Spor kolem rozhodnutí britské vlády přerušit na téměř pět týdnů zasedání parlamentu dnes dospěl k nejvyššímu soudu Spojeného království. Teprve podruhé v jeho historii bude do verdiktu promlouvat 11 z 12 členů soudního senátu, tedy nejvyšší možný počet. Pokud stejně jako skotský odvolací soud dojdou k závěru, že postup premiéra Borise Johnsona byl nezákonný, mohli by se britští zákonodárci vrátit do práce ještě před nyní plánovaným koncem probíhající přestávky. Verdikt by mohl padnout ve čtvrtek.
"Že jde o závažný a složitý právní problém jasně dokazuje skutečnost, že tři zkušení soudci ve Skotsku dospěli k jinému závěru než tři zkušení soudci v Anglii a Walesu," řekla na úvod jednání u nejvyššího soudu jeho předsedkyně Brenda Haleová. Podle agentury Reuters dodala, že rozřešení právního sporu "neurčí jak a kdy Spojené království odejde z Evropské unie".
Právě blížící se termín brexitu na konci října je jedním z důvodů, proč přerušení práce parlamentu vyvolalo takové pobouření, ačkoli k němu vláda použila běžný prostředek. Nařízená přestávka je ovšem mimořádně dlouhá. Začala minulé úterý a má trvat do 14. října. Příkaz k uzavření parlamentu vydala na konci srpna královna Alžběta II., ta ovšem v takovýchto případech jedná na doporučení vlády, které je také jádrem soudních sporů.
Podle opozičních politiků se premiér Johnson uchýlil k ukončení parlamentní schůze ve snaze zabránit poslancům zasahovat do jeho brexitové strategie. Předseda vlády trvá na tom, že důvodem bylo, aby mohl při otevření nové schůze představit legislativní plány své vlády. Odvolací soud ve skotském Edinburghu ale minulý týden dal za pravdu opozici a počínání kabinetu označil za nezákonné. Cílem podle něj bylo překazit činnost parlamentu.
Soud v Londýně ale rovněž minulý týden stížnost proti kontroverznímu kroku Johnsona odmítl. Zde soudci ve shodě s prvoinstančním rozhodnutím z Edinburghu rozhodli, že krok vlády je politické povahy a nelze jej posuzovat z právního hlediska. Definitivní verdikt je tak nyní na nejvyšším soudu.
Jako první dnes k jeho 11 soudcům promluvil právník a člen horní komory britského parlamentu David Pannick, který zastupuje poraženou stranu z londýnské větve sporu. Podle něj mají soudy povinnost zasáhnout, když premiér využívá svou moc nesprávně. Johnson doporučil královně nařídit až pětitýdenní parlamentní přestávku, protože se chtěl vyhnout dohledu ze strany zákonodárců, řekl Pannick. O skutečném záměru premiéra podle něj svědčí i to, že nedodal soudu svědeckou výpověď, v níž by svůj postup vysvětlil.
Zpravodajská společnost BBC vysvětluje, že nejvyšší soud řeší dvojí otázku. Nejdříve musí rozhodnout, zda vůbec justici přísluší daný problém hodnotit. Až poté by se případně soudci zabývali legálností aktuálního případu.
Někdejší soudce nejvyššího soudu Jonathan Sumption v rozhovoru s BBC vyjádřil názor, že aktuální spor by měla vyhrát vláda. "Musíme však akceptovat, že pokud se někdo chová opovážlivě a vzpírá se politické kultuře, z níž vychází naše ústava, pak bude pro spoustu soudců lákavé posouvat hranice," dodal.
I kdyby nakonec vláda prohrála, není zcela jasné, jak a kdy by se zákonodárci mohli vrátit ke své práci. Komentátoři se ale shodují, že takový výsledek by byl pro Johnsonovo premiérství obrovskou ránou.
Související
Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová
Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU
Brexit , Velká Británie , Boris Johnson
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
před 1 hodinou
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
před 2 hodinami
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
před 3 hodinami
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
před 4 hodinami
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
před 4 hodinami
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
před 5 hodinami
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
před 6 hodinami
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
před 7 hodinami
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
před 8 hodinami
Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA
před 9 hodinami
Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá
před 9 hodinami
Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?
před 10 hodinami
Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů
před 11 hodinami
Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli
před 12 hodinami
Předpověď počasí na začátek Velikonoc. Má být den ode dne lépe
před 19 hodinami
Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti
včera
Změna času se v EU řeší už osm let. Europoslanci jsou pro konec střídání
včera
Vražda v Prachaticích objasněna. Cizinec byl opilý
včera
Hořelo v Divadle Komedie. Hasiči evakuovali stovky lidí
včera
Babiš se rozčílil kvůli cenám na benzinkách. Problém má se dvěma firmami
Premiér Andrej Babiš (ANO) se ve čtvrtek rozčílil kvůli vysokým cenám pohonných hmot, které podle jeho zjištění překročily hranici 50 korun za litr. Problém má především se dvěma firmami, které neváhal jmenovat. Dokonce jim pohrozil zásahem antimonopolního úřadu.
Zdroj: Jan Hrabě