Izrael už od vyhlášení nezávislosti ležel v obklíčení nepřátel. Ze státních aktérů se ale postupně staly teroristické organizace. Boj s nimi je daleko záludnější a nebezpečnější. Izraelská armáda a zpravodajské služby ale mají dostatečné kapacity na to, aby tento boj zvládly – i kdyby trval dlouhá léta.
Izraelská armáda „rehabilituje svou image hrozivé regionální mocnosti … pronikla do nejtajnějších a nejbezpečnějších bašt svých úhlavních nepřátel založených na zpravodajských informacích, zlikvidovala klíčové vůdce, zasáhla do jejich majetku a do značné míry zmařila jejich snahy o odpověď“. Napsal o tom americký list New York Times.
Izraelci skutečně dokázali, že mohou vést táhlou válku s více aktéry najednou. Započala plnohodnotnou válkou s Hamásem v Pásmu Gazy poté, co toto teroristické hnutí téměř před rokem do židovské země vtrhlo a zabíjelo po stovkách. „Kde je armáda?“ ptali se tehdy lidé, kteří dlouhé hodiny marně čekali na záchranu.
Teď je ale izraelská armáda skutečně všude. Zvládá bojovat v Pásmu Gazy, snaží se ochránit obyvatele na severu země tím, že bojuje s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh a do toho se relativně úspěšně ubránila už dvěma íránským raketovým útokům.
Izraelci dělají přesně to, co je posledních více než 70 let v obklopení nepřítelem naučilo – bránit se na více frontách najednou. Především mezi lety 1948 a 1973 Izrael bojoval proti státním aktérům – ze západu s Egyptem, na severu a východě se Sýrií a na jihu a východě s Jordánskem. K náporu na Izrael se přidávali také Iráčané a Libanonci.
Nyní ale bojuje s teroristickými skupinami, které dovedou být daleko zlovolnější, skrytější a o to nebezpečnější. K tomu proti němu stojí obrovský a mocný Írán. V praxi to vypadá tak, že se o největší moc v regionu Blízkého východu pere doslova David a Goliáš – přičemž malý David má v mnoha ohledech navrch.
Obklopení nepřáteli přineslo nutnou potřebu silné armády (hojně podporované Západem, zejména USA) a vysoce kvalitní zpravodajské služby. Podařilo se obojí, jedna z nejsilnějších armád světa má k dispozici zpravodajské agentury jako třeba Mosad – a díky kvalitním zpravodajským informacím teď izraelská armáda umí s přesností likvidovat dobře skryté cíle.
Někteří z izraelských sousedů už nastalou situaci pochopili. Původně úhlavní nepřátelé z Egypta a Jordánska židovský stát uznali jako samostatný už v minulém století. Stejně učinil Katar, Spojené arabské emiráty a Maroko.
Roku 1950 samostatný Izrael de facto (rozdíl oproti de iure) uznal dokonce i Teherán, ten ale nakonec své rozhodnutí stáhl a po islámské revoluci z roku 1979 s Izraelem zpřetrhal diplomatické vztahy.
Navzdory podobě dnešních vztahů (tedy téměř otevřené válce) existuje určitý formát uznání mezi Palestinou a Izraelem. Organizace pro osvobození Palestina (OOP) a Izrael roku 1993 podepsaly tzv. Oselské dohody, které byly zaměřené na postupné dosažení míru mezi Izraelci a Palestinci.
V rámci těchto dohod OOP oficiálně uznala právo Izraele na existenci a Izrael uznal OOP jako legitimního zástupce palestinského lidu. Tento krok však neznamenal, že Palestinci uznali stát Izrael v jeho současných hranicích. Otázka hranic, zvláště status Jeruzaléma a osad, je stále sporná a nevyřešená.
Přesto se ale Izrael nachází přímo uprostřed nepřátelských skupin. Roli národních států přebraly teroristické organizace. „Uprostřed“ je tak trochu nadnesený výraz, neboť například jemenští Hutíjové ostřelují Izrael ze vzdálenosti až dvou tisíc kilometrů – přes celý Arabský poloostrov, respektive Rudé moře.
Jak už jsme psali, Hamás fakticky vyhlásil Izraeli válku v říjnu loňského roku. Situace se chýlí k plnohodnotnému konfliktu i v Libanonu, kde probíhají tvrdé boje mezi Izraelem a Hizballáhem.
Všechna tato uskupení jednají s podporou íránského teokratického režimu s tím, že získávají bojovou podporu přímo od Islámských revolučních gard (IRGC).
Izrael tak dnes stojí hlavně proti nestátním a hybridním hrozbám. IRGC dovedou nejen bojovat, ale rozpoutávat kybernetické útoky a různé sabotáže. Z dlouhodobé perspektivy dává táhlá válka Izraeli smysl.
Pokud dokáže dostatečně rozebrat vedoucí struktury Hizballáhu a Hamásu, je na dobré cestě k vyšší bezpečnosti. Totéž platí o IRGC, nicméně u těch vždy existuje risk, že se do bojů zapojí Írán a nastane tak regionální konflikt velkého rozsahu.
Každopádně Izrael má kapacity na to, aby zvládal po dlouhou dobu bojovat proti všem uskupením najednou. Ať už jde o sílu armády nebo kvalitu zpravodajských služeb, dokáže čelit Hizballáhu, Hamás, Hutíjům a IRGC najednou.
Související
Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu
Příměří zahrnuje i Libanon, tvrdí Pákistán. Na ten se nevztahuje, míní izraelská armáda a pokračuje v útocích
Izraelská armáda , Izrael , komentář
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla
před 1 hodinou
Klempíř sloučení České televize a Českého rozhlasu nechystá
před 2 hodinami
Vance před zahájením jednání varuje Teherán: Pokud se pokusíte o manipulaci, nebudeme vstřícní
před 2 hodinami
Ministerstvo zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na víkend
před 3 hodinami
Proč se USA v Íránu nedaří? Bývalý diplomat popsal, kde Trump udělal chybu
před 3 hodinami
Jako dítě Orbána miloval, teď se ho chystá sesadit. Kdo je Péter Magyar?
před 4 hodinami
Rozhodující volby v Maďarsku jsou za dveřmi. Blíží se konec šestnáctileté éry Orbána?
před 5 hodinami
Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc
před 6 hodinami
Írán zveřejnil seznam požadavků, které jsou pro Trumpa nepřijatelné. USA přišly s vlastním plánem
před 6 hodinami
Na Špicberkách zemřel polárník Jakeš. Tělo se našlo v ledovcové trhlině
před 6 hodinami
Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu
před 7 hodinami
Politico: Trump se pohádal s Ruttem, pohrozil spojencům odvetnými kroky
před 8 hodinami
Islámábád se uzavírá, úřady vyhlásily volno. Do Pákistánu míří americká a íránská delegace
před 9 hodinami
Páteční počasí přinese zajímavou situaci, avizují meteorologové
včera
Ve StarDance už nezbývá žádné místo. Poslední hvězdou je Vojta Dyk
včera
Obchody se o některých svátcích podřizují zákonu. Mohlo by se to změnit
včera
Další z obviněných v kauze pardubického útoku skončil ve vazbě
včera
Pravda o projevech změny klimatu v Česku. Nejde jen o rostoucí teploty
včera
Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho
včera
Ministerstvo výrazně snížilo cenový strop na pohonné hmoty
Ministerstvo financí pokračuje v regulaci trhu s palivy a pro pátek 10. dubna 2026 stanovilo nové, citelně nižší cenové stropy pro pohonné hmoty. Na základě aktuálního cenového výměru dochází k plošnému snížení maximálních částek, které si provozovatelé čerpacích stanic mohou za litr základního benzínu a nafty účtovat.
Zdroj: Libor Novák