Na světě je vězněno 387 novinářů, nejvíc v Číně. Útlak v době pandemie roste

Čísla dnes zveřejnila organizace Reportéři bez hranic (RSF).

Rostoucí zastoupení žen v mediálních profesích se odrazilo také na počtu zadržených novinářek. Proti roku 2019 jejich počet stoupl o 35 procent na 42 a představují 11 procent všech vězněných novinářů. Čtyři ženy skončily za mřížemi, protože informovaly o znovuzvolení Alexandra Lukašenka do čela Běloruska jako o podvodu, píše agentura AFP.

#2020RsfRoudnUp:

3̳8̳7̳ journalists are currently detained

35% rise in number of women journalists held arbitrarily
There was a fourfold increase in arbitrary arrests of journalists during the Covid-19’s spread

54 are held hostage

4 are missinghttps://t.co/8XBWOtTVY3 pic.twitter.com/qptS7oWcYz

— RSF (@RSF_inter) December 14, 2020

Na jaře letošního roku zaznamenala organizace RSF výrazný nárůst počtu zadržených novinářů, až na čtyřnásobek běžných incidentů, často v souvislosti se snahou informovat o epidemii covidu-19. Většina zadržených byla po několika dnech nebo týdnech propuštěna, 14 jich je ve vězení doposud, většina v Asii. Postavení novinářů se také zhoršuje v Jižní Americe, upozorňuje zpráva.

Pět zemí vězní dohromady 61 procent zadržovaných novinářů, v čele je se 117 vězni Čína, následuje 34 lidí v Saúdské Arábii, 30 v Egyptě, 28 ve Vietnamu a 27 v Sýrii. Zpráva také uvádí, že Peking už nezatýká jen domácí novináře, ale také zahraniční. Letos v čínském vězení skončila australská novinářka čínského původu nebo Švéd žijící v Hongkongu. V listopadu se v Rijádu konal summit G20, který vyzval k propuštění místních vězněných novinářů. V syrských vězeních je většina novinářů držena od začátku občanské války v roce 2011, uvádí zpráva RSF.

Organizace Reportéři bez hranic hájí svobodu tisku ve světě. Byla založena v roce 1985 v Paříži a má více než stovku dopisovatelů po celém světě. Zprávu o vězněných novinářích vydává od roku 1995.