Státy EU po událostech v Afghánistánu opět hovoří o vlastních jednotkách rychlé reakce

Země Evropské unie začaly v reakci na vývoj v Afghánistánu opět hovořit o vytvoření vlastních sil rychlého nasazení. Na závěr dvoudenního jednání ministrů obrany se pro ně dnes vyslovil šéf unijní diplomacie Josep Borrell stejně jako zástupci některých vlád.

Podle předsednického Slovinska ministři diskutují o možnosti, že by do jednotek vysílaly své vojáky jen některé země, což by urychlilo jejich zapojení do akce. Projekt prosazovaný v minulosti zejména západoevropskými státy opakovaně ztroskotal zvláště na odporu zemí východního křídla unie, které nechtějí zdvojovat vojenskou spolupráci v rámci Severoatlantické aliance.

Řada evropských politiků hovoří o tom, že by měl rychlý odchod aliančních vojáků z Afghánistánu provázený okamžitým nástupem Tálibánu k moci posloužit jako varování do budoucna. "Některé události urychlují historii, přinesou průlom a Afghánistán je podle mě takovým případem," prohlásil na úvod druhého dne neformálního ministerského jednání ve Slovinsku Borrell. "Potřeba silnější evropské obrany je nyní zřetelnější než kdy předtím," dodal.

Evropský blok se o vlastních vojenských jednotkách baví již od počátku století. Unie v roce 2007 vytvořila systém bojových skupin o 1500 vojácích, kteří měli být připraveni zasáhnout v případě krizí. Tyto jednotky však kvůli neshodám členských zemí ale nikdy nebyly nasazeny. Některé státy včetně Česka hovoří o zbytečných výdajích a zdůrazňují, že většina zemí EU je i členem NATO.

Podle zastánců silnější evropské obrany, mezi něž patří například i Německo a Francie, musí být ale unie schopna reagovat i bez koordinace se Spojenými státy, které jsou v alianci zcela dominantní.

"Byli jsme závislí na Američanech a dnes z toho musíme vyvodit jasné důsledky," řekla novinářům německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová.

EU začala již na jaře v rámci nové obranné strategie na nejbližší desetiletí zkoumat možnost, zda by získalo podporu všech členských zemí vytvoření pětitisícové brigády vojáků, které by mohla nasazovat po celém světě. Nápad se však setkal se smíšeným ohlasem. Podle slovinského ministra obrany Mateje Tonina je proto dnes ve hře návrh, aby do tohoto útvaru mohly vysílat své vojáky jen země, které o to budou mít zájem. Pro nasazení brigády by podle něho mohla stačit běžná většina hlasů členských států evropského bloku.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Afghanistán

Aktuálně se děje

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Izrael zůstane proti Hamásu osamocený, když bude muset

Izrael zůstane ve válce proti palestinskému hnutí Hamás "osamocený", pokud bude muset. Prohlásil to dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na varování prezidenta USA Joea Bidena v souvislosti s plánovanou operací izraelské armády ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Uvedla to agentura AP.

včera

Ilustrační foto

Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny

Při středečních útocích ruských sil na Ukrajinu byly vážně poškozeny dvě vodní elektrárny a jsou mimo provoz. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla státní energetická společnost Ukrhydroenerho, nekonkretizovala však, o které elektrárny se jedná.  

včera

včera

včera

Polsko-běloruská hranice

Polsko posiluje kovovou bariéru na hranici s Běloruskem

Polsko posiluje kovovou bariéru na své hranici s Běloruskem, aby zabránilo nelegální migraci. Připravuje také plány na zvýšení ochrany hranice s Ruskem, uvedl ve čtvrtek polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle agentury AP.

včera

včera

včera

Valerij Zalužnyj

Změny ve vedení Ukrajiny: Zalužnyj míří do Británie, Kubrakov skončil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek dekretem oficiálně jmenoval bývalého vrchního velitele ozbrojených sil Valerije Zalužného mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Ukrajiny v Británii. Ukrajinský parlament také dnes odvolal Olexandra Kubrakova z funkce místopředsedy vlády pro obnovu Ukrajiny.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

Izrael se vyjádřil k hrozbě Bidena o zákazu dodávek zbraní

Za "velké zklamání" označil ve čtvrtek izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena, který pohrozil zastavením některých dodávek zbraní Izraeli v případě, že zaútočí na město Rafah na jihu Pásma Gazy. 

včera

Biden: Izraelci zabíjí civilisty našimi bombami. Pokud zaútočí na Rafah, už žádné nedostanou

Podle amerického prezidenta Joea Bidena Izrael použil bomby dodané Spojenými státy při útocích, které vedly k úmrtí palestinských civilistů v Pásmu Gazy. Biden to uvedl v rozhovoru pro stanici CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy