Pravda o anexi Krymu: Promluvil vůdce krymských Tatarů

Naděje na demokracii

Beseda, která proběhla pod záštitou Východoevropského klubu na FF UK, se konala v naplněné přednáškové místnosti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.Čubarov, který v rámci krymskotatarského hnutí působí celý svůj život, ve svém projevu objasnil okolnosti, které předcházely referendu o připojení Krymu k Rusku.

Podle Čubarova byl útěk bývalého prezidenta Janukoviče z Ukrajiny pro mnohé nadějí, že se Ukrajina posune k demokracii. Už 23. února, den poté, co byl Janukovič sesazen ze svého postu prezidenta, ale došlo na základně v Sevastopolu ke svržení místní samosprávy. „To byla chyba – mít na svém území základny cizinců. I když nás nazývali bratry a sestrami," uvedl.

Ruská okupace

Vysvětlil, že na Krymu bylo silné politické hnutí za připojení k Rusku, protože si lidé, kteří byli u moci, chtěli tuto moc dále zachovat. Proruské hnutí proto na 26. února oznámilo zasedání, od kterého je krymští Tataři zrazovali kvůli možné destabilizaci Ukrajiny. Díky shromáždění na náměstí před parlamentem Autonomní republiky Krym od jednání skutečně sešlo.

„A den skončil tak, že jsme si mysleli, že jsme zachránili Krym, krymské Tatary a Ukrajinu. Kdybyste ten den zapnuli televizi, tohle byste tam slyšeli."

Následující den, 27. února, mu ale zavolal velitel bezpečnostních složek na Krymu a informoval ho, že parlament obsadili muži v maskách a s velkou spoustou zbraní. „A tehdy začala už zcela evidentní ruská okupace Krymu," řekl Čubarov.

Jednání parlamentu, které se konalo toho dne odpoledne, tak podle Čubarova probíhalo za situace, kdy po ulicích Krymu chodili ozbrojení kozáci a kdy poslanci byli před vstupem do parlamentu šacování a museli ozbrojencům nechat například své mobilní telefony.

Bandité? Nikoliv, to Putin

Právě na tomto zasedání došlo k rozhodnutí o referendu, které mělo rozhodnout o tom, zda se Krym připojí k Rusku či zda zůstane v Ukrajině. „Všichni mluvili o tom, že parlament obsadili bandité. Až později Putin přiznal, že to byly jeho speciální služby," vysvětloval dále Čubarov.

Referendum se původně mělo konat v květnu, ale jeho datum bylo dvakrát přesunuto: nejprve na konec března a nakonec na 16. března. To podle Čubarova ukazuje, jak Moskva operativně upravovala svůj plán.

Podle Čubarova byli krymští Tataři od samého začátku proti připojení k Rusku a nijak se s tím netajili. „Měli jsme pevný postoj: vše, co zvnějšku zasahuje do Ukrajiny a porušuje mezinárodní legislativu i ukrajinské právo je nezákonné a nepřípustné."

Upozorňuje také, že měli podporu i v zahraničí a lze tak dohledat fotky i videa, na kterých lidé protestují proti válce, ruské armádě i okupaci. Tyto snímky přitom podle něj velmi nápadně připomínají fotografie z Prahy z roku 1968.

Referendum jako špatný vtip

Referendum z 16. března pak dle jeho slov bylo „maškarádou, špatným vtipem, imitací tak závažné události." Protesty krymských Tatarů podle něj také vyvrací tvrzení, že Krym o připojení k Rusku prosil.

V současnosti krymští Tataři včetně Čubarova čelí persekuci a mnohým z nich byl zakázán vstup na Krym. Probíhají také soudní jednání, která mají rozhodnout o tom, zda je Medžilis, exekutivní orgán zastupující krymské Tatary, extremistickou organizací. Podle Čubarova je to jen další snaha Ruska systematicky krymské Tatary zničit.

Dnešní návštěvu ruského prezidenta Vladimíra Putina na Krymu přirovnal ke zločinci, který, dokud mu nebyla prokázána vina, je stále přitahován na místo činu.