"Ukrajinská občanská společnost se v průběhu minulého roku stala čímsi paradoxním. Po odstranění bývalého prezidenta Viktora Janukovyče v únoru 2014 občanskoprávní organizace úspěšně provedly zemi skrz obtížnou změnu moci. Od února do dubna 2014 to byly skupiny domobrany z Majdanu, které udržovaly pořádek v ukrajinských městech, v nichž chyběly funkční policejní síly. Avšak od té doby se nechtějí vrátit svou moc zpět vládním institucím," konstatuje politický filozof Michail Minakov ve svém komentáři pro server Moscow Times. Profesor působící na Ústavu filozofických a religionistických studií na Kyjevsko-mohyljanské akademii v něm rozebral aktuální situaci na rozvrácené Ukrajině.
Oligarchové se spojili a občanskými aktivisty
"Držíc se formy spontánně vzniklých organizací na majdanském náměstí, převzali nezávislí aktéři některé z povinností státu v reakci na válku a politickou krizi. V krátkodobém horizontu zachránili ukrajinský stát před kolapsem, ale ze střednědobého výhledu vytvořili klíčovou překážku pro rozvoj státu," míní Minakov.
"Státu náleží dvě klíčové funkce: monopol na legitimní použití násilí (ze strany policie a armády) a administrativní kontrola. Pokud se vládě nedaří udržet si monopol v těchto funkcích, objevuje se deficit suverenity. Čím je tento deficit větší, tím více máme důvod se domnívat, že stát selhal," píše filozof.
"Aktivisté se stále více zapojují do politického, hospodářského a občanského sektoru, přičemž každý z nich má hrát důležitou roli při budování státu. Nad jistými veřejnými zájmy - jako jsou například čestné volby vedoucí k patřičnému zastoupení v parlamentu či odpovědná a naslouchající vláda - musí být neustálý dohled. Efektivní hájení těchto zájmů je jádrem mandátu občanskoprávních organizací," připomíná profesor.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Problém však nastává ve chvíli, kdy se občanskoprávní společnosti pokoušejí být více než hlídacími psy; pokud jsou tito psi vypuštěni a zasahují do politiky. Rozšiřující se mandát občanskoprávních organizací představuje hrozbu pro největší politickou sílu na Ukrajině: oligarchy a vládu," deklaruje akademik.
"Ukrajinská politická třída tradičně považovala občanské organizace buď za 'agenty Západu' či za konkurenční elity, které podkopávají její moc. Vůdci a aktivisté občanské společnosti pak na oplátku nevěřili vládě ani politikům. Při neschopnosti politické třídy adekvátně odpovědět na loňskou situaci na Ukrajině se tato vzájemná nevraživost přerodila v soupeřivou spolupráci," uvádí komentář.
Překážka politického i hospodářského rozvoje
"V roce 2014 se objevil nový fenomén, který může ohrozit roli občanské společnosti i jiným způsobem. Skupiny oligarchů pochopily fungování občanských organizací a pokoušejí se je dále využívat pro svou vlastní agendu. Igor Kolomojskij je nejvýše postaveným oligarchou, který se v posledních měsících pokusil občanské organizace zneužít. Během války na východě najal velké množství dobrovolnických skupin (včetně vojenských praporů), organizací hájících lustrace a dalších nevládních skupin, které mu pomáhají prosazovat jeho zájmy. Prezentují obraz Kolomojského jako obránce nezávislosti Ukrajiny," konstatuje Minakov.
"Etablovaní oligarchové jako Rinat Achmetov a Viktor Pinčuk začínají realizovat Kolomojského strategii. To vytváří model zneužívání občanských aktivistů a snaží se řešit veřejné problémy podle jejich představ prostřednictvím přímé akce. Postupem času ale oligarchové budou za svou podporu požadovat zaplatit," varuje filozof.
"Donucovací síla oligarchů je jedním ze současných největších problémů pro rozvoj občanské společnosti na Ukrajině. Rovněž korupce zůstává závažnou otázkou, která brání politickému i hospodářskému rozvoji Ukrajiny. A jisté části občanské společnosti se nyní stávají součástí tohoto korupčního schématu. Provázanost mezi občanskou společností, byznysem a politikou nakonec vyústí v novou formu systémové korupce a omezí zdroje budoucího demokratického rozvoje Ukrajiny," prezentuje závěrem profesor své obavy.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Zelenskyj: Rozvědka zajistila dokumenty, podle kterých Rusko plánuje útok na prezidentskou kancelář
Zelenského dlouholetý spolupracovník Jermak míří do vazby
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
před 1 hodinou
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
před 2 hodinami
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
před 3 hodinami
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
před 3 hodinami
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
před 4 hodinami
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
před 5 hodinami
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
před 6 hodinami
Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru
před 7 hodinami
Počasí bude o víkendu letní. Teploty začnou atakovat tropickou třicítku
Aktualizováno včera
MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3
včera
Musk prohrál soud proti OpenAI. Porota žalobu smetla ze stolu
včera
Rusko a Bělorusko uspořádaly vojenské cvičení zaměřené na nasazení jaderných zbraní
včera
Trumpova administrativa zřídila téměř dvoumiliardový fond. Peníze půjdou jeho spojencům
včera
Co je ebola a proč je tak těžké epidemii zastavit?
včera
Ebolou a hantavirem to neskončí. Infekční onemocnění jsou stále častější a ničivější, varují odborníci
včera
Ostře sledované Světové zdravotnické shromáždění začalo. Chce se stát historickým momentem pro lidstvo
včera
Vláda na pozici náčelníka Generálního štábu navrhne Miroslava Hlaváče
včera
Svět mobilizuje síly ve snaze potlačit nové ohnisko eboly
včera
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
včera
FP: Zprávy o hrozícím pádu Putina může vypouštět sám Kreml. Ve hře jsou tvrdší represe a čistky
Z Moskvy se s železnou pravidelností vynořují zprávy, které mají naznačovat, že ruský prezident Vladimir Putin začíná čelit vážným politickým hrozbám. Spekulace o trhlinách v režimu obvykle přiživují události, jako je zatčení loajálního funkcionáře, náhlé zmizení vysoce postaveného úředníka nebo zvěsti o rostoucí nespokojenosti moskevské elity. Pro vnější pozorovatele tyto střípky často vypadají jako první neklamné známky oslabení celého systému. Podle webu Foreign Policy ale vše může být úplně jinak a některé informace může vypouštět sám Kreml.
Zdroj: Libor Novák