Hysterka, či vůdkyně? Aktivistka Greta jitří emoce, kvůli oteplování planety přestala i jíst

Z loňského individuálního protestu Grety Thunbergové před švédským parlamentem se stalo celosvětové hnutí. Tato drobná útlá holčička s copánky a pronikavým pohledem, které bude v lednu 17 let, si za rok stihla vydobýt slávu, ale i kritiku. Stala se symbolem boje proti klimatickým změnám. Nyní má dorazit i na konferenci OSN o změnách klimatu, která začíná v pondělí 2. prosince v Madridu.

Mladá generace Gretě fandí, pro mnoho jiných je ale jen hysterkou a produktem marketingu. Všichni se však shodují, že se jí povedlo přitáhnout celosvětovou pozornost k problémům s klimatem. O což jí jde především.

Výmluvně to ilustruje skutečnost, že slovem roku 2019 se podle oxfordských lexikografů stalo spojení "stav klimatické nouze". Tento termín se z "relativně neznámého" stal jedním z nejznámějších termínů letošního roku.

A klimatická aktivistka Greta se zatím letos v srpnu za značné pozornosti světových médií přeplavila na závodní jachtě do Spojených států, kde mimo jiné šokovala plamenným a dosti útočným projevem v parlamentu a účastnila se několika ekologických kampaní. Nyní se už plaví zpět, tentokrát na katamaránu.

Na konci roku má být Greta navíc šéfeditorkou ranního pořadu Today na britské rozhlasové stanici BBC Radio 4. Podle zažité tradice se této role ujme mezi 26. prosincem a Silvestrem. Pro den, kdy bude o podobě ranního vysílání rozhodovat ona, už zadala přípravu reportáží z Antarktidy a Zambie a rozhovoru s guvernérem britské centrální banky Markem Carneym.

Za jejího letošního pobytu v USA jí vyslovovaly podporu i slavné osobnosti, například herec Leonardo DiCaprio ji prohlásil "vůdkyní naší doby". Též jí letos udělili alternativní Nobelovu cenu, jak bývá nazývána Cena za správný život (Right Livelihood Award) a byla i jednou z favoritek Nobelovy ceny za mír.

Velké emoce, které Greta vyvolává, ilustruje i nedávný případ rozhovoru s českým psychiatrem Jaroslavem Matýsem, ve kterém z pohledu odborníka komentoval její duševní stav. Rozhovor vyvolal bouři nevole veřejnosti a vznikla i petice za psychiatrovo odstoupení.

Švédská školačka s baculatými tvářemi pochází z prominentního prostředí, její maminka je operní pěvkyně Malena Ermanová a otec Svante Thunberg herec, jenž se jmenuje po jednom ze svých předků, který v roce 1903 obdržel Nobelovu cenu za chemii a už v roce 1896 zmiňoval teorii, podle níž oxid uhličitý může způsobovat oteplování planety. Greta má také mladší sestru Beatu.

O problému s oteplováním planety, jež by mohlo trvalo poškodit životní prostředí, se Greta dozvěděla ve třetí třídě. Zprvu tomu nevěřila, protože nemohla pochopit, že lidé o možné hrozbě vědí, a nic s tím nedělají. Na problém se ale zaměřila tak zarputile, až jí z toho v 11 letech propukla silná deprese a přestala jíst i mluvit. Lékař jí diagnostikoval Aspergerův syndrom - lehkou formu autismu, která mimo jiné ztěžuje vytváření sociálních kontaktů.

Během léčení deprese se doma rozmluvila a ke změně životního stylu postupně přesvědčila i rodiče. Rodina dala přednost veganské stravě. Matka přestala létat letadlem, a svou koncertní kariéru omezila jen na Skandinávii.

S cedulí Školní stávka za klima se Greta poprvé posadila před budovu švédského parlamentu ve Stockholmu vloni 20. srpna a pokračovala denně až do parlamentních voleb 9. září. Od té doby chodila stávkovat každý pátek.

Posléze se k ní připojili studenti ze Švédska i dalších evropských států. Páteční školní stávky se postupně rozšířily do stovek měst a několika desítek zemí včetně ČR. Té největší se účastnilo přes 1,6 milionu lidí po celém světě.

Gretu přijal i papež František, promluvila před zástupci OSN, ekonomickým fórem v Davosu, v Evropském, britském i francouzském parlamentu, její tvář shlíží z titulních stránek prestižních časopisů.

Stejně intenzivní je ale i její kritika. Za hysterku ji označil i český prezident Miloš Zeman. A syn předchozího prezidenta, Václav Klaus mladší, se ohradil proti tomu, že by do politiky měla mluvit "puberťačka s diagnostikovanými psychickými problémy".

Související

Greta Thunbergová

Thunbergová vyhrála soud. Velká Británie jí bude muset zaplatit

Londýnský soud v pátek osvobodil klimatickou aktivistku Gretu Thunbergovou, která byla obviněna z rušení veřejného klidu kvůli loňskému protestu. Spolu s dalšími demonstranty se pokusila zabránit setkání předních představitelů ropného a plynárenského průmyslu.

Více souvisejících

Greta Thunbergová (aktivistka) Švédsko Ekologie

Aktuálně se děje

včera

Film Rivalové

RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu

Česká kina pohostí rozhodující tenisový zápas, který v závěru není ani tak důležitý ze sportovního hlediska, jako z toho osobního. Stojí proti sobě dva muži, jejichž mladistvé přátelství skrečovala společná láska k jedné ženě. Rivalové v melodramatických konturách konstruují milostný trojúhelník, jehož exekuce je jedna z těch nejlepších za poslední dobu. 

včera

Harvey Weinstein

Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem

Nejvyšší soud amerického státu New York ve čtvrtek zrušil rozsudek nad hollywoodským producentem Harveym Weinsteinem z roku 2020, ve kterém byl uznán vinným ze sexuálních trestných činů. Nařídil zároveň nový proces v případě.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ve středu obvinila dvojici příslušníků policie, kteří v únoru v opilosti napadli několik osob před barem na pražském Smíchově. Policie v dubnu zprostila muže zapojeného do incidentu výkonu služby, už dříve označila jeho jednání za neakceptovatelné a neomluvitelné.

včera

včera

včera

včera

včera

Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy