Hrozí vám nebezpečí, varoval vůdce krymských Tatarů. O co jde?

Reportáž - Ve dnech 17. až 19. března se v Praze v rámci festivalu Kulturus konal festival CrimeanSOS, který se snažil upozornit na osud Krymského poloostrova. Festival zahájila beseda s Refatem Čubarovem, vůdcem krymských Tatarů a předsedou krymskotatarského Medžilisu.

Pronásledování Tatarů

Čubarov upozornil, že situace je pro krymské Tatary v současnosti velmi složitá. Dle jeho slov probíhá ze strany Ruska nátlak a teror proti krymským Tatarům. Ten se projevuje jednak jako perzekuce jednotlivých vlivných osob, tak i jako soudní řízení, které probíhá ohledně krymskotatarského Medžilisu.

To oficiálně jedná o tom, zda je Medžilis, exekutivní orgán zastupující krymské Tatary, extremistickou organizací. Podle Čubarova jde ale jen o poslední krok Ruska ve snaze o „dezintegarci krymskotatarského národa."

Čubarov také popřel, že by se krymským Tatarům dostávalo nějaké větší podpory ze strany Tatarů žijících v Tatarstánu. „V Rusku není žádné místo, kde by se lidé mohli svobodně rozhodovat o vlastním osudu a svobodně se vyjadřovat – vše se podřizuje Putinovi," uvedl a dále vysvětlil, že jiné národy jsou jim jazykově i kulturně bližší.

Připomenul, že se před anexí Krymu snažili ruští Tataři krymské Tatary přesvědčit, že se jim v Rusku bude žít lépe. Podle Čubarova by ale „byli slepí, kdyby jim uvěřili, protože vidí, jak se Rusové chovají k vlastním lidem."

Krym v krizi

Čubarov promluvil i o hospodářské situaci na Krymu. Podle něj je celkově ekonomická situace na Ukrajině špatná, protože z jejího území odešly všechny velké podniky. Zhoršila se tak ekonomická situace celého regionu.

„Ve zprávách všichni hovoří o tom, jaký mají skvělý život. Ale my s nimi mluvili a víme, jaká je pravda. I lidé, kteří tehdy běhali s ruskými trikolórami, jsou dnes zklamaní." Podle Čubarova je Krym pro Rusko „ekonomickým peklem", kterého se ale Rusko nemůže vzdát, protože jde o významné vojenské centrum.

Při dotazu, zda se bojí o vlastní bezpečnost, Čubarov uvedl, že „jestliže si ruská moc dá něco za cíl, vždy to splní." Dále vysvětlil, že likvidace opozice a politické vraždy nejsou v případě ruského režimu ničím zvláštním a připomněl případ Alexandra Litviněnka.

„Politické vraždy opozice byly běžné za Stalina a jsou běžné i za Putina," řekl a dodal, že než o vlastní bezpečnost mu jde o bezpečnost svého národa.

Kde se Putin zastaví?

Čubarov také podotknul, že Ukrajina promeškala svou příležitost posílit, zatímco Rusko vedlo válku s Čečenskem. Právě to totiž podle něj udělaly ostatní státy – využily toho, že se Rusko plně soustředilo na Čečensko.

Čubarov varoval, že se Česká republika cítí ve Střední Evropě bezpečně, ale „v Pobaltí je to jinak. I Polsko a Rumunsko pociťují reálnou hrozbu a jen málokdo se tam snaží Rusko ospravedlnit. Čerpají totiž z historické zkušenosti a v tom se od Čechů liší. Je třeba, aby všichni měli stejnou představu o tom, čeho chce Putin dosáhnout a kde až se zastaví."

Na závěr dodal, že je podle něj klíčové, aby byl svět schopný na možné negativní kroky Ruska okamžitě reagovat, a to například izolací bankovní sféry či energetiky. Uvedl, že „Rusové žijí v mýtech" a o úmyslech Putina je proto nelze přesvědčit. „Ale oblast, kde je možné zasáhnout, je finanční situace oligarchů a lidí, kteří Putina obklopují," dodal.

Související

Refat Čubarov

Pravda o anexi Krymu: Promluvil vůdce krymských Tatarů

Reportáž - Včera, 17. března, začal v Praze festival CrimeanSOS, který se koná v rámci festivalu Kulturus a který chce upozornit na osud Krymského poloostrova před i po jeho anexi Ruskem v roce 2014. Festival zahájila beseda s Refatem Čubarovem, vůdcem krymských Tatarů a předsedou krymskotatarského Medžilisu.

Více souvisejících

Refat Čubarov Krym Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy