Slovensko zpřísní podmínky vstupu do země, ale zvýhodní očkované

Slovensko od pátečního rána kvůli šíření nakažlivější mutace koronaviru zpřísní podmínky vstupu do země. Do karantény nebudou muset cestující plně očkovaní proti nemoci covid-19. Výjimka z karantény se bude vztahovat kromě jiného na vybrané profese, jakož i na tranzit přes Slovensko a po dobu přechodného období i na takzvané pendlery a lidi, kteří byli očkováni zatím jen první dávkou vakcíny proti covidu-19.

Opatření, které dříve schválila vláda a následně vydal úřad hlavního hygienika Slovenska, už předem vyvolalo nespokojenost části veřejnosti na Slovensku. Opozice zase podala podnět ústavnímu soudu, aby nařízení prozkoumal.

Dosud při cestování na Slovensko z Česka a z dalších asi čtyř desítek zemí z takzvaného zeleného seznamu postačoval test na koronavirus. Nově nebude záležet na tom, ze které země cestující přijíždí, ale zda byl očkován proti covidu-19 nebo zda splňuje některou z výjimek z karantény. Domácí izolace je stanovena na dobu 14 dnů, zkrátit ji lze obdržením negativního výsledku PCR testu, přičemž test bude možné podstoupit nejdříve pátý den karantény. Osobám starším 12 let nadále obecně zůstane povinnost elektronicky se registrovat nejpozději při vstupu na Slovensko.

Během přechodného období, které skončí 9. srpna, se karanténě při vstupu na Slovensko vyhnou i ti cestující, kteří absolvovali očkování pouze první dávkou vakcíny proti covidu. Do stejného termínu nebudou muset do izolace ani neočkovaní nezletilí ve věku 12 až 18 let, pokud do ní nemusí nastoupit nikdo z jejich společné domácnosti. Dětem do 12 let zase skončí případná karanténa v momentu, kdy ji ukončí jejich doprovod.

Do 1. září nebudou muset do karantény po vstupu na Slovensko ani lidé neočkovaní proti covidu-19, pokud přes slovenské hranice pravidelně dojíždějí za prací. Tito pracovníci ale musejí mít potvrzení o negativním výsledku PCR testu na covid-19, které není starší než sedm dnů. Test ne starší než tři dny zase budou muset mít cestující, již přiletí na Slovensko z vybraných zemí, a to i v případě, že byli očkováni proti covidu-19.

Karanténu nebude Slovensko nadále vyžadovat kromě jiných od členů posádek v nákladní, autobusové či letecké dopravě. Například Češi se vyhnou izolaci i při tranzitu přes Slovensko; v takovém případě je potřeba využít určené dopravní koridory, na území Slovenska lze zastavit jen kvůli tankování pohonných hmot a tranzit je potřeba vykonat během osmi hodin.

Zpřísnění podmínek vstupu na Slovensko už vyvolalo nespokojenost například u slovenských pendlerů. Od začátku července totiž Slovensko zrušilo bezplatné testování na koronavirus pro soukromé účely v zájmu podpory očkování proti covidu-19, při kterém země kvůli nízkému zájmu veřejnosti zaostává za EU. Ministerstvo zdravotnictví ale ve věci zavedení bezplatných testů hodlá částečně ustoupit, detaily by mohly být známé v příštím týdnu.

Poslanci slovenské opozice tvrdili, že vyhláška úřadu hlavního hygienika ohledně karantény pro osoby neočkované proti covidu-19 omezuje svobodu pohybu a pobytu, jakož i právo lidí na práci. Navrhl ústavnímu soudu, aby její platnost pozastavil a následně zrušil.

V souvislosti s kontrolami cestujících Slovensko na začátku tohoto týdne uzavřelo menší hraniční přechody se sousedními zeměmi, což zkomplikovalo také cestování mezi Českem a Slovenskem. Rozhodnutí slovenských úřadů rovněž vyvolalo protesty přímo na hranicích. Bratislava ale menší přechody plánuje znovu otevřít, vláda na pomoc policistům už vyčlenila pracovníky finanční správy i vězeňské stráže. Stávající druhý stupeň opatření z třídílné škály systému kontrol na hranicích ohledně dodržování protiepidemických opatření předpokládá kontrolu většiny cestujících při vstupu na Slovensko.

Související

Robert Fico

Fiasko budou vykládat jako úspěch. Fico udeřil proti opozici

Referendum, které o víkendu proběhlo na Slovensku, již komentoval i premiér Robert Fico (Smer-SD). Výsledek, kdy k urnám ani zdaleka nepřišlo dostatek lidí, označil předseda vlády za opoziční fiasko. Sám podle svých slov v referendu nehlasoval. 

Více souvisejících

Slovensko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

před 4 hodinami

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

před 4 hodinami

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

před 7 hodinami

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

před 9 hodinami

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

před 10 hodinami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

před 11 hodinami

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

včera

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

včera

včera

Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?

Válka na Ukrajině vyvolala největší nucené vysídlení obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. Aktuálně má přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny status dočasné ochrany v Evropské unii a dalších zhruba 4,6 milionu lidí je vysídleno vnitrostátně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy