Vylidněné Německo? Lidé dodržují opatření, téměř nevychází

Výjimečnost situace je dobře vidět třeba na třídě Unter den Linden, která směřuje od Braniborské brány k Alexandrovu náměstí se známou televizní věží. Zatímco za normálních okolností je tato velkorysá magistrála jednou z tepen města, kde proudí davy turistů, dnes po poledni připomínala spíše ulici některého z regionálních měst. Všechny restaurace, kavárny či bary, které jindy lákají k posezení, jsou kvůli nákaze zavřené a ani dopravní frekvence v ničem neodpovídá největšímu německému městu. Dnes zde nad auty často mnohonásobně převažovali cyklisté, které slunečné počasí a teploty přes 20 stupňů vylákaly do ulic.

Vyprázdněné po poledni byly i další tradiční turistické atrakce, ať už to je budova Spolkového sněmu, památník holokaustu poblíž Braniborské brány, Postupimské náměstí, Berlínský dóm nebo Muzejní ostrov. Na všech těchto místech bylo jen minimum lidí, kteří navíc prakticky bez výjimek dodržovali opatření, že na veřejnosti mohou být pospolu vždy nanejvýš dvě osoby; výjimku mají členové stejné rodiny. Velmi dobrou disciplínu potvrzují i dosavadní policejní hlášení.

O poznání více lidí než k památkám v centru města, kterým nyní neproplouvají ani žádné výletní lodě, se vydalo do berlínských parků a na břehy řeky Sprévy, kam chodí na procházky, běhat nebo si zacvičit. I zde sice většina Berlíňanů, kteří nadále do svého šatníku nezařadili roušky, dodržuje příslušné odstupy a další pravidla, zároveň se ale objevují i takoví, kteří si už s omezeními moc hlavu nelámou.

Občas jsou vidět větší skupinky pohromadě, lidé, kteří využívají sportoviště nebo si v parku delší dobou poleží, což je vše nyní zakázané. Také v obchodech s potravinami není už dodržování pravidel v posledních dnech tak důsledné jako dříve. Na odstup 1,5 až dvou metrů někteří zákazníci příliš nedbají.

Namátkové postřehy, zdá se, potvrzují i data některých odborníků, kteří hovořící o trendu zvaném únava z katastrofy. Ten popisuje velmi složitou či nebezpečnou situaci, při níž si lidé časem zvyknou na záplavu negativních zpráv, a přestanou událost proto vnímat jako závažnou. Právě to se podle psycholožky Cornelie Betschové z univerzity v Erfurtu začíná nyní zřejmě dít v Německu.

Betschová od začátku epidemie sleduje na odpovědích zhruba 1000 lidí, jak situaci vnímají. V posledním týdnu podle serveru magazínu Spiegel zaznamenala výraznou změnu. Zatímco dříve mělo 60 procent dotázaných z koronaviru strach, nyní toto číslo kleslo na 52 procent. O devět procentních bodů na 45 se pak snížilo množství lidí, kteří uvedli, že na nákazu prakticky neustále myslí. Přesně v takovou chvíli podle Betschové může začít klesat připravenost občanů dodržovat nařízení, která v takovém rozsahu většina z nich nikdy nezažila.

Vzít v potaz to zřejmě budou muset i němečtí politici, kteří budou ve středu rozhodovat o tom, zda po skončení velikonočních prázdnin, tedy po 19. dubnu, bude možné některá opatření uvolnit, nebo dokonce úplně zrušit.