Královna schválila zákon proti brexitu bez dohody, irská pojistka zůstává jablkem sváru

V Británii vstoupil v platnost zákon, který by za jistých okolností na konci října nutil vládu dohodnout se zbytkem Evropské unie další odklad brexitu. Opatření dnes prošlo poslední fází legislativního procesu, když mu formální souhlas udělila britská královna Alžběta II. Oznámil to předseda horní komory britského parlamentu lord Fowler.

Britský odchod z EU je aktuálně naplánován na 31. říjen a schválený zákon má zabránit možnosti, že Británie v tomto termínu z bloku vystoupí bez "rozvodové" dohody. Vládě dává čas do 19. října, aby dohodu o podmínkách brexitu prosadila v parlamentu, nebo aby od zákonodárců získala svolení pro neřízený odchod.

Jestliže nebude splněna ani jedna z těchto podmínek, musí kabinet na základě nového opatření požádat o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020. Zákon zároveň vládě ukládá přijmout jakoukoli následnou nabídku unijní "sedmadvacítky", i kdyby nový termín brexitu nestanovila podle britské žádosti.

Británie stále může s Bruselem vyjednat brexitovou dohodu a opustit Evropskou unii k 31. říjnu. Před jednáním s irským premiérem Leem Varadkarem to dnes v Dublinu řekl britský premiér Boris Johnson. 

"Chci najít dohodu, chci uzavřít dohodu," řekl Johnson před jednáním s Varadkarem. Británie by se podle něj dokázala s brexitem bez dohody vyrovnat, odchod země z EU bez dohody by ale byl "státnickým selháním, za který bychom byli zodpovědní všichni". "Chci, abyste věděli, že bych dal naprosto přednost nalezení dohody," dodal.

Ačkoli Johnson na schůzku s Varadkarem přinesl podle svých slov několik návrhů, jak zabránit brexitu bez dohody, průlom od dnešního jednání nečeká. S tím souhlasil také předseda irské vlády, podle kterého je však nyní většina zemí evropské sedmadvacítky proti dalšímu odkladu termínu brexitu. Kdyby Británie poskytla "dobrý důvod", jsou podle něj ale ochotny o tom uvažovat.

Irský premiér na tiskové konferenci zdůraznil, že takzvaná irská pojistka, která je hlavním jablkem sváru mezi Británií a EU, je klíčovou součástí brexitové dohody. Alternativní návrhy, čím ji v dohodě nahradit, podle něj EU zatím od Británie nedostala.

"Pokud bychom se nedohodli na žádných alternativních ujednáních, pak by pro nás odstranění pojistky znamenalo brexit bez dohody," zdůraznil irský premiér.

WATCH LIVE: PM @BorisJohnson gives a statement alongside Taoiseach @LeoVaradkar in Dublin https://t.co/baxS9Pe6hd

— UK Prime Minister (@10DowningStreet) September 9, 2019

Takzvaná irská pojistka je součástí rozvodové dohody, kterou vyjednala s Bruselem bývalá britská premiérka Theresa Mayová a která má zabránit vzniku přísných pobrexitových kontrol na hranicí mezi Irskou republikou a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království. Johnson pojistku označuje za nedemokratickou a žádá, aby ji EU z dohody vyškrtla.

Johnson na tiskové konferenci zdůraznil, že Spojené království na hranici s Irskem "nikdy nezavede kontroly".

Související

Více souvisejících

Královna Alžběta II. Brexit Velká Británie Boris Johnson Leo Varadkar EU (Evropská unie) irsko

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy