Jak to dopadne s Ukrajinou? Vyhlídky jsou katastrofální, varuje expert

"Ukrajinská občanská společnost se v průběhu minulého roku stala čímsi paradoxním. Po odstranění bývalého prezidenta Viktora Janukovyče v únoru 2014 občanskoprávní organizace úspěšně provedly zemi skrz obtížnou změnu moci. Od února do dubna 2014 to byly skupiny domobrany z Majdanu, které udržovaly pořádek v ukrajinských městech, v nichž chyběly funkční policejní síly. Avšak od té doby se nechtějí vrátit svou moc zpět vládním institucím," konstatuje politický filozof Michail Minakov ve svém komentáři pro server Moscow Times. Profesor působící na Ústavu filozofických a religionistických studií na Kyjevsko-mohyljanské akademii v něm rozebral aktuální situaci na rozvrácené Ukrajině.

Oligarchové se spojili a občanskými aktivisty

"Držíc se formy spontánně vzniklých organizací na majdanském náměstí, převzali nezávislí aktéři některé z povinností státu v reakci na válku a politickou krizi. V krátkodobém horizontu zachránili ukrajinský stát před kolapsem, ale ze střednědobého výhledu vytvořili klíčovou překážku pro rozvoj státu," míní Minakov.  

"Státu náleží dvě klíčové funkce: monopol na legitimní použití násilí (ze strany policie a armády) a administrativní kontrola. Pokud se vládě nedaří udržet si monopol v těchto funkcích, objevuje se deficit suverenity. Čím je tento deficit větší, tím více máme důvod se domnívat, že stát selhal," píše filozof.

"Aktivisté se stále více zapojují do politického, hospodářského a občanského sektoru, přičemž každý z nich má hrát důležitou roli při budování státu. Nad jistými veřejnými zájmy - jako jsou například čestné volby vedoucí k patřičnému zastoupení v parlamentu či odpovědná a naslouchající vláda - musí být neustálý dohled. Efektivní hájení těchto zájmů je jádrem mandátu občanskoprávních organizací," připomíná profesor.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"Problém však nastává ve chvíli, kdy se občanskoprávní společnosti pokoušejí být více než hlídacími psy; pokud jsou tito psi vypuštěni a zasahují do politiky. Rozšiřující se mandát občanskoprávních organizací představuje hrozbu pro největší politickou sílu na Ukrajině: oligarchy a vládu," deklaruje akademik.  

"Ukrajinská politická třída tradičně považovala občanské organizace buď za 'agenty Západu' či za konkurenční elity, které podkopávají její moc. Vůdci a aktivisté občanské společnosti pak na oplátku nevěřili vládě ani politikům. Při neschopnosti politické třídy adekvátně odpovědět na loňskou situaci na Ukrajině se tato vzájemná nevraživost přerodila v soupeřivou spolupráci," uvádí komentář.  

Překážka politického i hospodářského rozvoje

"V roce 2014 se objevil nový fenomén, který může ohrozit roli občanské společnosti i jiným způsobem. Skupiny oligarchů pochopily fungování občanských organizací a pokoušejí se je dále využívat pro svou vlastní agendu. Igor Kolomojskij je nejvýše postaveným oligarchou, který se v posledních měsících pokusil občanské organizace zneužít. Během války na východě najal velké množství dobrovolnických skupin (včetně vojenských praporů), organizací hájících lustrace a dalších nevládních skupin, které mu pomáhají prosazovat jeho zájmy. Prezentují obraz Kolomojského jako obránce nezávislosti Ukrajiny," konstatuje Minakov.

"Etablovaní oligarchové jako Rinat Achmetov a Viktor Pinčuk začínají realizovat Kolomojského strategii. To vytváří model zneužívání občanských aktivistů a snaží se řešit veřejné problémy podle jejich představ prostřednictvím přímé akce. Postupem času ale oligarchové budou za svou podporu požadovat zaplatit," varuje filozof.   

"Donucovací síla oligarchů je jedním ze současných největších problémů pro rozvoj občanské společnosti na Ukrajině. Rovněž korupce zůstává závažnou otázkou, která brání politickému i hospodářskému rozvoji Ukrajiny. A jisté části občanské společnosti se nyní stávají součástí tohoto korupčního schématu. Provázanost mezi občanskou společností, byznysem a politikou nakonec vyústí v novou formu systémové korupce a omezí zdroje budoucího demokratického rozvoje Ukrajiny," prezentuje závěrem profesor své obavy.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Evropská unie

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

Více souvisejících

Ukrajina

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší

Řidiči, kterým ještě letos skončí platnost řidičského průkazu, mohou k jeho výměně využít moderní digitální cestu přes Portál dopravy. Upozorňuje na to ministerstvo dopravy. Elektronické podání žádosti plně využívá propojenost státních registrů, je rychlé, bezpečné a levnější. Počet řidičů, kteří dávají přednost digitální formě před osobní návštěvou úřadu, roste.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 7 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy