Fond obnovy EU? Probíhá první videosummit, neshody mezi státy jsou značné

Vůbec první debatu o společném záchranném plánu pokrizového oživení evropských ekonomik dnes zahájili prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jim představí plán, kterým chce Brusel ekonomikám nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun).

"Jsem přesvědčena, že pro náš společný úspěch se musíme soustředit na podstatu návrhu. Musíme táhnout za jeden provaz, nemůžeme si dovolit žádné odklady," prohlásila krátce před jednáním von der Leyenová.

Today we take a crucial step on the road out of the crisis. I’m happy to present #NextGenerationEU to European leaders at today's EUCO. Our recovery package will help Europe’s recovery be resilient, sustainable & digital. We now must all pull together. We cannot afford any delay. pic.twitter.com/BdtlRkuSEn

— Ursula von der Leyen #UnitedAgainstCoronavirus (@vonderleyen) June 19, 2020

Fond má podle ní pomoci jak zemím, v nichž se nejvíce rozšířila nákaza covidu-19, tak státům, jejichž ekonomiky se propadly kvůli koronavirovým omezením. Komise si chce zmíněnou sumu bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích a splácet ji do poloviny století z příštích evropských rozpočtů.

Vážnost situace na úvod jednání zdůraznila šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová, podle níž zažívá evropská ekonomika "dramatický propad" a potřebuje rychlé stimuly.

Jednotný přístup státníků je však zatím jen přáním špiček unijních institucí. Komise plánuje rozdělit celkem 500 miliard eur grantů a 250 miliard úvěrů z fondu tak, aby více než třetina peněz připadla Itálii a Španělsku, které pandemie zasáhla nejhůře. Jihoevropské země návrh podporují, stejně jako Francie či s menšími výhradami Německo.

Představitelé skupiny takzvaných šetrných států však dnes podle diplomatických zdrojů opakují své obavy z velkého společného zadlužení, které má unie splácet do poloviny století. Rakousko, Nizozemsko a skandinávské země navrhují, aby převážnou část celkové sumy tvořily půjčky, které by později musely splatit přímo jednotlivé země.

"Musíme mít jasný časový limit. Musíme také diskutovat o tom, kdo kolik zaplatí, kdo bude nejvíc profitovat a jaké podmínky budou s pomocí spojeny," uvedl během videokonference na twitteu rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Der Wiederaufbaufonds darf kein Einstieg in eine permanente Schuldenunion sein – es muss daher eine klare zeitliche Befristung geben. Außerdem muss diskutiert werden, wofür die Gelder ausgegeben, wie diese verteilt werden und an welche Bedingungen Hilfe geknüpft sein soll.

— Sebastian Kurz (@sebastiankurz) June 19, 2020

Političtí vůdci východního křídla EU, včetně Česka či Maďarska, kritizují klíč pro rozdělování peněz, který v zájmu pomoci dosud vyspělejším jižním zemím přiděluje jejich státům menší podíly než obvykle. Visegrádské země však nejsou jednotné: Polsko, které má z fondu získat třetí největší podíl, je s návrhem v zásadě spokojeno, stejně jako Slovensko.

Předseda Evropské rady Charles Michel tvrdí, že na zásadních bodech, jako je půjčka či nutnost rychlé dohody, se státníci shodují. Od dnešního jednání očekává, že mu poskytne vodítko pro hledání možných kompromisů ve sporných oblastech. K těm kromě způsobu rozdělování peněz či poměru grantů a půjček patří například slevy z rozpočtových plateb pro bohaté země či navrhované nové zdroje rozpočtových příjmů, které mají podle EK pomoci financovat dluh.

"Potřebujeme jasně vědět nejen to, jaké (nové) daně budou odváděny do rozpočtu EU, ale také kdy budou zavedeny," řekl novinářům po svém úvodním proslovu k lídrům předseda Evropského parlamentu David Sassoli. EP podmínil zavedením nových zdrojů rozpočtových příjmů svůj souhlas s příštím sedmiletým rozpočtem. Mezi členskými zeměmi však zatím nemá zavádění nových daní a poplatků velkou podporu.

Michel před dnešním jednáním uvedl, že by chtěl ke konečné dohodě dospět v červenci, kdy hodlá svolat do Bruselu osobní schůzku vedoucích představitelů unijních zemí. Někteří diplomaté se obávají, že se vzhledem k rozdílným postojům mohou jednání protáhnout do podzimu.

Související

Více souvisejících

Summit EU EU (Evropská unie) Ursula von der Leyenová Charles Michel Sebastian Kurz David Sassoli (předseda EP) Česká republika

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Aktualizováno před 30 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům

Finanční správa začala informovat poplatníky o nové výši daně z nemovitosti. Lidé mohou obdržet platební údaje do datové schránky, na email či poštou. Lhůta pro zaplacení daně či její první splátky končí 31. května. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy