Rusko míří na Balkán, naznačuje OSN

Na první pohled se může ruské odmítnutí rezoluce, jež měla být schválena symbolicky na dvacáté výročí krveprolití, jako bezvýznamný krok. Oficiálně Rusko označilo rezoluci za kontraproduktivní a své odmítnutí zdůvodnilo jako snahu předejít opětovnému rozdmýchání etnických sporů mezi balkánskými národy. Podle internetového magazínu Foreign Policy veto odráží hojné politické zájmy, jež Kreml v tomto regionu má.

Moskva vnímá Balkán jako oblast svých strategických a ekonomických zájmů a angažovanost zde jí dává zároveň možnost zadržovat západní vliv. Své politické cíle na Balkáně realizuje pak především skrze Srbsko, které pro něj představuje důležitého spojence, se kterým sdílí úzké kulturně-náboženské vazby.

Přihlédneme-li na nedávný vývoj, Kreml pravidelně hájí zájmy Bělehradu na mezinárodním poli (např. neuznání nezávislosti Kosova). V roce 2013 také Srbsko uzavřelo smlouvu s ruským energetickým gigantem Gazprom o dodávkách plynu a stále užší jsou i vojenské vazby mezi oběma zeměmi.

Psali jsme: Vetujte rezoluci k Srebrenici, žádá srbský prezident Putina  

Srebrenický masakr, při němž Bosenští Srbové povraždili osm tisíc muslimských mužů a chlapců, je jednou z událostí, která se odehrála během krvavé války v Bosně. Ta probíhala mezi lety 1992 až 1995 po rozpadu Jugoslávie. Ačkoliv Srbsko tuto masovou vraždu označilo za zločin, a dokonce přijalo prohlášení, jež masakr odsoudilo, uznat za genocidu jej odmítá.