Němci kvůli horšící se epidemické situaci nemohou od dnešního jednání kancléřky Angely Merkelové se zemskými premiéry očekávat žádné výraznější uvolňování karanténních opatření, v nejpostiženějších regionech hrozí naopak zákaz nočního vycházení či uzavírání škol a školek.
Některé spolkové země by ale podle médií alespoň částečně chtěly povolit možnost turistického ubytování, pokud by bylo možné zaručit izolaci hostů. Lze předpokládat, že k takovému návrhu se Merkelová, která je zastánkyní opatrného postupu, bude stavit odmítavě.
Shoda panuje na prodloužení karanténních opatření, která potrvají nejméně do 18. dubna. Dosud platilo datum 28. března.
Ještě 4. března, kdy Merkelová s premiéry jednala o omezeních naposledy, se Německo připravovalo na postupné rozvolňování. Tehdy ale země v sedmidenním průměru vykazovala 64 nových případů na 100.000 obyvatel, byla tak na dohled od hodnoty 50, kterou odborníci považují za zlom kontroly nad pandemií. Pomalé zhoršování situace ale v posledních dnech nabírá na obrátkách a sedmidenní incidence podle Institutu Roberta Kocha (RKI) nyní činí 107,3 případu.
Tato hodnota již předpokládá automatickou aktivaci nouzové brzdy, která má vrátit karanténní režim do podoby ze začátku března, kdy se Německu dařilo míru infekce snižovat. Od té doby se v zemi otevřely obchody, které neprodávají zboží denní potřeby, a v některých regionech i zoologické zahrady nebo kulturní zařízení, jako jsou galerie či muzea. V Berlíně zkušebně hrají divadla a koncertní síně.
Podoba nouzové brzdy, jejíž spuštění se plánovalo od sedmidenní incidence vyšší než sto, bude jedním z velkých témat dnešního jednání Merkelové a zemských premiérů. Ochota některých spolkových zemí, které mají díky federálnímu systému vysokou míru autonomie, není příliš vysoká. Například Braniborsko, kde kabinet řídí sociálnědemokratický premiér Dietmar Woidke, do svého zemského karanténního nařízení nouzovou brzdu nezaneslo a s rázným uzavíráním počítá až od hodnoty dvou set.
Na této incidenci je již Durynsko a rychle se jí přibližuje Sasko. V tamních nejpostiženějších regionech úřady přikročily k uzavření škol a školek, což nyní hrozí i v dalších částech Německa. Z návrhu závěrů dnešního jednání, ze kterého cituje list Frankfurter Allgemeine Zeitung, je další fungování škol a školek v oblastech s incidencí nad 100 podmíněno pravidelným testováním učitelů a dětí. Při hodnotě nad 200 návrh udává plošné uzavření nehledě na možnosti testování.
Zda takový postup ke školám a školkám Merkelová s premiéry schválí, je nejasné, protože zemští ministři školství před dopady další uzavírky vzdělávacích institucí varují a upozorňují na následky, které taková omezení na děti mají.
Ve hře je také omezení pohybu, kdy by v regionech se sedmidenní incidencí nad 100 nebylo bez dostatečného důvodu možné v noci opouštět domov. Vládní sociálnědemokratický poslanec a epidemiolog Karl Lauterbach, který je známým zastáncem razantních opatření, řekl, že zákaz vycházení není zatím nezbytný, v případě dalšího razantního růstu infekce bude ale nevyhnutelný.
Zhoršení stavu se mnozí politici včetně Merkelové obávají, protože v zemi stále více převládá britská mutace koronaviru, která je považována za nakažlivější než původní varianty.
V závěru března navíc začínají velikonoční prázdniny, které si Němci unavení karanténou chtějí užít. Svědčí o tom zájem o zájezdy na španělské Baleárské ostrovy, které Německo vyškrtlo ze seznamu rizikových oblastí. Vyloučeno proto není, že Německo bez ohledu na cíl zahraniční cesty zavede pro navrátilce povinnou karanténu, aby turisty odradilo.
Návrh závěrů dnešního jednání vyzývá obyvatele, aby se vzdali zbytečných cest do zahraničí i po Německu. Ze spolkových zemí se sociálnědemokratickými vládami ale přišel návrh, který by naopak domácí turistiku přes Velikonoce umožnil díky otevření ubytovacích zařízení, kde by bylo možné zajistit vzájemnou izolaci hostů. Z takového přístupu by těžili pronajímatelé prázdninových domků, apartmánů či karavanových kempů. Konzervativní unie CDU/CSU se k tomu ale podle magazínu Focus staví skepticky, neboť se obává soudních pří s hoteliéry, kteří by otevřít nemohli.
Související
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Evropský sen o vlastních stíhačkách šesté generace se rozpadá. Macronův projekt je prakticky mrtvý
Německo , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Za zatčením Andrewa zřejmě stojí britská skupina Republic. Přiznejte, proč jste ho chránil, tlačí na krále
před 1 hodinou
Policie zatkla Andrewa v den jeho narozenin. Teď může prohledat jeho sídlo
před 2 hodinami
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
před 3 hodinami
Trump stojí na prahu životního rozhodnutí. Američanům dodnes nevysvětlil, proč by chtěl zaútočit na Írán
před 3 hodinami
Bratr britského krále, bývalý princ Andrew, byl zatčen policií
před 4 hodinami
Větrné elektrárny jsou pro hlupáky, prohlásil Trump. Shodou v době, kdy polovina Evropy postaví obří centrum
před 5 hodinami
CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu
před 6 hodinami
Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí
před 6 hodinami
Trump pochválil Macinku za ostudný střet s Clintonovou
před 8 hodinami
Počasí o víkendu: Silné mrazy vystřídá výrazné oteplení
včera
OBRAZEM: Olympijská atmosféra v Miláně
včera
Vyvolávají sociální sítě závislost u dětí záměrně? Zuckerberg poprvé v historii skončil před soudem
včera
Česká ženská biatlonová štafeta bojovala o nečekanou medaili. Přišla o ni v posledním úseku
včera
Do čtvrtfinále olympijského hokejového turnaje postoupily Německo, Švýcarsko a Švédsko
včera
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
včera
Češi byli blízko nečekanému postupu do semifinále. S hvězdnou Kanadou prohráli až v prodloužení
včera
Metnar podpořil snížení hranice trestní odpovědnosti
včera
Rusko chce diktovat, které země mohou být v NATO
včera
Psychiatrickou léčebnu v Bohnicích zachvátil tragický požár. Jedna osoba zemřela
včera
Jsou na stejném seznamu jako teroristé. Soudci ICC přišli o kreditní karty i Google účty
Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) čelí bezprecedentnímu tlaku poté, co na ně administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila tvrdé sankce. Kanadská soudkyně Kimberly Prostová, která léta rozhoduje o případech válečných zločinů a genocidy, se náhle ocitla na stejném seznamu jako teroristé nebo členové organizovaného zločinu. Tento krok označila za přímý a flagrantní útok na nezávislost jedné z nejvýznamnějších soudních institucí světa.
Zdroj: Libor Novák