Fungování EU se razantně změní? Německo a Francie předložily návrh

Německo a Francie chtějí prosadit některé změny fungování Evropské unie, které mají mimo jiné překonat současné rozpory mezi unijními institucemi. Mezi návrhy, o nichž by chtěly obě země diskutovat už na summitu v prosinci, má být například úprava systému voleb do Evropského parlamentu či výběru šéfa Evropské komise.

Vyplývá to z dokumentu, který dnes zveřejnil bruselský web Politico. Berlín a Paříž navrhují zahájit nejpozději příští rok debatu o budoucnosti Evropy, která se má týkat fungování institucí či většího zapojení občanů.

Mezi návrhy, které chtějí dvě nejvlivnější unijní země předložit dalším členským státům, má být opět diskuse o vytvoření nadnárodních kandidátek pro příští evropské volby či zavedení systému vedoucích kandidátů.

První bod, o kterém se uvažovalo už v roce 2014, před letošními eurovolbami opět neúspěšně prosazoval francouzský prezident Emmanuel Macron. Takzvané spitzenkandidáty chce dlouhodobě zavést Evropský parlament, nemá však podporu členských států.

Europoslanci by podle tohoto systému chtěli vidět v čele Evropské komise lídra celoevropské kandidátky strany, která vyhrála v eurovolbách. Je to analogie toho, že premiérem se v parlamentní demokracii obvykle stává předseda ve volbách vítězné politické strany. Unijní smlouvy ale nyní nic takového nepředpokládají. Podle nich kandidáta do čela Evropské komise vybírá summit, tedy premiéři a prezidenti členských zemí. Europarlament poté o této nominaci hlasuje.

EP v létě nelibě nesl, když prezidenti a premiéři bloku místo stranami prosazovaných jmen nakonec do vedení komise vybrali Ursulu von der Leyenovou. Jejímu týmu poté vytvořili nebývalé překážky v nástupu do funkce, když některé navržené členy budoucí komise odmítli schválit.

Podle německo-francouzského návrhu by se debaty o institucionálních změnách měli zúčastnit nejen zástupci členských zemí, komise a parlamentu, ale i nezávislí experti či občanské iniciativy. Skupinu, která by měla určovat směrování debaty, by měla vést "významná evropská osobnost".

Dokument, který neobsahuje další podrobnosti k možným změnám, by ve středu měli dostat na stůl velvyslanci členských zemí. Prezidenti a premiéři by se o něm podle představ Německa a Francie mohli poprvé bavit již na schůzce v půli prosince.

Podle bruselského webu je návrh vnímán mimo jiné jako snaha zmírnit napětí ve vztazích mezi Berlínem a Paříží. Německo nedávno nelibě reagovalo na některé Macronovy postoje či iniciativy, naposledy na kritiku fungování NATO.

V diskusi bude nejspíš slyšet i český hlas. Otázku možných změn podoby eurovoleb, včetně celoevropských listin a systému vedoucích kandidátů, totiž von der Leyenová svěřila Věře Jourové, české místopředsedkyni svého budoucího týmu.

Související

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Emmanuel Macron Francie Německo evropská komise evropský parlament europoslanci Eurovolby

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 4 minutami

před 30 minutami

před 1 hodinou

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti

Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy