Nedělní volby v Německu rozhodly, kdo nahradí odcházející kancléřku Angelu Merkelovou, připomíná historik Matt Fitzpatrick v komentáři pro server The Conversation. Profesor z Flindersovy univerzity z velmi těsného výsledku vyvozuje, že zformovat novou vládu potrvá týdny, možná i měsíce.
Zvítězily progresivní síly
Středo-levicoví sociální demokraté (SPD) i Zelení posílili o více než 5 %, vyzdvihuje profesor. Podotýká, že středo-pravicoví křesťanští demokraté (CDU) zaznamenali nejhorší výsledek v poválečné historii, když obdrželi jen 24,1 % hlasů, což znamená, že SPD se ziskem 25,8 % bude mít právo pokusit se sestavit vládní koalici.
Málokdo přitom před rokem očekával, že by se SPD pod Olafem Scholzem v takové pozici ocitla, a protože strana byla dlouho menším koaliční partnerem CDU, experti pochybovali, že dokáže čelit možnému odlivu voličů k Zelený a více centristické CDU, nastiňuje autor komentáře. Konstatuje, že nedělní volby ale ukázaly odolnost SPD na fragmentující se voličské scéně.
"Merkelová oznámila svůj odchod v roce 2018, tudíž CDU měla dost času na přemýšlení o nástupnictví," pokračuje Fitzpatrick. Poukazuje, že v posledních letech strana experimentovala se dvěma centristy v merkelovském stylu, nejprve s Annegret Kramp-Karrenbauerovou, která však opustila stranické vedení v roce 2020 poté, co CDU během zemských voleb v Duryňsku nadbíhala krajní pravici.
V dalším, pro CDU destabilizujícím vnitrostranickém hlasování se novým lídrem stal Armin Laschet, jehož preferovali straničtí funkcionáři, zatímco mnozí voliči CDU by upřednostnili bavorského premiéra Marcus Södera, který se však o roli lídra přestal v dubnu ucházet, vysvětluje historik. Dodává, že Laschetův usedlý politický styl nedokázal dodat předvolební kampani spád a v obtížných dobách zjevně více rezonovala nenucená přitažlivost Scholze a naléhavé apely Zelených.
Profesor přesto nepovažuje slova o "triumfu" SPD a "propadáku" CDU za výstižná. "Ve skutečnosti dělí tyto dvě strany méně než 2 % a jen ony získaly okolo 50 % všech hlasů - což jen těsně stačí na další velkou koalici," upozorňuje Fitzpatrick. Připomíná, že Scholz v poslední předvolební debatě sice preferoval vládu se Zelenými, tyto dvě strany však dohromady většinu nedají a budou potřebovat třetího partnera.
Zformovat vládu nebude lehké
Koaliční vlády jsou v Německu běžné, ale zformování nové nebude jednoduché, očekává historik. Podotýká, že koaličních možností je hodně a jejich pracovní názvy se odvíjejí od barev, které jsou spojovány s jednotlivými stranami.
Možnostmi jsou další velká koalice SPD a CDU, "Keňa" (SPD, CDU a Zelení), případně "Jamajka" (CDU, Zelení a protržní Svobodná demokratická strana FDP) a zřejmě i "semafor" (SPD, Zelení a FDP), nastiňuje akademik. Dodává, že mnozí tipovali ještě červeno-rudo-zelenou koalici, v níž by vedle SDP a Zelených zasedla poprvé na spolkové úrovni i socialistická Die Linke, avšak toto uspořádání by Scholzovi k většině nestačilo.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Koaliční vyjednávání v kuloárech již běží a hlavní strany začínají oznamovat své podmínky pro vstup do vlády, uvádí Fitzpatrick. Připomíná, že během posledních podobných rozhovorů v roce 2017 FDP upřednostnila volnotržní purismus před účastní v kabinetu a nebylo by překvapivé, pokud by tak učinila i nyní, jelikož její vedení zjevně vylučuje koalici "semafor", která by nepřistoupila na dostatečné snížení daní.
Volby se proměnily v noční můru pro Die Linke, která přišla o téměř polovinu hlasů a jen díky složitému volebnímu systému zasedne v parlamentu navzdory tomu, že obdržela méně než požadovaných 5 %, konstatuje historik. Doplňuje, že celkově oslabila i krajní pravice.
Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), kterou autor komentáře označuje za největší hrozbu pro německou demokracii, přesto získala 10,5 % hlasů a především na východě země si vedla znepokojivě dobře. Stranu přitom navzdory stereotypům nevolili důchodci s nostalgií po východoněmeckém komunistickém režimu, ale spíše Němci mladšího a středního věku, kteří odmítají migraci, protikoronavirová opatření a systém jako takový, vysvětluje profesor.
"Všechny ostatní strany zcela vylučují politickou spolupráci s tímto vyděděncem, což je povzbudivý signál po debaklu v Duryňsku v roce 2020, kde CDU a FDP flirtovaly s využitím hlasů AfD pro svou zemskou vládu," pokračuje Fitzpatrick. Doplňuje, že mainstreamem se naopak v Německu stává zelená politika.
Zelení sice na jednu stranu chovali naději, že volby vyhrají, a přestože k tomu se 14,6 % hlasů měli daleko, kampaň se vedla "na jejich území", kdy všechny strany musely vyložit své plány, jak Německo dosáhne uhlíkové neutrality a přejde na zelenou ekonomiku, uvádí historik. Soudí, že nedělní výsledek Zelených znamená, že Německo bude tyto cíle podporovat i nadále.
Související
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
Německo , CDU , Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) , Grüne (němečtí Zelení) , FDP (Svobodná demoratická strana Německo)
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 10 minutami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 36 minutami
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
před 1 hodinou
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
před 2 hodinami
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
před 2 hodinami
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
před 3 hodinami
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
před 3 hodinami
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 4 hodinami
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 4 hodinami
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 5 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 6 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 6 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 6 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 6 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 7 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 7 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 8 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 8 hodinami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 8 hodinami
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 9 hodinami
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.
Zdroj: Libor Novák