"Ukrajinská občanská společnost se v průběhu minulého roku stala čímsi paradoxním. Po odstranění bývalého prezidenta Viktora Janukovyče v únoru 2014 občanskoprávní organizace úspěšně provedly zemi skrz obtížnou změnu moci. Od února do dubna 2014 to byly skupiny domobrany z Majdanu, které udržovaly pořádek v ukrajinských městech, v nichž chyběly funkční policejní síly. Avšak od té doby se nechtějí vrátit svou moc zpět vládním institucím," konstatuje politický filozof Michail Minakov ve svém komentáři pro server Moscow Times. Profesor působící na Ústavu filozofických a religionistických studií na Kyjevsko-mohyljanské akademii v něm rozebral aktuální situaci na rozvrácené Ukrajině.
Oligarchové se spojili a občanskými aktivisty
"Držíc se formy spontánně vzniklých organizací na majdanském náměstí, převzali nezávislí aktéři některé z povinností státu v reakci na válku a politickou krizi. V krátkodobém horizontu zachránili ukrajinský stát před kolapsem, ale ze střednědobého výhledu vytvořili klíčovou překážku pro rozvoj státu," míní Minakov.
"Státu náleží dvě klíčové funkce: monopol na legitimní použití násilí (ze strany policie a armády) a administrativní kontrola. Pokud se vládě nedaří udržet si monopol v těchto funkcích, objevuje se deficit suverenity. Čím je tento deficit větší, tím více máme důvod se domnívat, že stát selhal," píše filozof.
"Aktivisté se stále více zapojují do politického, hospodářského a občanského sektoru, přičemž každý z nich má hrát důležitou roli při budování státu. Nad jistými veřejnými zájmy - jako jsou například čestné volby vedoucí k patřičnému zastoupení v parlamentu či odpovědná a naslouchající vláda - musí být neustálý dohled. Efektivní hájení těchto zájmů je jádrem mandátu občanskoprávních organizací," připomíná profesor.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Problém však nastává ve chvíli, kdy se občanskoprávní společnosti pokoušejí být více než hlídacími psy; pokud jsou tito psi vypuštěni a zasahují do politiky. Rozšiřující se mandát občanskoprávních organizací představuje hrozbu pro největší politickou sílu na Ukrajině: oligarchy a vládu," deklaruje akademik.
"Ukrajinská politická třída tradičně považovala občanské organizace buď za 'agenty Západu' či za konkurenční elity, které podkopávají její moc. Vůdci a aktivisté občanské společnosti pak na oplátku nevěřili vládě ani politikům. Při neschopnosti politické třídy adekvátně odpovědět na loňskou situaci na Ukrajině se tato vzájemná nevraživost přerodila v soupeřivou spolupráci," uvádí komentář.
Překážka politického i hospodářského rozvoje
"V roce 2014 se objevil nový fenomén, který může ohrozit roli občanské společnosti i jiným způsobem. Skupiny oligarchů pochopily fungování občanských organizací a pokoušejí se je dále využívat pro svou vlastní agendu. Igor Kolomojskij je nejvýše postaveným oligarchou, který se v posledních měsících pokusil občanské organizace zneužít. Během války na východě najal velké množství dobrovolnických skupin (včetně vojenských praporů), organizací hájících lustrace a dalších nevládních skupin, které mu pomáhají prosazovat jeho zájmy. Prezentují obraz Kolomojského jako obránce nezávislosti Ukrajiny," konstatuje Minakov.
"Etablovaní oligarchové jako Rinat Achmetov a Viktor Pinčuk začínají realizovat Kolomojského strategii. To vytváří model zneužívání občanských aktivistů a snaží se řešit veřejné problémy podle jejich představ prostřednictvím přímé akce. Postupem času ale oligarchové budou za svou podporu požadovat zaplatit," varuje filozof.
"Donucovací síla oligarchů je jedním ze současných největších problémů pro rozvoj občanské společnosti na Ukrajině. Rovněž korupce zůstává závažnou otázkou, která brání politickému i hospodářskému rozvoji Ukrajiny. A jisté části občanské společnosti se nyní stávají součástí tohoto korupčního schématu. Provázanost mezi občanskou společností, byznysem a politikou nakonec vyústí v novou formu systémové korupce a omezí zdroje budoucího demokratického rozvoje Ukrajiny," prezentuje závěrem profesor své obavy.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow
Fedorov nezměnil názor. Ukrajina se nesmí bát diskuze o volbách, řekl
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák
před 1 hodinou
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
před 3 hodinami
Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA
před 4 hodinami
Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud
před 5 hodinami
Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje
před 6 hodinami
Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu
před 8 hodinami
Smrt Dolly Parton zasáhla celý svět. Amerika se halí do smutku, Trump nařídil svěsit vlajky
před 9 hodinami
Počasí přinese do konce týdne tropy, ty vystřídají bouřky a ochlazení
včera
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
včera
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
včera
Zemřela Dolly Parton. Nejslavnější country zpěvačku všech dob proslavily hity I Will Always Love You a Jolene
včera
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
včera
V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí
včera
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
včera
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
včera
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
včera
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
včera
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
včera
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
včera
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
Němečtí vyšetřovatelé objevil v blízkosti letiště Lipsko/Halle už třetí bezpilotní letoun a podezřelé výbušniny, které podle dostupných informací souvisejí s pokusem o útok z počátku tohoto měsíce. O nových nálezech informovala německá veřejnoprávní média NDR a WDR společně s deníkem Süddeutsche Zeitung. Třetí dron byl nalezen v západní části od letištního areálu s odstupem deseti dnů od samotného incidentu.
Zdroj: Libor Novák