Britský premiér Boris Johnson dnes předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi zopakoval, že nechce další odklad odchodu Británie z Evropské unie. Podle mluvčího vlády totiž stále věří, že je možné v britském parlamentu novou brexitovou dohodu prosadit. Tusk na twitteru uvedl, že Johnsonovi vysvětlil, proč doporučuje lídrům 27 zemí, aby žádost Británie o odklad přijali. Podle dnešních vyjádření je mu nakloněno Německo či Irsko. Francie naznačila, že je ochotna uvažovat o krátkém, "technickém odkladu".
Unijní diplomaté se večer v Bruselu podle informací ČTK shodli, že by k odložení britského odchodu mohla stačit písemná procedura bez nutnosti svolávat zvláštní summit. Británie by měla z EU odejít za osm dní.
"Je naprosto jasné, že veřejnost chce, aby už jsme to dokončili... chce, abychom dokončili brexit... Jasně říkáme, že bychom rádi zajistili brexit k 31. říjnu," řekl dnes Johnsonův mluvčí. Podle něj premiér Tuskovi řekl, že žádný odklad brexitu nechce, neboť stále věří, že dokáže v parlamentu prosadit dohodu, kterou minulý čtvrtek s Bruselem vyjednal.
"Ve svém telefonickém rozhovoru jsem premiérovi Borisi Johnsonovi vysvětlil důvody, proč doporučují EU27, aby žádost Spojeného království o odklad přijala," uvedl na twitteru Tusk.
O odklad brexitu požádal v sobotu Johnson, když se mu nepodařilo prosadit novou dohodu s EU v parlamentu. K poslání žádosti do Bruselu jej nutil zákon z počátku září. Premiér zaslal žádost nepodepsanou a přidal ještě jeden dopis, tentokrát podepsaný, v němž uvedl, že považuje odklad brexitu za chybu a že s ním nesouhlasí.
Jako první dnes veřejně s odkladem brexitu o tři měsíce, tedy do 31. ledna příštího roku, vyjádřil souhlas irský premiér Leo Varadkar. Po jeho telefonátu s Tuskem irská vláda sdělila, že by v případě odkladu mohla Británie opustit unii i dříve, pokud by se jí podařilo schválit brexitovou dohodu.
Také Německo je podle mluvčího vlády Steffena Seiberta otevřeno možnosti dalšího odkladu. Na Německu podle něj žádost o odklad neztroskotá. Německý ministr zahraničí Heiko Maas řekl, že Německo nemá problém s odkladem o "dva, tři týdny". Sloužit by měl podle něj k tomu, aby mohli britští poslanci v klidu debatovat o ratifikaci brexitového zákona.
Za největšího odpůrce odkladu brexitu na straně evropské sedmadvacítky je považována Francie. Francouzská státní tajemnice pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová dnes ale naznačila, že by Paříž mohla souhlasit s "čistě technickým odkladem v řádu dnů". Jakékoli další vyjednávání o brexitové dohodě ale kategoricky odmítla.
Podle informací ČTK měla dnes Francie na podvečerní schůzce velvyslanců členských zemí největší výhrady vůči možnému flexibilnímu prodloužení britského členství v EU v maximální délce tří měsíců. "Důležité bude, jak se Tusk dohodne s (francouzským prezidentem Emmanuelem) Macronem v příštích dnech," sdělil ČTK zdroj obeznámený s diskusí. Žádná ze zemí podle něj dnes nedala najevo, že by trvala na uspořádání mimořádného summitu a všechny jsou zatím ochotny shodnout se na písemném prodloužení navrhovaném Tuskem.
Pokud se prezidenti a premiéři 27 zemí EU nedokážou dohodnout na odkladu na dálku, budou se podle irského premiéra Varadkara zřejmě muset sejít. "Pokud bude shoda, můžeme to udělat písemnou formou. Pokud nebude, pak budeme muset svolat schůzku Evropské rady, možná příští pondělí, možná dokonce už v pátek, abychom debatovali o tom, zda umožníme odklad, na jak dlouho a za jakých podmínek," řekl dnes Varadkar v irském parlamentu.
Související
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
Smrt humanitárního dobrovolníka hýbe Polskem. Na Izrael se valí vlna kritiky za slova velvyslance
Donald Tusk , EU (Evropská unie) , Brexit , Boris Johnson , Velká Británie
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák