Pašeráci lidí mají novou taktiku. Umírají tisíce uprchlíků

Paříž – Počet uprchlíků putujících do Řecka přes Turecko se sice snížil o 90 %, ve Středozemním moři se však situace dramatizuje. Začíná se totiž zvyšovat úmrtnost migrantů, kteří se do Evropy vydávají po hlavní trase. Zprávu o tomto rapidním nárůstu přinesl server The Christian Science Monitor.

Dohoda Evropy s Tureckem příval uprchlíků před konflikty z Blízkého východu a Asie zastavila, nicméně celková migrační krize v Evropě ještě není zdaleka u konce, varuje server. Desítky tisíc lidí z Libye se stále snaží  přeplavit Středozemní moře. Při této nebezpečné cestě jich však čím dál více umírá.

Dle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se sídlem v Ženevě během dubna a května tohoto roku zemřel na moři ve snaze dostat se do Itálie  jeden ze sedmnácti migrantů, což je více než dvojnásobný počet úmrtí oproti minulému roku.

Letos na trase Libye – Itálie zahynulo už téměř 2 700 lidí, což je mnohem více, než na ostatních trasách ve Středozemním moři za prvních sedm měsíců z roku 2015, kdy zemřelo 1 970 migrantů. IOM ve své poslední zprávě varuje, že „čím dál smrtonosnější" trasa skrz centrální část moře je „obrovskou humanitární krizí".

Migranti hledající nový život v Evropské unii „jsou posíláni na smrt" bezohlednými pašeráky lidí, tvrdí Jens Pagotto, vedoucí mise „Aquarius" (Vodnář, pozn. red.), což je pátrací a záchranářská loď hlídající libyjské pobřeží pod vedením ženevské humanitární organizace Lékařů bez hranic (MSF).

Pašerákům je osud migrantů lhostejný

Drama ve Středozemním moři ale znovu upoutává pozornost Evropy až nyní. Donedávna totiž byly tragédie v centrální části Středozemního moře „zastíněny množstvím lidí, kteří dorazili do Řecka," tvrdí mluvčí IOM Joel Millman.

Ten dále říká, že neštěstí na člunech a lodích přepravujících migranty z libyjského pobřeží byly za poslední tři roky sporadické, a proto tedy bylo „u tohoto problému těžké udržet  pozornost".

Server dále píše, že je to pravda zvláště v případě, kdy není možné vyfotit těla obětí na snadno přístupných tureckých plážích—jako to bylo například u tříletého Alana Kurdiho z loňského září. Libyjské pláže jsou totiž dost často nepřístupné a pokud se tam objeví tělo, není možné jej vyfotit.

Množství migrantů je stejné, stoupá úmrtnost

Počet lidí, kteří dorazili z Libye přes centrální část Středozemního moře, byl v posledních letech celkem stabilní. Do konce července dorazilo do Itálie 96 000 migrantů, téměř většina z nich ze subsaharské Afriky, což je podobné číslo jako za stejné období loňský rok.

Stoupající úmrtnost je ale důsledkem toho, že se používají čím dál horší čluny, které nejsou uzpůsobeny na cestování po moři a jejich katastrofickým přeplňováním. Podle lidí pracujících na záchranných operacích je v nafukovacích člunech navržených pro 30 lidí třeba i 150 migrantů.

Pašeráci lidí už neberou uprchlíky k italskému pobřeží a pak se nevrací domů pro další. Namísto toho naládují čluny cestujícími, dají jim sotva dost paliva na to, aby se dostali do mezinárodních vod, ve zkratce jim řeknou, jak pracuje motor a kterým směrem se plavit a pak je pustí na vodu.

„Není jejich záměrem, aby se tyto lodě dostaly do Evropy," tvrdí nová studie Evropské unie. „Jsou navrženy tak, aby se dostaly ... na širé moře a tam je pak musí najít záchranářské týmy." Někdy pašeráci nechají pasažérům satelitní telefon a číslo na italské pobřežní záchranné středisko v Římě, aby uprchlíci mohli někomu dát vědět, že vůbec existují.

Mezi Libyí a Itálií neustále hlídkuje mezinárodní flotila hledající migranty v nesnázích. Na pátracích akcích se podílí lodě italské pobřežní stráže, jednotky evropských námořních sil a soukromé lodě nestátních organizací jako jsou Lékaři bez hranic.

Ne vždy se jim podaří najít každého, kdo pomoc potřebuje, a někdy mají úplně přeplněné kapacity. Minulý víkend mezi pátkem a pondělkem, zachránily pátrající lodě 7 923 lidí a 23. června italská pobřežní stráž ohlásila, že na 43 různých lodích bylo dohromady zachráněno zhruba 5 000 lidí.

Pagotto z Lékařů bez hranic tvrdí, že „žádné z těch plavidel by nezvládlo v pořádku doplout." Navzdory obrovskému úsilí záchranářských týmů dosáhl počet úmrtí ve Středozemním moři rekordních hodnot. „Záchranářské operace nejsou správným řešením. Tenhle problém se nedá vyřešit na moři," tvrdí Pagotto.

Lékaři bez hranic nedávno ohlásili, že ve světle nedávné dohody s Tureckem nebudou nadále přijímat peníze z Evropské unie. Organizace žádá EU, aby pro uprchlíky vytvořila bezpečné a legální trasy, které by je od podstupování potenciálně smrtelných rizik odrazovaly.

Ekonomický migrant? Je to jedno

Pagotto nicméně uznává, že „jde o tak komplexní problém, že neexistuje žádné jednoduché řešení," které by zabránilo desítkám tisíc Afričanů snažit se Evropy dosáhnout .

Zpráva z EU zjistila, že „většina migrantů zachráněných na této mořské trase jsou subsaharští Západoafričané, kteří nemají právo žádat o azyl" podle evropských pravidel. „Méně než polovina takto zachráněných lidí v Itálii žádá při příjezdu o azyl a velká většina z nich je odmítnuta, což naznačuje, že většina z nich jsou pravděpodobně ekonomičtí migranti."

Pro Pagotta, který odmítá mezi zoufalými migranty dělat rozdíly, to však nehraje žádnou roli. „Nakonec to jsou přeci všechno lidé," říká.

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci Libye

Aktuálně se děje

před 30 minutami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 3 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 6 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy