Sjezd německé CDU zvolí za předsedu Merze, bude to další odklon od Merkelové

Křesťanskodemokratická unie (CDU), která je největší opoziční silou v Německu, zvolí na sobotním sjezdu za svého předsedu Friedricha Merze. Jako nového šéfa strany si Merze, kterého německá média označují jako věčného konkurenta nyní již bývalé kancléřky Angely Merkelové, vybrali straníci v referendu, sjezd nyní jen vůli stranické základny potvrdí.

Nástupem Merze do vedení CDU je dalším krokem, kterým se strana odstřihává od středové linie vytyčené Merkelovou, protože nastupující předseda má podporu především v té části strany, která žádá návrat ke konzervativnějším kořenům.

"Jestli éra Merkelové definitivně skončila, to lze nyní jen těžko hodnotit. Ale faktem je, že všichni ti, které bychom mohli zařadit do klubu Merkelové, stojí nyní až v druhé řadě," řekla v rozhovoru s rozhlasovou stanicí SWR2 politoložka trevírské univerzity Claudia Ritziová. Zdůraznila ale, že toto hodnocení platí jen v případě CDU, jejíž členové smýšlí konzervativněji než její voliči.

S politickým odchodem Merkelové, která v loňských zářijových volbách po čtyřech funkčních obdobích již kancléřský úřad neobhajovala a ani nekandidovala do Spolkového sněmu, hledá CDU novou identitu. Mnozí straníci tak do 66letého Merze vkládají naděje, že se mu podaří překonat vnitřní krizi, sjednotit názorové proudy a napravit loňský volební neúspěch, který byl pro CDU nejhorší v dějinách spolkové republiky.

V aktuální sondáži Deutschlandtrend televize ARD je 63 procent příznivců CDU přesvědčeno, že Merz bude dobrým předsedou. Mezi všemi německými voliči, tedy nejen mezi příznivci této konzervativní strany, má na Merze podle průzkumu takový názor 37 procent respondentů. Ve stranických preferencích ale zatím k žádnému obratu nedošlo, konzervativní unii tvořenou CDU a její bavorskou sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) by podle Deutschlandtrendu volilo 24 procenta lidí, což se shoduje se zářijovým volebním výsledkem. Průzkum nadále těsně vede s 25 procenty vládní sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze.

Zda se straně nový začátek pod Merzovým vedením podaří, to se může ukázat již letos, kdy se konají ve čtyřech spolkových zemích volby do regionálních parlamentů. V březnu v Sársku a v květnu ve Šlesvicku-Holštýnsku a Severním Porýní-Vestfálsku obhajují konzervativci křesla zemských premiérů, v říjnu pak chtějí premiérský úřad převzít v Dolním Sasku, kde jsou dosud v koalici s SPD slabší stranou.

O tom, že se CDU v Dolním Sasku v říjnu podaří uspět, nepochybuje Bernd Althusmann, který vede tamní zemskou organizaci konzervativců a který kandiduje proti sociálnědemokratickému premiérovi Stephanu Weilovi. "Friedrich Merz výrazně vstoupí do všech kampaní před zemskými volbami. Jsem optimistický, přinese nám to vítr do zad," řekl Althusmann.

To, že je Merz politikem jiného střihu než Merkelová, kladně hodnotí i další straníci, což se ukázalo ve vnitrostranickém referendu. V něm Merz jasně zvítězil hned v prvním kole s 62,13 procenty hlasů, což sám v děkovném projevu označil za působivé. S velkým odstupem za sebou nechal své konkurenty, kterými byli zahraničněpolitický expert CDU Norbert Röttgen a někdejší šéf úřadu kancléřky Merkelové Helge Braun. Referenda, kterým CDU hledala předsedu poprvé, se zúčastnilo 66 procent členské základny.

Stabilitu v předsednické funkci CDU hledala dlouho. Merkelová v roce 2018 předala vedení strany Annegret Krampové-Karrenbauerové, která loni v lednu post přenechala Arminu Laschetovi. Ten ale po neúspěšných parlamentních volbách, do kterých vedl unii jako kandidát na kancléře, dal funkci k dispozici.

Krampová-Karrenbauerová s Laschetem patřili k blízkému okruhu Merkelové, Merz je naopak řazen k dlouholetým souputníkům bývalé kancléřky. V roce 2002 Merkelová vystřídala Merze v roli šéfa opozice, když se místo něj stala šéfkou poslanecké frakce CDU/CSU v parlamentu. O tři roky později Merkelová usedla v kancléřském křesle a Merz následně v roce 2009 po názorových sporech zcela opustil Spolkový sněm.

S blížícím se koncem éry Merkelové se Merz opakovaně pokusil dostat do čela CDU, v prvních dvou volbách ho ale porazili Krampová-Karrenbauerová a následně Laschet. Uspěl až nyní, což v sobotu potvrdí 1001 stranických delegátů.

Volební sjezd se měl původně konat v Hannoveru jako dvoudenní, kvůli pandemii nemoci covid-19 byl program zúžen na jeden den a setkání změněno z prezenčního na on-line.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Merzova CDU vyhrála, přesto neslaví. Hranice 30 procent nepadla

Parlamentní volby v Německu přinesly triumf konzervativní unie CDU/CSU pod vedením Friedricha Merze, která podle prvních projekcí získala 29 procent hlasů. Navzdory vítězství však uvnitř CDU nepanovalo nadšení – strana doufala v dosažení psychologické hranice 30 procent. Naopak Alternativa pro Německo (AfD) slaví svůj historicky nejlepší výsledek, když se umístila na druhém místě s téměř 20 procenty hlasů. Sociální demokraté (SPD) Olafa Scholze utrpěli drtivou porážku, když se s pouhými 16 procenty propadli na třetí místo.
Volby v Německu, ilustrační foto

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

Více souvisejících

CDU Friedrich Merz (CDU)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Jeffrey Epstein

Sliby chyby. Epsteinův seznam neexistuje, tvrdí americká justice

Ministerstvo spravedlnosti USA popřelo existenci tzv. Epsteinova seznamu a podkopalo sliby generální prokurátorky Pam Bondiové o zveřejnění kompromitujících dokumentů. Podle resortu žádný usvědčující seznam ani důkazy o vydírání prominentních osob neexistují. Tvrzení přichází navzdory rostoucímu tlaku veřejnosti, politiků i Trumpových příznivců, kteří Bondiovou a FBI viní ze záměrného zdržování kauzy.

před 32 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Juraj Cintula

Na Slovensku začíná ostře sledovaný soud s atentátníkem na Fica

Muž, který vloni spáchal neúspěšný atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD), se dnes poprvé postaví před soud. Důchodce Juraj C. je obžalován ze zvlášť závažného zločinu teroristického útoku. Hrozí mu až doživotí. Případ řeší Specializovaný trestní soud. 

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Král Charles III. (Karel III.)

Britové si připomněli teror v Londýně. Král ocenil, jak se národ vzpamatoval

Je to 20 let, co se datum 7. července smutně a nesmazatelně zapsalo do britských dějin. Král Karel III. u příležitosti výročí teroristických útoků v Londýně odsoudil tyto nesmyslné akty zla a vyzval lidi, aby se společně postavili těm, kteří se je snaží rozdělovat. Informovala o tom BBC. V hlavním městě království se dnes uskuteční řada vzpomínkových akcí. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump udělal z USA obchodního vyvrhele. Řešením je vyloučení z WTO

Americký prezident Donald Trump vkročil do mezinárodní politiky, zejména v oblasti obchodu, velmi agresivním způsobem a zásadně narušil dosavadní fungování globálního systému. Profesorka Kristen Hopewellová z Univerzity Britské Kolumbie nastínila možné řešení, jak Spojené státy přimět k dodržování mezinárodních pravidel – jejich vyloučení ze Světové obchodní organizace (WTO).

včera

včera

Patrik Schick

Brankář Kovář je blízko odchodu do PSV Eindhoven. Schick bude v Leverkusenu pokračovat

Vypadá to, že až odstartuje nadcházející sezóna německé Bundesligy, z českých legionářů zbyde v Leverkusenu už jen útočník Patrik Schick. Jak totiž informuje německý časopis Kicker, o služby dalšího českého reprezentanta, brankáře Matěje Kováře, projevil zájem nizozemský PSV Eindhoven. Přestože oficiálně ještě není nic potvrzené, v zákulisí se už mluví o tom, že se na přestupu již obě strany dohodly. Nyní pětadvacetiletý gólman absolvuje zdravotní prohlídku, aby pak mohl podepsat smlouvu.

včera

Aktualizováno včera

Do Prahy přijel končící polský prezident Andrzej Duda. (7.7.2025) Prohlédněte si galerii

Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel

Končící polský prezident Andrzej Duda přijel v pondělí na návštěvu Prahy. Na Pražském hradě ho přijal český protějšek Petr Pavel. Duda za několik týdnů skončí ve funkci, nahradí ho vítěz nedávných prezidentských voleb Karol Nawrocki. 

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron

Rok po předčasných volbách, které zásadně posílily krajní pravici a oslabily jeho vlastní tábor, čelí francouzský prezident Emmanuel Macron opět hrozbě politického patu. Navzdory veřejným prohlášením, že nové volby nechystá, roste tlak na to, aby rozhodnutí o předčasných volbách zopakoval. Macron podle spolupracovníků zvažuje další krok, který by mu umožnil obnovit kontrolu nad chaotickou scénou, ale hrozí, že by krizi ještě prohloubil.

včera

včera

Až 200 milimetrů. Deštivé počasí udeří v Česku naplno, hrozí velká voda

Scénář, který již v neděli nastínili meteorologové, se zřejmě naplní. Až 200 milimetrů srážek může v úterý a ve středu spadnout během vydatného deště na Moravě a ve Slezsku. Stoupat mají i hladiny vodních toků. Příslušné výstrahy vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy