Smrt humanitárního dobrovolníka hýbe Polskem. Na Izrael se valí vlna kritiky za slova velvyslance

Polský prezident Adrzej Duda i premiér Donald Tusk ve čtvrtek kritizovali vyjádření izraelského velvyslance v Polsku Jakova Livného ohledně úmrtí polského humanitárního pracovníka během izraelského útoku v Pásmu Gazy. Ke kritice se přidal i polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.

Livne označil útok za tragickou nehodu, jaké se během konfliktů stávají, a to zejména v noci. Podle Dudy jsou taková vyjádření politováníhodná, přičemž samotného velvyslance označil za největší problém Izraele ve vztazích s Polskem.

Tusk uvedl, že neakceptuje způsob, jakým se Livne vyjadřuje o útoku, při kterém v pondělí zahynulo sedm osob včetně polského občana. "Všichni víme, co se stalo a jak nesmyslná a zbytečná smrt to byla," řekl Tusk.

"Pokud se velvyslanec rozhodne veřejně se vyjádřit pro naše média, měl by využít příležitosti a normálně, lidsky se omluvit," řekl Tusk a dodal, že Varšava očekává plné a úplné vysvětlení incidentu a odškodnění pro pozůstalé.

Kosiniak-Kamysz slova velvyslance označil za arogantní a dodal, že odrážejí nedostatek sebereflexe. "Jako země mluvíme jednohlasně: Žádáme důkladné a objektivní objasnění případu spolu s odškodněním rodiny oběti - dobrovolníka, který pomáhal jinému člověku a nikdy se neměl stát cílem útoku," uvedl polský ministr obrany.

Livne ve středu v rozhovoru uvedl, že pondělní smrt dobrovolníků byla důsledkem tragické nehody, ke které došlo během války, připomíná PAP. Rovněž vyjádřil osobní přesvědčení, že izraelské úřady příčiny incidentu vyšetří a o výsledcích budou informovat polskou vládu i další dotčené země.

Izraelský útok, při kterém v Pásmu Gazy zahynuli humanitární pracovníci včetně polského občana, a reakce izraelské vlády na něj je zkouškou solidarity prokazované v Polsku Izraeli, uvedl už ve středu Tusk.

Tusk ve vyjádřeních určených izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a izraelskému velvyslanci ve Varšavě uvedl, že většina Poláků projevila po říjnovém útoku hnutí Hamás Izraeli solidaritu.

Doporučené články

"V současnosti zkoušíte tuto solidaritu. Tento tragický útok proti dobrovolníkům a vaše reakce vzbuzují pochopitelný hněv," uvedl Tusk v příspěvku na sociální síti X.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski varoval, že útok by mohl přispět k nárůstu antisemitismu v Polsku a vyzval Izrael , aby se omluvil a vyplatil kompenzaci rodinám obětí.

"Pokud je pravda, že konvoj byl úmyslně napaden, protože jeho součástí měl by terorista, a proto byly obětovány civilní životy. Neznám žádný (politický) systém, ve kterém by toto bylo ospravedlnitelné," uvedl Sikorski pro polskou rozhlasovou stanici Trojka.

"Je očividné, že s pravidly o používání zbraní izraelskou armádou něco není v pořádku... Takovou záležitost nemůžete zlehčovat s tím, že takové věci se ve válce stávají, jak to řekl včera (izraelský premiér Benjamin) Netanjahu," dodal šéf polské diplomacie.

Izraelské nálety ještě v pondělí zasáhly konvoj World Central Kitchen (WCK). Tato organizace následně v úterý potvrdila, že při útoku zemřelo sedm jejích pracovníků a dodala, že šlo o osoby z Austrálie, Polska, Spojeného království, jednoho pracovníka s dvojím občanstvím Kanady a USA a Palestinci. K útoku došlo krátce poté, co pracovníci vyložili humanitární potravinovou pomoc ve válce zmítané palestinské enklávě.

Doporučené články

V úterý vyzval britský ministr zahraničí David Cameron Izrael k poskytnutí "úplného, transparentního vysvětlení" leteckého útoku v Pásmu Gazy. Objasnění situace žádají i další státy, uvedl server Sky News.

Cameron vyjádřil hluboké rozrušení nad zprávou o úmrtích a zdůraznil, že mezi oběťmi jsou i britští občané. Vyzval Izrael k rychlému vyšetření události a poskytnutí jasných informací o tom, co se stalo, s důrazem na ochranu humanitárních pracovníků.

Australská ministryně zahraničí Penny Wongová také vyjádřila smutek nad úmrtím australské humanitární pracovnice při útoku v Pásmu Gazy. Vláda Austrálie potvrdila ztrátu života této pracovnice a vyjádřila nejhlubší soustrast rodině a blízkým. Zároveň odsoudila izraelský útok.

Kyperský prezident Nikos Christodulidis žádal okamžité vyšetření smrti sedmi humanitárních pracovníků zabitých při útoku izraelské armády. Podle něj je organizace World Central Kitchen důležitým partnerem v poskytování potravinové pomoci Palestincům z Kypru.

Nálety izraelských sil v pondělí postihly konvoj WCK, který potvrdil úmrtí svých sedmi pracovníků. Mezi oběťmi byli pracovníci z Austrálie, Polska, Spojeného království, Kanady a USA, a také Palestinci.

Doporučené články

Polské ministerstvo zahraničních věcí také vyjádřilo "nejhlubší soustrast" rodině polského dobrovolníka zabitého při izraelském náletu v palestinském Pásmu Gazy a odsoudilo nerespektování mezinárodního humanitárního práva v oblasti.

"Vyjadřujeme nejhlubší soustrast rodině dobrovolníka, který doručoval humanitární pomoc palestinským obyvatelům v Pásmu Gazy. Polsko odsuzuje nerespektování mezinárodního humanitárního práva a ochrany civilistů včetně humanitárních pracovníků," napsalo polské ministerstvo zahraničních věcí na sociální síti.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski následně vyzval izraelského velvyslance ve Varšavě, aby podal "naléhavé vysvětlení" v souvislosti se zabitým polským dobrovolníkem.

Bílý dům vyjádřil hluboký zármutek v souvislosti s úmrtím pracovníků WCK. "Jsme zdrceni a hluboce znepokojeni tímto útokem," uvedla mluvčí Rady Bílého domu pro národní bezpečnost, Adrienne Watsonová na sociální síti X.

Dále zdůraznila, že je nezbytné chránit humanitární pracovníky, kteří zajišťují nezbytnou pomoc. Vyzvala Izrael, aby incident co nejdříve vyšetřil.

Izraelská armáda slíbila důkladné vyšetření incidentu a zjištění jeho okolností. Dodala, že spolupracuje s WCK na dodání potřebné pomoci Palestincům.

WCK se podílí na doručování potravinové pomoci do Pásma Gazy z Kypru a na výstavbě dočasného mola u pobřeží města Gaza, kde lze vyložit takový náklad.

Pásmo Gazy je momentálně téměř zcela uzavřeno, a nevládní organizace a OSN obviňují Izrael z bránění dodávkám humanitární pomoci, která je nezbytná pro 2,4 milionu obyvatel. Ti jsou převážně soustředěni v městě Rafah a jeho okolí v jižní části enklávy.

Související

Válka v Izraeli: Snímky zachycující dění od sobotního (7. října 2023) napadení Hamásem.

Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení

Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Polsko Andrzej Duda Donald Tusk

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy