KOMENTÁŘ | Izrael má kapacitu na dlouhou válku. Vyplatí se mu to ale?

Izrael už od vyhlášení nezávislosti ležel v obklíčení nepřátel. Ze státních aktérů se ale postupně staly teroristické organizace. Boj s nimi je daleko záludnější a nebezpečnější. Izraelská armáda a zpravodajské služby ale mají dostatečné kapacity na to, aby tento boj zvládly – i kdyby trval dlouhá léta.

Izraelská armáda „rehabilituje svou image hrozivé regionální mocnosti … pronikla do nejtajnějších a nejbezpečnějších bašt svých úhlavních nepřátel založených na zpravodajských informacích, zlikvidovala klíčové vůdce, zasáhla do jejich majetku a do značné míry zmařila jejich snahy o odpověď“. Napsal o tom americký list New York Times.

Izraelci skutečně dokázali, že mohou vést táhlou válku s více aktéry najednou. Započala plnohodnotnou válkou s Hamásem v Pásmu Gazy poté, co toto teroristické hnutí téměř před rokem do židovské země vtrhlo a zabíjelo po stovkách. „Kde je armáda?“ ptali se tehdy lidé, kteří dlouhé hodiny marně čekali na záchranu.

Teď je ale izraelská armáda skutečně všude. Zvládá bojovat v Pásmu Gazy, snaží se ochránit obyvatele na severu země tím, že bojuje s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh a do toho se relativně úspěšně ubránila už dvěma íránským raketovým útokům.

Izraelci dělají přesně to, co je posledních více než 70 let v obklopení nepřítelem naučilo – bránit se na více frontách najednou. Především mezi lety 1948 a 1973 Izrael bojoval proti státním aktérům – ze západu s Egyptem, na severu a východě se Sýrií a na jihu a východě s Jordánskem. K náporu na Izrael se přidávali také Iráčané a Libanonci.

Nyní ale bojuje s teroristickými skupinami, které dovedou být daleko zlovolnější, skrytější a o to nebezpečnější. K tomu proti němu stojí obrovský a mocný Írán. V praxi to vypadá tak, že se o největší moc v regionu Blízkého východu pere doslova David a Goliáš – přičemž malý David má v mnoha ohledech navrch.

Obklopení nepřáteli přineslo nutnou potřebu silné armády (hojně podporované Západem, zejména USA) a vysoce kvalitní zpravodajské služby. Podařilo se obojí, jedna z nejsilnějších armád světa má k dispozici zpravodajské agentury jako třeba Mosad – a díky kvalitním zpravodajským informacím teď izraelská armáda umí s přesností likvidovat dobře skryté cíle.

Někteří z izraelských sousedů už nastalou situaci pochopili. Původně úhlavní nepřátelé z Egypta a Jordánska židovský stát uznali jako samostatný už v minulém století. Stejně učinil Katar, Spojené arabské emiráty a Maroko.

Roku 1950 samostatný Izrael de facto (rozdíl oproti de iure) uznal dokonce i Teherán, ten ale nakonec své rozhodnutí stáhl a po islámské revoluci z roku 1979 s Izraelem zpřetrhal diplomatické vztahy.

Navzdory podobě dnešních vztahů (tedy téměř otevřené válce) existuje určitý formát uznání mezi Palestinou a Izraelem. Organizace pro osvobození Palestina (OOP) a Izrael roku 1993 podepsaly tzv. Oselské dohody, které byly zaměřené na postupné dosažení míru mezi Izraelci a Palestinci.

V rámci těchto dohod OOP oficiálně uznala právo Izraele na existenci a Izrael uznal OOP jako legitimního zástupce palestinského lidu. Tento krok však neznamenal, že Palestinci uznali stát Izrael v jeho současných hranicích. Otázka hranic, zvláště status Jeruzaléma a osad, je stále sporná a nevyřešená.

Přesto se ale Izrael nachází přímo uprostřed nepřátelských skupin. Roli národních států přebraly teroristické organizace. „Uprostřed“ je tak trochu nadnesený výraz, neboť například jemenští Hutíjové ostřelují Izrael ze vzdálenosti až dvou tisíc kilometrů – přes celý Arabský poloostrov, respektive Rudé moře.

Jak už jsme psali, Hamás fakticky vyhlásil Izraeli válku v říjnu loňského roku. Situace se chýlí k plnohodnotnému konfliktu i v Libanonu, kde probíhají tvrdé boje mezi Izraelem a Hizballáhem.

Všechna tato uskupení jednají s podporou íránského teokratického režimu s tím, že získávají bojovou podporu přímo od Islámských revolučních gard (IRGC).

Izrael tak dnes stojí hlavně proti nestátním a hybridním hrozbám. IRGC dovedou nejen bojovat, ale rozpoutávat kybernetické útoky a různé sabotáže. Z dlouhodobé perspektivy dává táhlá válka Izraeli smysl.

Pokud dokáže dostatečně rozebrat vedoucí struktury Hizballáhu a Hamásu, je na dobré cestě k vyšší bezpečnosti. Totéž platí o IRGC, nicméně u těch vždy existuje risk, že se do bojů zapojí Írán a nastane tak regionální konflikt velkého rozsahu.

Každopádně Izrael má kapacity na to, aby zvládal po dlouhou dobu bojovat proti všem uskupením najednou. Ať už jde o sílu armády nebo kvalitu zpravodajských služeb, dokáže čelit Hizballáhu, Hamás, Hutíjům a IRGC najednou.

Související

Válka v Izraeli

Válečný zločin. Izrael se podle HRW dopouští etnické čistky

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) ve čtvrteční zprávě uvedla, že opakované evakuační příkazy izraelských úřadů vůči obyvatelům Pásma Gazy představují "válečný zločin nuceného vysídlení" a mohou být v některých případech považovány za "etnické čistky".  

Více souvisejících

Izraelská armáda Izrael komentář

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Vít Rakušan

Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil zástupcům odborů bezpečnostních sborů parametry plánovaného růstu platů policistů a hasičů pro příští rok. Nad rámec už schválených 1500 Kč získá každý policista i hasič dalších 1000 Kč jako součást stabilizačního příspěvku, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. 

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

před 5 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

před 6 hodinami

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

před 6 hodinami

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno před 10 hodinami

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Káže vodu, pije víno. Evropa boj s počasím jen předstírá? Plánuje pravý opak, varují experti

Evropa plánuje rozsáhlé rozšíření kapacit pro výrobu energie z fosilního plynu, a to navzdory svým ambiciózním klimatickým cílům, které prezentuje na summitu COP29. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy