Evropská unie sleduje raketový nárůst cen energií a připravuje návrh nástrojů, jak proti němu bojovat na evropské úrovni. Po dnešním společném jednání unijních ministrů pro energetiku to prohlásila eurokomisařka Kadri Simsonová. Podle španělské ministryně energetiky a životního prostředí Teresy Riberaové chce Brusel návrhy představit "v příštích týdnech".
Ministři se k neformálnímu jednání sešli v době, kdy se řada unijních zemí snaží vlastní cestou vyrovnat s cenami letícími vzhůru zejména v souvislosti s pokrizovým oživením ekonomik. Simsonová prohlásila, že všechny země mohou ke zmírnění dopadů současného vývoje použít standardní nástroje v podobě úprav daně z přidané hodnoty či spotřebních daní, případně přímo podpořit spotřebitele. Komise podle ní zároveň přijde s návrhem možností, kterými by šlo situaci řešit i na celoevropské úrovni.
"Dnes jsem ministrům navrhla vytvoření strukturovanější sady nástrojů, která by podle nás mohla být členským státům pro řešení situace užitečná," řekla komisařka novinářům. Podle španělské ministryně sdělila Simsonová zástupcům unijních vlád, že možnosti budou flexibilní a představí je v příštích týdnech.
Právě ve Španělsku se v posledních měsících ještě více než v ostatních evropských státech včetně Británie prudce zvýšily ceny elektřiny a plynu. Vláda v Madridu se po letních masivních protestech v několika španělských městech rozhodla snížit v zimních měsících daň z elektřiny.
Prudký růst cen energií v Evropě podle analytiků souvisí hlavně se zotavováním ekonomik po pandemii. Poptávka se ale zvyšuje v době, kdy je slabší nabídka. Ceny elektřiny a plynu trhají rekordy každým dnem i za nynějšího mírného počasí a v dohledné době se na tom podle odborníků zřejmě nic nezmění.
Některé evropské státy řeší problém zatím na národní úrovni. Podobně jako Španělsko se rozhodly pomoci firmám a občanům s vysokými účty za energie i další země jako Řecko nebo Francie. Se státem garantovanými úvěry pro krachující energetické firmy, které nejsou při současných velkoobchodních cenách schopny dodávat energie odběratelům za nasmlouvané částky, přišla britská vláda. Naopak mluvčí německého ministerstva hospodářství dnes uvedl, že vláda nevidí žádný důvod k intervenci kvůli vysoké ceně plynu.
Berlín spoléhá na to, že jeho zásobníky brzy začne plnit další plyn od ruské státní firmy Gazprom dodávaný nedávno dokončeným plynovodem Nord Stream 2, což by mohlo cenu stlačit poněkud dolů. Společnost Gazprom a její role v cenotvorbě je ale v rámci Evropské unie předmětem sporů a pochybností. V pátek skupina poslanců Evropského parlamentu požádala Evropskou komisi, aby prošetřila roli Gazpromu v růstu cen plynu v Evropě, protože chování společnosti v nich vzbudilo podezření z manipulace s trhem. Přibližně 40 z celkových zhruba 700 europoslanců uvedlo, že mají podezření, že ruský Gazprom jedná s cílem zvýšit ceny plynu a snaží se vyvíjet nátlak na Evropu, aby souhlasila s rychlým spuštěním plynovodu Nord Stream 2.
Závislost na ruském plynu dnes nepřímo kritizovala i komisařka Simsonová, podle níž může v dlouhodobé perspektivě ke snížení cen přispět přechod na obnovitelné zdroje a vyšší energetická účinnost. "Dnešní situace ukazuje, že musíme snížit naši závislost na nestabilních zahraničních fosilních palivech co nejdříve to půjde," řekla Simsonová.
Pro rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů, s nímž počítá balíček klimatických návrhů představený v červenci Evropskou komisí, se dnes vyslovil i slovinský ministr Jernej Vrtovec, jehož země nyní EU předsedá. Tímto způsobem bude moci Evropa vyrábět více energií na vlastním území a zvýší i svou energetickou bezpečnost.
Před manipulací s cenou plynu v Evropě dnes podle agentury AFP při návštěvě Varšavy varovala americká ministryně energetiky Jennifer Granholmová. Nord Stream 2 čelí kritice ze strany Spojených států, podle kterých zvyšuje závislost Evropy na ruském plynu a politický vliv Ruska na Evropu.
Podle úterní zprávy listu The Guardian Mezinárodní agentura pro energii (IEA) vyzvalo Rusko, aby před zimou poslalo do Evropy více plynu. Do věci se vložila poté, co se Moskva rozhodla nezvyšovat dodávky i přes rekordní růst cen.
Související
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
Evropská unie pošle na Ukrajinu nouzovou energetickou pomoc
Energetika , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 8 minutami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 10 minutami
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 20 minutami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 1 hodinou
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
před 1 hodinou
Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu
před 2 hodinami
Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině
před 2 hodinami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 3 hodinami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 3 hodinami
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 4 hodinami
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 4 hodinami
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 6 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
Podle státní zástupkyně Jany Murínové, která vystoupila na dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, není motiv pachatele loňské tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy způsoben duševní poruchou.
Zdroj: Karolína Svobodová