Spor kolem rozhodnutí britské vlády přerušit na téměř pět týdnů zasedání parlamentu dnes dospěl k nejvyššímu soudu Spojeného království. Teprve podruhé v jeho historii bude do verdiktu promlouvat 11 z 12 členů soudního senátu, tedy nejvyšší možný počet. Pokud stejně jako skotský odvolací soud dojdou k závěru, že postup premiéra Borise Johnsona byl nezákonný, mohli by se britští zákonodárci vrátit do práce ještě před nyní plánovaným koncem probíhající přestávky. Verdikt by mohl padnout ve čtvrtek.
"Že jde o závažný a složitý právní problém jasně dokazuje skutečnost, že tři zkušení soudci ve Skotsku dospěli k jinému závěru než tři zkušení soudci v Anglii a Walesu," řekla na úvod jednání u nejvyššího soudu jeho předsedkyně Brenda Haleová. Podle agentury Reuters dodala, že rozřešení právního sporu "neurčí jak a kdy Spojené království odejde z Evropské unie".
Právě blížící se termín brexitu na konci října je jedním z důvodů, proč přerušení práce parlamentu vyvolalo takové pobouření, ačkoli k němu vláda použila běžný prostředek. Nařízená přestávka je ovšem mimořádně dlouhá. Začala minulé úterý a má trvat do 14. října. Příkaz k uzavření parlamentu vydala na konci srpna královna Alžběta II., ta ovšem v takovýchto případech jedná na doporučení vlády, které je také jádrem soudních sporů.
Podle opozičních politiků se premiér Johnson uchýlil k ukončení parlamentní schůze ve snaze zabránit poslancům zasahovat do jeho brexitové strategie. Předseda vlády trvá na tom, že důvodem bylo, aby mohl při otevření nové schůze představit legislativní plány své vlády. Odvolací soud ve skotském Edinburghu ale minulý týden dal za pravdu opozici a počínání kabinetu označil za nezákonné. Cílem podle něj bylo překazit činnost parlamentu.
Soud v Londýně ale rovněž minulý týden stížnost proti kontroverznímu kroku Johnsona odmítl. Zde soudci ve shodě s prvoinstančním rozhodnutím z Edinburghu rozhodli, že krok vlády je politické povahy a nelze jej posuzovat z právního hlediska. Definitivní verdikt je tak nyní na nejvyšším soudu.
Jako první dnes k jeho 11 soudcům promluvil právník a člen horní komory britského parlamentu David Pannick, který zastupuje poraženou stranu z londýnské větve sporu. Podle něj mají soudy povinnost zasáhnout, když premiér využívá svou moc nesprávně. Johnson doporučil královně nařídit až pětitýdenní parlamentní přestávku, protože se chtěl vyhnout dohledu ze strany zákonodárců, řekl Pannick. O skutečném záměru premiéra podle něj svědčí i to, že nedodal soudu svědeckou výpověď, v níž by svůj postup vysvětlil.
Zpravodajská společnost BBC vysvětluje, že nejvyšší soud řeší dvojí otázku. Nejdříve musí rozhodnout, zda vůbec justici přísluší daný problém hodnotit. Až poté by se případně soudci zabývali legálností aktuálního případu.
Někdejší soudce nejvyššího soudu Jonathan Sumption v rozhovoru s BBC vyjádřil názor, že aktuální spor by měla vyhrát vláda. "Musíme však akceptovat, že pokud se někdo chová opovážlivě a vzpírá se politické kultuře, z níž vychází naše ústava, pak bude pro spoustu soudců lákavé posouvat hranice," dodal.
I kdyby nakonec vláda prohrála, není zcela jasné, jak a kdy by se zákonodárci mohli vrátit ke své práci. Komentátoři se ale shodují, že takový výsledek by byl pro Johnsonovo premiérství obrovskou ránou.
Související
Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová
Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU
Brexit , Velká Británie , Boris Johnson
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 53 minutami
Předvánoční úspěch českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 55 minutami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 58 minutami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 1 hodinou
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 2 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 3 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 4 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 5 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 6 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 8 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 9 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země.
Zdroj: Libor Novák