Koronavirus na švédský způsob? Politoložka popsala, co se děje v zemi

NÁZOR - Švédsko se drží strategie zmírňování koronavirové pandemie, kterou například britská vláda opustila již v březnu, připomíná Gina Gustavssonová v komentáři pro server The Guardian. Politoložka z Univerzity v Uppsale konstatuje, že tato politika má u švédské veřejnosti širokou podporu, ačkoliv úmrtnost na covid-19 řadí zemi mezi 10 nejhůře zasažených států světa.

Nacionalistická haluzka

Počet mrtvých ve Švédsku dosahuje 240 na milion obyvatel a neustále roste, přičemž nyní covid-19 zasáhl množství pečovatelských domů, poukazuje politoložka. Dodává, že typickým vysvětlením pokračující podpory veřejnosti je to, že Švédové jsou obecně důvěřiví a klidní.

Hlavní švédsky epidemiolog Anders Tegnell, veřejná tvář reakce země na pandemii, je suchým vědcem, z něhož se stal byrokrat, nikoliv populárním politikem, který se snaží vybičovat nacionalistické a izolacionistické emoce, uvádí akademička. Upozorňuje, že pod povrchem ale Švédsko rozhodně klidné není a veřejnou debatu "otravuje" pocit nacionalistické hrdosti.

"To mě jako někoho, kdo věří v určitý liberální nacionalismus, který podporuje sebekritickou oddanost zemi, bolí," pokračuje Gustavssonová. Jako politoložka, která se nacionalismem zabývá, však současný vývoj chápe a obává se, že se objevuje ten typ nacionalismu, který politický filozof Isaiah Berlin označil za "pružnou haluzku", která šlehne každého, kdo se k ní přiblíží.

Vše začalo samolibostí, která byla spíše směšná než nebezpečná, tvrdí odbornice. Připomíná, že komentářích se objevovaly fráze jako "Švédsko je Švédskem", "chytré Švédsko" či "klidné Švédsko", které je imunní vůči hysterii na jihu Evropy, následně ale přišlo zesměšňování a dehonestace oponentů, když skupina 22 vědců napsala komentář volající po drastické změně vládní strategie.              

Během pár hodin ale již nikdo nevěnoval pozornost jádru jejich argumentace a místo toho se debata začala točit výhradně kolem skutečnosti, že uvedení vědci použili údaje o počtu obětí covid-19, které Švédsko ukazovaly v horším světle než konzervativnější odhady zdravotnických úřadů, vysvětluje Gustavssonová. Konstatuje, že to bylo sice nešťastné, ale nemělo by to oslabovat závěr výzvy, stejně jako fakt, že Švédsko má v přepočtu na počet obyvatel šestinásobný počet mrtvých než sousední Norsko a Finsko.

Následoval příval emocí doplněných misogynií, uvádí politoložka. Poukazuje, že jedna ze signatářek výzvy Lena Einhornová poskytla videorozhovor ze svého domova a zatímco se soustředila na výzkumné zprávy a čísla, jeden z vlivných komentátorů místo si místo toho utahoval z jejího účesu a záclon, přičemž se lidé široce vysmívali "hysterickému" hlasu, kterým popisovala utrpení pacientů s covid-19.  

Chladná reakce Tegnella na vystoupení Einhornové byla oslavována jako důkaz, že jde o muže na správném místě, rekapituluje expertka. Dodává, že epidemiolog sice mluvil o mrtvých striktně lékařským jazykem a upozorňoval na statistické křivky, zároveň ale příliš nezpochybnil zprávy, na které Einhornová odkazovala.

Nepravdivá tvrzení

Rétorika, že Švédsko to jako jediná země "dělá dobře", se posunula k popírání, že by byl švédský přístup jakkoliv výjimečný, upozorňuje Gustavssonová. Připomíná, že jistý švédský politolog dokonce obvinil deník The Guardian, že zařadil Švédsko na "černou listinu", když údajně napsal, že v zemi neplatí žádná omezení a položil otázku, zda se skutečně nenaplňují slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o prolhaných médiích.

"Tato tvrzení jsou ale sama o sobě nepravdivá," píše akademička. Tvrdí, že The Guardian ve skutečnosti píše o relativně mírných restrikcích ve Švédsku, stejně jako nebyla nepravdivá zpráva italského listu La Repubblica, že švédští lékaři by mohli brzy přestat poskytovat plicní ventilace pacientům na 80 let a těm starším 60 let na základě jejich celkového zdravotního stavu, protože to se nyní v zemi skutečně děje.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Veřejné oslavování Tegnella není odrazem pouhé důvěry, protože epidemiolog se stal ikonou, lidé si nechávají tetovat jeho tvář - ta se objevila i na dětském oblečení - a ti publicisté, kteří zpravidla vystupují proti jakémukoliv náznaku nacionalismu, jej označují za "ztělesnění švédské duše", konstatuje Gustavssonová. Doplňuje, že bývalý švédský ministr zdravotnictví navrhuje Tegnella na cenu Švéd roku, média o něm, stejně jako o řediteli státního zdravotnického úřadu Johanu Carlsonovi publikují oslavné články a objevují se fotky obou mužů s květinami, které jim Švédové zasílají.    

Určitá selhání švédského modelu se připouštějí, ale jsou připisovány nedostatečnému dodržování restrikcí ze strany přistěhovalců a bývalý hlavní epidemiolog Johan Giesecke dokonce vysvětlil neschopnost ochránit pečovatelské domovy odkazem na "azylanty" a "uprchlíky", kteří v nich pracují a "vždy nemusí rozumět informacím", připomíná politoložka. Dodává, že tato slova se setkala s mlčením, ne-li chválou, přičemž se jich chytla protiimigrační strana Švédští demokraté, která nyní hlásá, že životy starých lidí ohrožuje snaha integrovat nevzdělané přistěhovalce.

Zastánci vládní strategie opakovaně uvádějí, že je příliš brzy na její hodnocení, ale pokud na tento argument přistoupíme, dospějeme k logickému závěru, že s jejím oslavováním by se rovněž mělo počkat až na konce pandemie a její úspěšnost by měla být zhodnocena transparentně a veřejně, deklaruje Gustavssonová. "Mám strach, že naší vehementní obranou švédského přístupu vypouštíme síly, které nedokážeme kontrolovat," uvádí.

Každému, kdo sledoval brexit totiž musí být podle politoložky jasné, že nacionalismus, který nedokáže unést kritiku, může snadno rozdělit společnost.  

Související

Jens Stoltenberg, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Jaderné zbraně na hrancích s Ruskem? Stoltenberg prozradil jeho plány do budoubna

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přivítal Švédsko jako 32. člena Aliance krátce před plánovaným ceremoniálem vztyčení švédské vlajky před budovou sídla NATO v Bruselu v pondělí. Společně se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem potvrdili, že NATO nemá v plánu umístit stálé základny ani jaderné zbraně ve Švédsku.

Více souvisejících

Švédsko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy