Státy EU po událostech v Afghánistánu opět hovoří o vlastních jednotkách rychlé reakce

Země Evropské unie začaly v reakci na vývoj v Afghánistánu opět hovořit o vytvoření vlastních sil rychlého nasazení. Na závěr dvoudenního jednání ministrů obrany se pro ně dnes vyslovil šéf unijní diplomacie Josep Borrell stejně jako zástupci některých vlád.

Podle předsednického Slovinska ministři diskutují o možnosti, že by do jednotek vysílaly své vojáky jen některé země, což by urychlilo jejich zapojení do akce. Projekt prosazovaný v minulosti zejména západoevropskými státy opakovaně ztroskotal zvláště na odporu zemí východního křídla unie, které nechtějí zdvojovat vojenskou spolupráci v rámci Severoatlantické aliance.

Řada evropských politiků hovoří o tom, že by měl rychlý odchod aliančních vojáků z Afghánistánu provázený okamžitým nástupem Tálibánu k moci posloužit jako varování do budoucna. "Některé události urychlují historii, přinesou průlom a Afghánistán je podle mě takovým případem," prohlásil na úvod druhého dne neformálního ministerského jednání ve Slovinsku Borrell. "Potřeba silnější evropské obrany je nyní zřetelnější než kdy předtím," dodal.

Evropský blok se o vlastních vojenských jednotkách baví již od počátku století. Unie v roce 2007 vytvořila systém bojových skupin o 1500 vojácích, kteří měli být připraveni zasáhnout v případě krizí. Tyto jednotky však kvůli neshodám členských zemí ale nikdy nebyly nasazeny. Některé státy včetně Česka hovoří o zbytečných výdajích a zdůrazňují, že většina zemí EU je i členem NATO.

Podle zastánců silnější evropské obrany, mezi něž patří například i Německo a Francie, musí být ale unie schopna reagovat i bez koordinace se Spojenými státy, které jsou v alianci zcela dominantní.

"Byli jsme závislí na Američanech a dnes z toho musíme vyvodit jasné důsledky," řekla novinářům německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová.

EU začala již na jaře v rámci nové obranné strategie na nejbližší desetiletí zkoumat možnost, zda by získalo podporu všech členských zemí vytvoření pětitisícové brigády vojáků, které by mohla nasazovat po celém světě. Nápad se však setkal se smíšeným ohlasem. Podle slovinského ministra obrany Mateje Tonina je proto dnes ve hře návrh, aby do tohoto útvaru mohly vysílat své vojáky jen země, které o to budou mít zájem. Pro nasazení brigády by podle něho mohla stačit běžná většina hlasů členských států evropského bloku.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Afghanistán

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Policie zasahuje ve škole v Pardubicích. (21.5.2026)

Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení

Policie ve čtvrtek odpoledne zasahuje na jedné ze středních škol ve východočeských Pardubicích. Na místě mělo dojít ke konfliktu dvou osob, kdy jedna skončila v rukou policistů a druhá v nemocnici. V rámci zásahu došlo k evakuaci příslušné školy kvůli bezpečnostní prohlídce. 

před 39 minutami

Mark Rutte v Praze

„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte ostře varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před případným použitím jaderných zbraní proti Ukrajině. Na tiskové konferenci v bruselské centrále Severoatlantické aliance prohlásil, že jakýkoliv jaderný útok na Kyjev by se setkal s naprosto zničující reakcí ze strany spojenců. Podle šéfa aliance je si Moskva těchto fatálních následků velmi dobře vědoma. Toto prohlášení přichází v momentě, kdy Rusko a Bělorusko zahájily masivní společné vojenské manévry v těsné blízkosti ukrajinských hranic.

před 1 hodinou

Ebola, ilustrační fotografie

USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti

V částech střední Afriky se šíří nová epidemie eboly, na kterou Spojené státy americké reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí. 

před 2 hodinami

Raúl Castro

Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra

Americké ministerstvo spravedlnosti oficiálně obvinilo čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a dalších šest osob. Žaloba se týká incidentu z února roku 1996, kdy kubánská armáda sestřelila dva neozbrojené civilní letouny provozované exilovou organizací Brothers to the Rescue. Při tomto útoku zahynuli čtyři lidé, z nichž tři byli občany Spojených států. Floridský prokurátor Jason A. Reding Quiñones k případu uvedl, že uplynutí dlouhé doby nemůže smazat spáchanou vraždu. K tomuto právnímu kroku dochází v momentě, kdy Washington stupňuje tlak na kubánskou republiku s cílem dosáhnout změny tamního politického systému.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla

Prezident Petr Pavel v úvodu svého vystoupení na pražském fóru Globsec, které cituje i světový tisk, upozornil, že jeho opakovaná varování ohledně nutnosti zaměřit se na politickou vůli, průmyslové kapacity a technologické možnosti Evropy jsou dnes ještě naléhavější než dříve. Staré předpoklady, na kterých stála dosavadní bezpečnostní architektura, již podle něj neplatí. Evropa musí převzít mnohem větší odpovědnost za svou vlastní obranu, přičemž motivem by neměly být požadavky z Washingtonu, ale vlastní strategické a životní zájmy kontinentu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Organizace spojených národů

Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Hormuzský průliv

Světu zbývá půl roku, aby se vyhnul celosvětové potravinové krizi, varuje FAO

Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh.

včera

Raúl Castro

Americká justice chystá kvůli incidentu v roce 96 žalobu proti Castrovi

Americká justice se chystá k zásadnímu právnímu a diplomatickému kroku, který může výrazně vyostřit vztahy mezi Washingtonem a Havanou. Podle dostupných informací ministerstvo spravedlnosti Spojených států připravuje obžalobu proti čtyřiadevadesátiletému bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi. Očekává se, že oficiální oznámení obvinění představitelé amerických úřadů zveřejní během ceremoniálu věnovaného uctění památky obětí incidentu z devadesátých let.

Aktualizováno včera

Ilustrační fotografie.

MS v hokeji ONLINE: Česko - Itálie 3:1. Národní tým se trápil s dalším outsiderem

Dvě výhry ze tří zápasů má česká reprezentace na svém kontě během probíhajícího mistrovství světa ve Švýcarsku, když překvapivě podlehla Slovinsku. Dnes se národní tým utká s dalším z outsiderů skupiny ve Fribourgu, konkrétně nastoupí proti Itálii. Zápas jste v online přenosu mohli sledovat třetinu po třetině na našem webu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

WHO: Ebola se v tichosti šířila měsíce. Vakcína bude nejdříve za půl roku

Světová zdravotnická organizace ve středu oznámila, že dávky nejslibnější potenciální vakcíny proti kmeni Bundibugyo, který v současnosti způsobuje epidemii eboly ve střední Africe, nebudou k dispozici dříve než za šest až devět měsíců. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci uvedl, že počet podezřelých případů v Demokratické republice Kongo a v Ugandě stoupl na šest set, přičemž nákaza si dosud vyžádala sto třicet devět obětí a očekává se, že toto číslo dále poroste.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy