Složitý právní problém? Přerušení schůze britské sněmovny řeší 11 členů nejvyššího soudu

Spor kolem rozhodnutí britské vlády přerušit na téměř pět týdnů zasedání parlamentu dnes dospěl k nejvyššímu soudu Spojeného království. Teprve podruhé v jeho historii bude do verdiktu promlouvat 11 z 12 členů soudního senátu, tedy nejvyšší možný počet. Pokud stejně jako skotský odvolací soud dojdou k závěru, že postup premiéra Borise Johnsona byl nezákonný, mohli by se britští zákonodárci vrátit do práce ještě před nyní plánovaným koncem probíhající přestávky. Verdikt by mohl padnout ve čtvrtek.

"Že jde o závažný a složitý právní problém jasně dokazuje skutečnost, že tři zkušení soudci ve Skotsku dospěli k jinému závěru než tři zkušení soudci v Anglii a Walesu," řekla na úvod jednání u nejvyššího soudu jeho předsedkyně Brenda Haleová. Podle agentury Reuters dodala, že rozřešení právního sporu "neurčí jak a kdy Spojené království odejde z Evropské unie".

Právě blížící se termín brexitu na konci října je jedním z důvodů, proč přerušení práce parlamentu vyvolalo takové pobouření, ačkoli k němu vláda použila běžný prostředek. Nařízená přestávka je ovšem mimořádně dlouhá. Začala minulé úterý a má trvat do 14. října. Příkaz k uzavření parlamentu vydala na konci srpna královna Alžběta II., ta ovšem v takovýchto případech jedná na doporučení vlády, které je také jádrem soudních sporů.

Podle opozičních politiků se premiér Johnson uchýlil k ukončení parlamentní schůze ve snaze zabránit poslancům zasahovat do jeho brexitové strategie. Předseda vlády trvá na tom, že důvodem bylo, aby mohl při otevření nové schůze představit legislativní plány své vlády. Odvolací soud ve skotském Edinburghu ale minulý týden dal za pravdu opozici a počínání kabinetu označil za nezákonné. Cílem podle něj bylo překazit činnost parlamentu.

Soud v Londýně ale rovněž minulý týden stížnost proti kontroverznímu kroku Johnsona odmítl. Zde soudci ve shodě s prvoinstančním rozhodnutím z Edinburghu rozhodli, že krok vlády je politické povahy a nelze jej posuzovat z právního hlediska. Definitivní verdikt je tak nyní na nejvyšším soudu.

Jako první dnes k jeho 11 soudcům promluvil právník a člen horní komory britského parlamentu David Pannick, který zastupuje poraženou stranu z londýnské větve sporu. Podle něj mají soudy povinnost zasáhnout, když premiér využívá svou moc nesprávně. Johnson doporučil královně nařídit až pětitýdenní parlamentní přestávku, protože se chtěl vyhnout dohledu ze strany zákonodárců, řekl Pannick. O skutečném záměru premiéra podle něj svědčí i to, že nedodal soudu svědeckou výpověď, v níž by svůj postup vysvětlil.

Zpravodajská společnost BBC vysvětluje, že nejvyšší soud řeší dvojí otázku. Nejdříve musí rozhodnout, zda vůbec justici přísluší daný problém hodnotit. Až poté by se případně soudci zabývali legálností aktuálního případu.

Někdejší soudce nejvyššího soudu Jonathan Sumption v rozhovoru s BBC vyjádřil názor, že aktuální spor by měla vyhrát vláda. "Musíme však akceptovat, že pokud se někdo chová opovážlivě a vzpírá se politické kultuře, z níž vychází naše ústava, pak bude pro spoustu soudců lákavé posouvat hranice," dodal.

I kdyby nakonec vláda prohrála, není zcela jasné, jak a kdy by se zákonodárci mohli vrátit ke své práci. Komentátoři se ale shodují, že takový výsledek by byl pro Johnsonovo premiérství obrovskou ránou.

Související

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Velká Británie Boris Johnson

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy