"Ukrajinská občanská společnost se v průběhu minulého roku stala čímsi paradoxním. Po odstranění bývalého prezidenta Viktora Janukovyče v únoru 2014 občanskoprávní organizace úspěšně provedly zemi skrz obtížnou změnu moci. Od února do dubna 2014 to byly skupiny domobrany z Majdanu, které udržovaly pořádek v ukrajinských městech, v nichž chyběly funkční policejní síly. Avšak od té doby se nechtějí vrátit svou moc zpět vládním institucím," konstatuje politický filozof Michail Minakov ve svém komentáři pro server Moscow Times. Profesor působící na Ústavu filozofických a religionistických studií na Kyjevsko-mohyljanské akademii v něm rozebral aktuální situaci na rozvrácené Ukrajině.
Oligarchové se spojili a občanskými aktivisty
"Držíc se formy spontánně vzniklých organizací na majdanském náměstí, převzali nezávislí aktéři některé z povinností státu v reakci na válku a politickou krizi. V krátkodobém horizontu zachránili ukrajinský stát před kolapsem, ale ze střednědobého výhledu vytvořili klíčovou překážku pro rozvoj státu," míní Minakov.
"Státu náleží dvě klíčové funkce: monopol na legitimní použití násilí (ze strany policie a armády) a administrativní kontrola. Pokud se vládě nedaří udržet si monopol v těchto funkcích, objevuje se deficit suverenity. Čím je tento deficit větší, tím více máme důvod se domnívat, že stát selhal," píše filozof.
"Aktivisté se stále více zapojují do politického, hospodářského a občanského sektoru, přičemž každý z nich má hrát důležitou roli při budování státu. Nad jistými veřejnými zájmy - jako jsou například čestné volby vedoucí k patřičnému zastoupení v parlamentu či odpovědná a naslouchající vláda - musí být neustálý dohled. Efektivní hájení těchto zájmů je jádrem mandátu občanskoprávních organizací," připomíná profesor.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Problém však nastává ve chvíli, kdy se občanskoprávní společnosti pokoušejí být více než hlídacími psy; pokud jsou tito psi vypuštěni a zasahují do politiky. Rozšiřující se mandát občanskoprávních organizací představuje hrozbu pro největší politickou sílu na Ukrajině: oligarchy a vládu," deklaruje akademik.
"Ukrajinská politická třída tradičně považovala občanské organizace buď za 'agenty Západu' či za konkurenční elity, které podkopávají její moc. Vůdci a aktivisté občanské společnosti pak na oplátku nevěřili vládě ani politikům. Při neschopnosti politické třídy adekvátně odpovědět na loňskou situaci na Ukrajině se tato vzájemná nevraživost přerodila v soupeřivou spolupráci," uvádí komentář.
Překážka politického i hospodářského rozvoje
"V roce 2014 se objevil nový fenomén, který může ohrozit roli občanské společnosti i jiným způsobem. Skupiny oligarchů pochopily fungování občanských organizací a pokoušejí se je dále využívat pro svou vlastní agendu. Igor Kolomojskij je nejvýše postaveným oligarchou, který se v posledních měsících pokusil občanské organizace zneužít. Během války na východě najal velké množství dobrovolnických skupin (včetně vojenských praporů), organizací hájících lustrace a dalších nevládních skupin, které mu pomáhají prosazovat jeho zájmy. Prezentují obraz Kolomojského jako obránce nezávislosti Ukrajiny," konstatuje Minakov.
"Etablovaní oligarchové jako Rinat Achmetov a Viktor Pinčuk začínají realizovat Kolomojského strategii. To vytváří model zneužívání občanských aktivistů a snaží se řešit veřejné problémy podle jejich představ prostřednictvím přímé akce. Postupem času ale oligarchové budou za svou podporu požadovat zaplatit," varuje filozof.
"Donucovací síla oligarchů je jedním ze současných největších problémů pro rozvoj občanské společnosti na Ukrajině. Rovněž korupce zůstává závažnou otázkou, která brání politickému i hospodářskému rozvoji Ukrajiny. A jisté části občanské společnosti se nyní stávají součástí tohoto korupčního schématu. Provázanost mezi občanskou společností, byznysem a politikou nakonec vyústí v novou formu systémové korupce a omezí zdroje budoucího demokratického rozvoje Ukrajiny," prezentuje závěrem profesor své obavy.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí
Nová proruská bulharská vláda zastaví veškeré dodávky zbraní na Ukrajinu
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 1 hodinou
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 1 hodinou
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 2 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 3 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 4 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 5 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 5 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 6 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 7 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 7 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 8 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 9 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 10 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
včera
Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě
včera
Chaos v mírových jednáních nebere konce. Írán popřel podpis dohody, Trump označil její podmínky za hoax
včera
Facebook a Instagram po celém světě kolabují. Postihl je rozsáhlý globální výpadek
včera
Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty
Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.
Zdroj: Libor Novák