Bez náznaků ochoty ke kompromisům zahájí ve čtvrtek lídři členských zemí Evropské unie vyjednávání o dlouhodobém unijním rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel si od mimořádného summitu slibuje průlom zablokované situace, k němuž potřebuje přesvědčit prezidenty a premiéry, aby ustoupili ze svých pozic.
K jeho návrhu i k možnému úspěchu vrcholného jednání se však zatím staví skepticky zástupci většiny států. Diplomaté proto očekávají, že se summit může protáhnout na několik dní.
Hlavy států a šéfové vlád se před schůzkou shodují patrně na jediném: čas na vyjednání rozpočtu na období 2021-2027 se krátí a ke konečné dohodě by se mělo dospět v nejbližších měsících, aby byl čas na její schválení v Evropském parlamentu. Zcela odlišné představy mají ovšem o tom, jak k dohodě dospět.
My proposal for our next EU27 budget is now off to all member states. With common sense and determination we can strike a deal that will benefit all Europeans. Rendez-vous next week at the European Council #EUCO #MFF pic.twitter.com/q6gwEKVeNv
— Charles Michel (@eucopresident) February 15, 2020
Proti sobě stojí zejména požadavky "šetrných" států západní a severní Evropy a skupiny přátel koheze z východního a jižního křídla EU. Mezi ty první patří Nizozemsko, Rakousko, Dánsko či Švédsko - tyto země usilují o co největší stlačení celkové výše rozpočtu. Tu Michel navrhl na 1,074 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU, zatímco zmíněné kvarteto nechce překročit jednoprocentní hranici, k čemuž by bylo nutné výdaje rozpočtu seškrtat o mnoho desítek miliard eur.
Sedmnáctka kohezních států včetně Česka zase požaduje, aby byla pro příštích sedm let zachována dosavadní úroveň peněz v evropských fondech určených na rozvoj zaostalejších regionů. Michelův návrh však počítá s částkou 323 miliard eur (přes osm bilionů korun), zatímco v letech 2014-2020 činila tato suma přepočítaná na 27 zemí 367 miliard.
Západoevropské země nechtějí peníze na kohezi zvyšovat a tvrdí, že rozpočet je třeba více orientovat na nové priority jako jsou boj s klimatickými změnami, digitalizace či bezpečnost. Michel se jim pokusil vyjít vstříc větší pružností převádění peněz mezi jednotlivými fondy, což ale zástupci uvedených zemí označují za nedostatečný ústupek.
Vedle vyčerpávající bitvy o výši jednotlivých kapitol rozpočtu se očekává zásadní spor i o slevy z rozpočtových příspěvků, z nichž dosud těžily právě vyspělejší země. Michel s rabaty vyjednanými ještě v minulém století Británií v návrhu počítá, což odmítají chudší státy, podle nichž slevy po odchodu Spojeného království pozbývají smysl. Německo a další země však rovněž argumentují brexitem, v jehož důsledku se bohatým členům bloku výrazně zvýší příspěvky do unijní pokladny.
Těžké bude patrně i hledání shody v dalších tématech jako jsou výše příspěvků na zemědělství, jejichž zvýšení by ráda dosáhla Francie či Polsko. Spory vyvolává i podmíněnost čerpání unijních peněz respektem k vládě práva. Tento princip Michel oproti předchozímu finskému návrhu poněkud zmírnil, což se nelíbí Německu, zatímco Polsko či Maďarsko by tuto formulaci nejraději vyškrtly úplně.
Diplomaté soudí, že úspěchem pro Michela by bylo vyjednání dohod alespoň o některých bodech více než padesátistránkového návrhu. Ačkoli šéf summitů dává najevo vůli protáhnout jednání až do víkendu, zástupci členských států pochybují o možnosti zásadního průlomu. Český premiér Andrej Babiš tento týden při návštěvě Estonska prohlásil, že při summitu EU očekává náročnou diskusi a že je spíše skeptický k tomu, že by se povedlo nalézt kompromis. Někteří unijní činitelé připomínají, že v minulosti bylo k úspěchu zapotřebí dvou mimořádných summitů, a předpokládají, že tomu tak bude i letos.
Související
Musíme Ukrajině poskytnout systémy protivzdušné obrany, shodli se lídři EU. Zelenskyj poděkoval Scholzovi
Dnes začíná summit EU. Očekává se debata o Ukrajině i Íránu
Summit EU , Charles Michel , EU (Evropská unie) , rozpočet
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 41 minutami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 1 hodinou
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 1 hodinou
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 1 hodinou
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 1 hodinou
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 2 hodinami
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
před 2 hodinami
Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu
před 3 hodinami
Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině
před 3 hodinami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 4 hodinami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 4 hodinami
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 5 hodinami
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 5 hodinami
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 7 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
Loňská tragická střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) as ní související události psychicky významněji zasáhly kolem 9000 lidí v Česku. Krizovou intervenci jim poskytovaly stovky odborníků. Ve zprávě o poskytnuté psychosociální pomoci to ve čtvrtek uvedla česká policie.
Zdroj: Karolína Svobodová