Spojené státy rozmisťují kvůli Rusku v Pobaltí armádu a tanky

"Je to především poselství Litvě a sousedním zemím, které jsou také členy NATO, že spojenci jsou na naší straně. A je to také poselství Rusku, že Spojené státy se zapojily jako prvek dodatečného odstrašení," řekl agentuře AFP litevský ministr obrany Raimondas Karoblis.

Rozmístění 500 amerických vojáků s 30 tanky Abrams, 25 bojovými vozidly pěchoty Bradley a 70 dalšími vozidly avizovalo litevské ministerstvo obrany minulý měsíc. Američané odejdou na jaře 2020, po vojenském cvičení zaměřeném na obranu jediné pozemní trasy mezi Pobaltím a zbytkem NATO.

Američtí vojáci se tak vracejí do Pobaltí, kde už působili po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014. Americký prapor se stane součástí v oblasti působících sil NATO. Současně má jednotka představovat ujištění Washingtonu pobaltským spojencům, že americký prezident Donald Trump na východní křídlo aliance nezapomíná i přes nedávné škrty Pentagonu v obranných projektech v Evropě.

Spojené státy v Evropě investovaly do odražení případné ruské agrese, do výcviku, modernizace vojenských základen a skladů s vybavením. Trump ale také žádá spojence v NATO, aby sami více přispívali na svou obranu.

Na tom, že do deseti let dostanou své výdaje na obranu k hranici dvou procent hrubého domácího produktu, se alianční státy dohodly v souvislosti s děním na Ukrajině už v roce 2014, mnohé země ale zatím ve svých plánech zaostávají.

Moskva tvrdí, že nemá v úmyslu napadnout Pobaltí či Polsko a obviňuje NATO z destabilizace Evropy tím, že se alianční jednotky přiblížily k ruským hranicím.

V Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku od ruské anexe Krymu rotují jednotky aliančních zemí, včetně vojáků z Británie, Kanady, Francie, Německa i dalších zemí, včetně Česka. Po ruské anexi Krymu byla v každé pobaltské zemi rozmístěna rota amerických vojáků, a to až do podzimu 2017, kdy je v Estonsku, Litvě a Lotyšsku vystřídaly mnohonárodní prapory "posílené předsunuté přítomnosti" NATO, do nichž přispívá i česká armáda.

Česká republika do Litvy původně vyslala mechanizovanou rotu. V zemi se vystřídalo během roku ve dvou rotacích přes 450 českých vojáků. Od začátku srpna je v Pobaltí nahradila méně početná jednotka specialistů průzkumu a elektronického boje.

Čeští piloti také nyní se stíhačkami Jas-39 Gripen pomáhají s ochranou vzdušného prostoru trojice pobaltských zemí.

Litvu a Polsko od sebe částečně odděluje ruská enkláva u Kaliningradu, kde Moskva rozmístila sofistikované rakety Iskander, které mohou být vyzbrojeny jadernými hlavicemi.