Jak to dopadne s Ukrajinou? Vyhlídky jsou katastrofální, varuje expert

"Ukrajinská občanská společnost se v průběhu minulého roku stala čímsi paradoxním. Po odstranění bývalého prezidenta Viktora Janukovyče v únoru 2014 občanskoprávní organizace úspěšně provedly zemi skrz obtížnou změnu moci. Od února do dubna 2014 to byly skupiny domobrany z Majdanu, které udržovaly pořádek v ukrajinských městech, v nichž chyběly funkční policejní síly. Avšak od té doby se nechtějí vrátit svou moc zpět vládním institucím," konstatuje politický filozof Michail Minakov ve svém komentáři pro server Moscow Times. Profesor působící na Ústavu filozofických a religionistických studií na Kyjevsko-mohyljanské akademii v něm rozebral aktuální situaci na rozvrácené Ukrajině.

Oligarchové se spojili a občanskými aktivisty

"Držíc se formy spontánně vzniklých organizací na majdanském náměstí, převzali nezávislí aktéři některé z povinností státu v reakci na válku a politickou krizi. V krátkodobém horizontu zachránili ukrajinský stát před kolapsem, ale ze střednědobého výhledu vytvořili klíčovou překážku pro rozvoj státu," míní Minakov.  

"Státu náleží dvě klíčové funkce: monopol na legitimní použití násilí (ze strany policie a armády) a administrativní kontrola. Pokud se vládě nedaří udržet si monopol v těchto funkcích, objevuje se deficit suverenity. Čím je tento deficit větší, tím více máme důvod se domnívat, že stát selhal," píše filozof.

"Aktivisté se stále více zapojují do politického, hospodářského a občanského sektoru, přičemž každý z nich má hrát důležitou roli při budování státu. Nad jistými veřejnými zájmy - jako jsou například čestné volby vedoucí k patřičnému zastoupení v parlamentu či odpovědná a naslouchající vláda - musí být neustálý dohled. Efektivní hájení těchto zájmů je jádrem mandátu občanskoprávních organizací," připomíná profesor.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"Problém však nastává ve chvíli, kdy se občanskoprávní společnosti pokoušejí být více než hlídacími psy; pokud jsou tito psi vypuštěni a zasahují do politiky. Rozšiřující se mandát občanskoprávních organizací představuje hrozbu pro největší politickou sílu na Ukrajině: oligarchy a vládu," deklaruje akademik.  

"Ukrajinská politická třída tradičně považovala občanské organizace buď za 'agenty Západu' či za konkurenční elity, které podkopávají její moc. Vůdci a aktivisté občanské společnosti pak na oplátku nevěřili vládě ani politikům. Při neschopnosti politické třídy adekvátně odpovědět na loňskou situaci na Ukrajině se tato vzájemná nevraživost přerodila v soupeřivou spolupráci," uvádí komentář.  

Překážka politického i hospodářského rozvoje

"V roce 2014 se objevil nový fenomén, který může ohrozit roli občanské společnosti i jiným způsobem. Skupiny oligarchů pochopily fungování občanských organizací a pokoušejí se je dále využívat pro svou vlastní agendu. Igor Kolomojskij je nejvýše postaveným oligarchou, který se v posledních měsících pokusil občanské organizace zneužít. Během války na východě najal velké množství dobrovolnických skupin (včetně vojenských praporů), organizací hájících lustrace a dalších nevládních skupin, které mu pomáhají prosazovat jeho zájmy. Prezentují obraz Kolomojského jako obránce nezávislosti Ukrajiny," konstatuje Minakov.

"Etablovaní oligarchové jako Rinat Achmetov a Viktor Pinčuk začínají realizovat Kolomojského strategii. To vytváří model zneužívání občanských aktivistů a snaží se řešit veřejné problémy podle jejich představ prostřednictvím přímé akce. Postupem času ale oligarchové budou za svou podporu požadovat zaplatit," varuje filozof.   

"Donucovací síla oligarchů je jedním ze současných největších problémů pro rozvoj občanské společnosti na Ukrajině. Rovněž korupce zůstává závažnou otázkou, která brání politickému i hospodářskému rozvoji Ukrajiny. A jisté části občanské společnosti se nyní stávají součástí tohoto korupčního schématu. Provázanost mezi občanskou společností, byznysem a politikou nakonec vyústí v novou formu systémové korupce a omezí zdroje budoucího demokratického rozvoje Ukrajiny," prezentuje závěrem profesor své obavy.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj opověděl Trumpovi: Když nám dá Rusko 60 dní, uspořádáme prezidentské volby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nedávné výzvy amerického protějšku k výměně ve vedení státu a uvedl, že o volbě představitelů rozhoduje výhradně ukrajinská společnost. Zároveň prohlásil, že Ukrajina by mohla uspořádat celonárodní volby, pokud by Rusko přistoupilo k celkovému příměří trvajícímu šedesát dnů. Podle jeho slov je takový krok podmíněn vytvořením bezpečných podmínek pro voliče a zastavením ruských útoků.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Axios: Trumpova dohoda s Putinem je reakcí na to, že Kyjev nezastavil útoky na rafinérie

Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.

Více souvisejících

Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 3 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 4 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 6 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 11 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy