblížit své postoje i v dalších otázkách týkajících se fondu obnovy i s ním svázaného příštího sedmiletého rozpočtu. Je mezi nimi například podmíněnost čerpání peněz dodržováním evropských hodnot, které se nelíbí Polsku či Maďarsku, nebo zachování slev z rozpočtových příspěvků bohatších zemí, jež vadí mnoha dalším státům.
Lídři by se měli vyjádřit i k otázce nových zdrojů rozpočtových příjmů, bez nichž není podle EK reálně možné budoucí dluh splatit. Mají jimi být například peníze z prodeje emisních povolenek, takzvané uhlíkové clo, či poplatky z nerecyklovaných plastů. V jejich podpoře však státy nejsou zdaleka jednotné a unijní činitelé očekávají, že diskuse potrvá až několik let.
Političtí vůdci přitom jednali o rozpočtu na období 2021 až 2027 již před krizí v únoru, kdy se nebyli schopni shodnout na jeho základních parametrech. Část diplomatů však tvrdí, že nyní je větší šance na shodu, neboť politici si uvědomují naléhavost situace.
"Všechna témata, na nichž jsme se neshodli v únoru, se nyní zdají být zanedbatelná," podotkl jeden z diplomatů.
Páteční videokonference sice patrně nepřinese jasnou shodu na žádném ze sporných bodů, podle unijních činitelů by nicméně v ideálním případě měla potvrdit vůli všech států podpořit myšlenku půjčky a snahu rychle dospět k dohodě. Michel hned po konferenci hodlá zahájit separátní konzultace s lídry a v červenci by rád svolal jejich osobní jednání.
Související
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
EU (Evropská unie) , Ekonomika , Charles Michel , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák