KOMENTÁŘ | Izrael má kapacitu na dlouhou válku. Vyplatí se mu to ale?

Izrael už od vyhlášení nezávislosti ležel v obklíčení nepřátel. Ze státních aktérů se ale postupně staly teroristické organizace. Boj s nimi je daleko záludnější a nebezpečnější. Izraelská armáda a zpravodajské služby ale mají dostatečné kapacity na to, aby tento boj zvládly – i kdyby trval dlouhá léta.

Izraelská armáda „rehabilituje svou image hrozivé regionální mocnosti … pronikla do nejtajnějších a nejbezpečnějších bašt svých úhlavních nepřátel založených na zpravodajských informacích, zlikvidovala klíčové vůdce, zasáhla do jejich majetku a do značné míry zmařila jejich snahy o odpověď“. Napsal o tom americký list New York Times.

Izraelci skutečně dokázali, že mohou vést táhlou válku s více aktéry najednou. Započala plnohodnotnou válkou s Hamásem v Pásmu Gazy poté, co toto teroristické hnutí téměř před rokem do židovské země vtrhlo a zabíjelo po stovkách. „Kde je armáda?“ ptali se tehdy lidé, kteří dlouhé hodiny marně čekali na záchranu.

Teď je ale izraelská armáda skutečně všude. Zvládá bojovat v Pásmu Gazy, snaží se ochránit obyvatele na severu země tím, že bojuje s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh a do toho se relativně úspěšně ubránila už dvěma íránským raketovým útokům.

Izraelci dělají přesně to, co je posledních více než 70 let v obklopení nepřítelem naučilo – bránit se na více frontách najednou. Především mezi lety 1948 a 1973 Izrael bojoval proti státním aktérům – ze západu s Egyptem, na severu a východě se Sýrií a na jihu a východě s Jordánskem. K náporu na Izrael se přidávali také Iráčané a Libanonci.

Nyní ale bojuje s teroristickými skupinami, které dovedou být daleko zlovolnější, skrytější a o to nebezpečnější. K tomu proti němu stojí obrovský a mocný Írán. V praxi to vypadá tak, že se o největší moc v regionu Blízkého východu pere doslova David a Goliáš – přičemž malý David má v mnoha ohledech navrch.

Obklopení nepřáteli přineslo nutnou potřebu silné armády (hojně podporované Západem, zejména USA) a vysoce kvalitní zpravodajské služby. Podařilo se obojí, jedna z nejsilnějších armád světa má k dispozici zpravodajské agentury jako třeba Mosad – a díky kvalitním zpravodajským informacím teď izraelská armáda umí s přesností likvidovat dobře skryté cíle.

Někteří z izraelských sousedů už nastalou situaci pochopili. Původně úhlavní nepřátelé z Egypta a Jordánska židovský stát uznali jako samostatný už v minulém století. Stejně učinil Katar, Spojené arabské emiráty a Maroko.

Roku 1950 samostatný Izrael de facto (rozdíl oproti de iure) uznal dokonce i Teherán, ten ale nakonec své rozhodnutí stáhl a po islámské revoluci z roku 1979 s Izraelem zpřetrhal diplomatické vztahy.

Navzdory podobě dnešních vztahů (tedy téměř otevřené válce) existuje určitý formát uznání mezi Palestinou a Izraelem. Organizace pro osvobození Palestina (OOP) a Izrael roku 1993 podepsaly tzv. Oselské dohody, které byly zaměřené na postupné dosažení míru mezi Izraelci a Palestinci.

V rámci těchto dohod OOP oficiálně uznala právo Izraele na existenci a Izrael uznal OOP jako legitimního zástupce palestinského lidu. Tento krok však neznamenal, že Palestinci uznali stát Izrael v jeho současných hranicích. Otázka hranic, zvláště status Jeruzaléma a osad, je stále sporná a nevyřešená.

Přesto se ale Izrael nachází přímo uprostřed nepřátelských skupin. Roli národních států přebraly teroristické organizace. „Uprostřed“ je tak trochu nadnesený výraz, neboť například jemenští Hutíjové ostřelují Izrael ze vzdálenosti až dvou tisíc kilometrů – přes celý Arabský poloostrov, respektive Rudé moře.

Jak už jsme psali, Hamás fakticky vyhlásil Izraeli válku v říjnu loňského roku. Situace se chýlí k plnohodnotnému konfliktu i v Libanonu, kde probíhají tvrdé boje mezi Izraelem a Hizballáhem.

Všechna tato uskupení jednají s podporou íránského teokratického režimu s tím, že získávají bojovou podporu přímo od Islámských revolučních gard (IRGC).

Izrael tak dnes stojí hlavně proti nestátním a hybridním hrozbám. IRGC dovedou nejen bojovat, ale rozpoutávat kybernetické útoky a různé sabotáže. Z dlouhodobé perspektivy dává táhlá válka Izraeli smysl.

Pokud dokáže dostatečně rozebrat vedoucí struktury Hizballáhu a Hamásu, je na dobré cestě k vyšší bezpečnosti. Totéž platí o IRGC, nicméně u těch vždy existuje risk, že se do bojů zapojí Írán a nastane tak regionální konflikt velkého rozsahu.

Každopádně Izrael má kapacity na to, aby zvládal po dlouhou dobu bojovat proti všem uskupením najednou. Ať už jde o sílu armády nebo kvalitu zpravodajských služeb, dokáže čelit Hizballáhu, Hamás, Hutíjům a IRGC najednou.

Související

F-16 Israel Defense Forces

Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rezolutně prohlásil, že v Libanonu žádné příměří neplatí. Přestože v úterý večer vstoupil v platnost klid zbraní v širší válce s Íránem, Netanjahu zdůraznil, že izraelská armáda bude pokračovat v útocích na Hizballáh „plnou silou“. Tento postoj potvrdily i čerstvé nálety na cíle, které Izrael označil za odpalovací zařízení hnutí v hustě obydlených oblastech.
Válka v Izraeli

Příměří zahrnuje i Libanon, tvrdí Pákistán. Na ten se nevztahuje, míní izraelská armáda a pokračuje v útocích

Navzdory vyhlášenému dvoutýdennímu příměří mezi Spojenými státy a Íránem zůstává situace na Blízkém východě napjatá a nepřehledná. Izraelská armáda (IDF) oficiálně oznámila, že i přes zastavení přímých úderů na íránské území hodlá pokračovat v intenzivních bojových a pozemních operacích v Libanonu. Jejím hlavním cílem zůstává militantní hnutí Hizballáh, které se těší podpoře Teheránu.

Více souvisejících

Izraelská armáda Izrael komentář

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Letadla, ilustrační foto

Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla

Evropská letiště čelí hrozbě, která by mohla ochromit nadcházející letní prázdninovou sezónu. Pokud se v příštích třech týdnech nepodaří obnovit stabilní dodávky ropy přes Hormuzský průliv, hrozí podle odborníků systémový nedostatek leteckého paliva v celé Evropské unii. Varování přichází v době, kdy jsou globální energetické trhy otřeseny válečným konfliktem mezi USA, Izraelem a Íránem.

před 1 hodinou

Oto Klempíř (ministr kultury)

Klempíř sloučení České televize a Českého rozhlasu nechystá

Budoucnost financování českých veřejnoprávních médií je v těchto dnech hlavním tématem jednání v Nostickém paláci. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se v pátek sešel s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem a následně i s šéfem Českého rozhlasu Reném Zavoralem. Předmětem diskusí byl vládní záměr zrušit koncesionářské poplatky a převést financování obou institucí přímo pod státní rozpočet.

před 2 hodinami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance před zahájením jednání varuje Teherán: Pokud se pokusíte o manipulaci, nebudeme vstřícní

Spojené státy jsou připraveny nabídnout Íránu „otevřenou náruč“, pokud bude při nadcházejících diplomatických jednáních postupovat v dobré víře. Před svým odletem do Pákistánu to prohlásil americký viceprezident JD Vance. Zároveň však Teherán varoval, že pokud se pokusí s Washingtonem manipulovat, Spojené státy na takové jednání nebudou reagovat vstřícně. Vance zdůraznil, že od prezidenta Donalda Trumpa obdržel jasné pokyny pro diskusi, která má za cíl ukončit aktuální konflikt.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Ministerstvo zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na víkend

Ministerstvo financí přistoupilo k další aktualizaci cenových stropů pro pohonné hmoty, které budou platit na celém území České republiky od soboty 11. dubna až do pondělní půlnoci. Toto opatření vychází z vládního rozhodnutí, jehož hlavním cílem je ochránit řidiče před extrémními cenovými výkyvy na trhu. Stát se tímto krokem snaží tlumit dopady celosvětového růstu cen ropy a zajistit stabilitu u tuzemských čerpacích stanic.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč se USA v Íránu nedaří? Bývalý diplomat popsal, kde Trump udělal chybu

Donald Trump nyní sklízí „hořké plody“ svého mylného přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně snadné jako blesková operace ve Venezuele. Podle Johna Feeleyho, uznávaného bývalého diplomata a někdejšího velvyslance v Panamě, se americký prezident nechal ukolébat lednovým úspěchem, kdy speciální jednotky zajaly Nicoláse Madura. Tento triumf ho vedl k osudnému rozhodnutí zaútočit v únoru na Írán, což uvrhlo Blízký východ do chaosu a zasadilo těžkou ránu globální ekonomice.

před 3 hodinami

Péter Magyar

Jako dítě Orbána miloval, teď se ho chystá sesadit. Kdo je Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který v čele své strany Tisza (Respekt a svoboda) aktuálně vede předvolební průzkumy v Maďarsku, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se dohodli na dočasném klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Příměří v délce 32 hodin vstoupí v platnost v sobotu 11. dubna v 16:00 a potrvá do půlnoci z neděle na pondělí. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že očekává od ukrajinské strany následování tohoto příkladu, zatímco Zelenskyj potvrdil připravenost Kyjeva k recipročním krokům, které sám dříve navrhoval.

před 6 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán zveřejnil seznam požadavků, které jsou pro Trumpa nepřijatelné. USA přišly s vlastním plánem

V pákistánském Islámábádu se tento víkend odehrají klíčová jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mohou rozhodnout o osudu milionů lidí na Blízkém východě i o stabilitě světové ekonomiky. Město se na příjezd delegací připravilo vyhlášením náhlého dvoudenního státního svátku, čímž vyklidilo ulice a umožnilo zavedení nejpřísnějších bezpečnostních opatření. Jde o první vzájemné rozhovory obou stran od začátku války.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rezolutně prohlásil, že v Libanonu žádné příměří neplatí. Přestože v úterý večer vstoupil v platnost klid zbraní v širší válce s Íránem, Netanjahu zdůraznil, že izraelská armáda bude pokračovat v útocích na Hizballáh „plnou silou“. Tento postoj potvrdily i čerstvé nálety na cíle, které Izrael označil za odpalovací zařízení hnutí v hustě obydlených oblastech.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Politico: Trump se pohádal s Ruttem, pohrozil spojencům odvetnými kroky

Vztahy mezi Spojenými státy a jejich partnery v NATO procházejí těžkou zkouškou. Americký prezident Donald Trump během nedávného setkání s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem neskrýval svou frustraci z nedostatku vojenské podpory v konfliktu s Íránem. Podle diplomatických zdrojů webu Politico se uzavřené jednání v Bílém domě změnilo v ostrou slovní přestřelku, během níž Trump nešetřil urážkami a pohrozil spojencům blíže nespecifikovanými odvetnými kroky.

před 8 hodinami

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Islámábád se uzavírá, úřady vyhlásily volno. Do Pákistánu míří americká a íránská delegace

Celý svět s napětím sleduje pákistánský Islámábád, kde se tento víkend odehrají zásadní mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Výsledek těchto rozhovorů může ovlivnit životy milionů lidí na celém Blízkém východě a přímo zasáhnout do osudu globální ekonomiky. Pákistánská metropole se na tuto událost připravila vyhlášením mimořádného dvoudenního státního svátku, který vyprázdnil ulice a umožnil zavedení nejpřísnějších bezpečnostních opatření pro obě delegace.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Mussolini v roce 1930, pronášející svůj typicky prožívaný projev

Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho

Benito Mussolini se nechvalně zapsal do dějin jako zakladatel fašismu. Právě tento vůdcovský totalitní politický systém začal velice brzy vadit nejenom obyvatelům Itálie, a tak se proti němu lidé bouřili. Kromě nejrůznějších forem odboje se někteří radikální jedinci rozhodli diktátory fyzicky odstranit. Přesně před 100 lety, sedmého dubnového dne roku 1926, spáchala na Mussoliniho atentát dokonce žena.

včera

Ministerstvo výrazně snížilo cenový strop na pohonné hmoty

Ministerstvo financí pokračuje v regulaci trhu s palivy a pro pátek 10. dubna 2026 stanovilo nové, citelně nižší cenové stropy pro pohonné hmoty. Na základě aktuálního cenového výměru dochází k plošnému snížení maximálních částek, které si provozovatelé čerpacích stanic mohou za litr základního benzínu a nafty účtovat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy