Křesťanskodemokratická unie (CDU), která je největší opoziční silou v Německu, zvolí na sobotním sjezdu za svého předsedu Friedricha Merze. Jako nového šéfa strany si Merze, kterého německá média označují jako věčného konkurenta nyní již bývalé kancléřky Angely Merkelové, vybrali straníci v referendu, sjezd nyní jen vůli stranické základny potvrdí.
Nástupem Merze do vedení CDU je dalším krokem, kterým se strana odstřihává od středové linie vytyčené Merkelovou, protože nastupující předseda má podporu především v té části strany, která žádá návrat ke konzervativnějším kořenům.
"Jestli éra Merkelové definitivně skončila, to lze nyní jen těžko hodnotit. Ale faktem je, že všichni ti, které bychom mohli zařadit do klubu Merkelové, stojí nyní až v druhé řadě," řekla v rozhovoru s rozhlasovou stanicí SWR2 politoložka trevírské univerzity Claudia Ritziová. Zdůraznila ale, že toto hodnocení platí jen v případě CDU, jejíž členové smýšlí konzervativněji než její voliči.
S politickým odchodem Merkelové, která v loňských zářijových volbách po čtyřech funkčních obdobích již kancléřský úřad neobhajovala a ani nekandidovala do Spolkového sněmu, hledá CDU novou identitu. Mnozí straníci tak do 66letého Merze vkládají naděje, že se mu podaří překonat vnitřní krizi, sjednotit názorové proudy a napravit loňský volební neúspěch, který byl pro CDU nejhorší v dějinách spolkové republiky.
V aktuální sondáži Deutschlandtrend televize ARD je 63 procent příznivců CDU přesvědčeno, že Merz bude dobrým předsedou. Mezi všemi německými voliči, tedy nejen mezi příznivci této konzervativní strany, má na Merze podle průzkumu takový názor 37 procent respondentů. Ve stranických preferencích ale zatím k žádnému obratu nedošlo, konzervativní unii tvořenou CDU a její bavorskou sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) by podle Deutschlandtrendu volilo 24 procenta lidí, což se shoduje se zářijovým volebním výsledkem. Průzkum nadále těsně vede s 25 procenty vládní sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze.
Zda se straně nový začátek pod Merzovým vedením podaří, to se může ukázat již letos, kdy se konají ve čtyřech spolkových zemích volby do regionálních parlamentů. V březnu v Sársku a v květnu ve Šlesvicku-Holštýnsku a Severním Porýní-Vestfálsku obhajují konzervativci křesla zemských premiérů, v říjnu pak chtějí premiérský úřad převzít v Dolním Sasku, kde jsou dosud v koalici s SPD slabší stranou.
O tom, že se CDU v Dolním Sasku v říjnu podaří uspět, nepochybuje Bernd Althusmann, který vede tamní zemskou organizaci konzervativců a který kandiduje proti sociálnědemokratickému premiérovi Stephanu Weilovi. "Friedrich Merz výrazně vstoupí do všech kampaní před zemskými volbami. Jsem optimistický, přinese nám to vítr do zad," řekl Althusmann.
To, že je Merz politikem jiného střihu než Merkelová, kladně hodnotí i další straníci, což se ukázalo ve vnitrostranickém referendu. V něm Merz jasně zvítězil hned v prvním kole s 62,13 procenty hlasů, což sám v děkovném projevu označil za působivé. S velkým odstupem za sebou nechal své konkurenty, kterými byli zahraničněpolitický expert CDU Norbert Röttgen a někdejší šéf úřadu kancléřky Merkelové Helge Braun. Referenda, kterým CDU hledala předsedu poprvé, se zúčastnilo 66 procent členské základny.
Stabilitu v předsednické funkci CDU hledala dlouho. Merkelová v roce 2018 předala vedení strany Annegret Krampové-Karrenbauerové, která loni v lednu post přenechala Arminu Laschetovi. Ten ale po neúspěšných parlamentních volbách, do kterých vedl unii jako kandidát na kancléře, dal funkci k dispozici.
Krampová-Karrenbauerová s Laschetem patřili k blízkému okruhu Merkelové, Merz je naopak řazen k dlouholetým souputníkům bývalé kancléřky. V roce 2002 Merkelová vystřídala Merze v roli šéfa opozice, když se místo něj stala šéfkou poslanecké frakce CDU/CSU v parlamentu. O tři roky později Merkelová usedla v kancléřském křesle a Merz následně v roce 2009 po názorových sporech zcela opustil Spolkový sněm.
S blížícím se koncem éry Merkelové se Merz opakovaně pokusil dostat do čela CDU, v prvních dvou volbách ho ale porazili Krampová-Karrenbauerová a následně Laschet. Uspěl až nyní, což v sobotu potvrdí 1001 stranických delegátů.
Volební sjezd se měl původně konat v Hannoveru jako dvoudenní, kvůli pandemii nemoci covid-19 byl program zúžen na jeden den a setkání změněno z prezenčního na on-line.
Související

Merzova CDU vyhrála, přesto neslaví. Hranice 30 procent nepadla

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?
Aktuálně se děje
před 4 minutami

Sliby chyby. Epsteinův seznam neexistuje, tvrdí americká justice
před 32 minutami

V Česku hrozí vydatný déšť. Hladík doporučil lidem, jak se mají chovat
před 56 minutami

Netanjahu chce Nobelovu cenu pro šéfa Bílého domu. Zastavuji války, reagoval dojatý Trump
před 1 hodinou

Nové informace o smrti ministra, jehož odvolal Putin. Tělo se nenašlo v domě
před 1 hodinou

S požáry v Německu bojovaly stovky hasičů. Ohrožovaly je výbuchy munice
před 2 hodinami

Trump obrátil. Ukrajina se dočká navýšení americké vojenské podpory
před 2 hodinami

Na Slovensku začíná ostře sledovaný soud s atentátníkem na Fica
před 3 hodinami

Počasí na měsíc. Nejtepleji má být na přelomu července a srpna
včera

Panika v letadle na Mallorce. Cestující skákali z křídla, šest lidí skončilo v nemocnici
včera

Šimkovičová se nezavděčí. Úřad dal na festival miliony, ministryni vypískali
včera

Britové si připomněli teror v Londýně. Král ocenil, jak se národ vzpamatoval
včera

Trump udělal z USA obchodního vyvrhele. Řešením je vyloučení z WTO
včera

Metrem se na Staroměstskou nedostanete. Stanice je do odvolání uzavřena
včera

Brankář Kovář je blízko odchodu do PSV Eindhoven. Schick bude v Leverkusenu pokračovat
včera

Agresivní včely napadly lidi ve Francii. Důchodci se zastavilo srdce
Aktualizováno včera

Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel
včera

Další podezřelá smrt v Rusku. Starovojt zemřel v den, kdy ho Putin odvolal
včera

Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron
včera

Policie odvolala pátrání po synovci herce Rychlého. Přihlásil se sám
včera
Až 200 milimetrů. Deštivé počasí udeří v Česku naplno, hrozí velká voda
Scénář, který již v neděli nastínili meteorologové, se zřejmě naplní. Až 200 milimetrů srážek může v úterý a ve středu spadnout během vydatného deště na Moravě a ve Slezsku. Stoupat mají i hladiny vodních toků. Příslušné výstrahy vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě