Pašeráci lidí mají novou taktiku. Umírají tisíce uprchlíků

Dohoda Evropy s Tureckem příval uprchlíků před konflikty z Blízkého východu a Asie zastavila, nicméně celková migrační krize v Evropě ještě není zdaleka u konce, varuje server. Desítky tisíc lidí z Libye se stále snaží  přeplavit Středozemní moře. Při této nebezpečné cestě jich však čím dál více umírá.

Dle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se sídlem v Ženevě během dubna a května tohoto roku zemřel na moři ve snaze dostat se do Itálie  jeden ze sedmnácti migrantů, což je více než dvojnásobný počet úmrtí oproti minulému roku.

Letos na trase Libye – Itálie zahynulo už téměř 2 700 lidí, což je mnohem více, než na ostatních trasách ve Středozemním moři za prvních sedm měsíců z roku 2015, kdy zemřelo 1 970 migrantů. IOM ve své poslední zprávě varuje, že „čím dál smrtonosnější" trasa skrz centrální část moře je „obrovskou humanitární krizí".

Migranti hledající nový život v Evropské unii „jsou posíláni na smrt" bezohlednými pašeráky lidí, tvrdí Jens Pagotto, vedoucí mise „Aquarius" (Vodnář, pozn. red.), což je pátrací a záchranářská loď hlídající libyjské pobřeží pod vedením ženevské humanitární organizace Lékařů bez hranic (MSF).

Pašerákům je osud migrantů lhostejný

Drama ve Středozemním moři ale znovu upoutává pozornost Evropy až nyní. Donedávna totiž byly tragédie v centrální části Středozemního moře „zastíněny množstvím lidí, kteří dorazili do Řecka," tvrdí mluvčí IOM Joel Millman.

Ten dále říká, že neštěstí na člunech a lodích přepravujících migranty z libyjského pobřeží byly za poslední tři roky sporadické, a proto tedy bylo „u tohoto problému těžké udržet  pozornost".

Server dále píše, že je to pravda zvláště v případě, kdy není možné vyfotit těla obětí na snadno přístupných tureckých plážích—jako to bylo například u tříletého Alana Kurdiho z loňského září. Libyjské pláže jsou totiž dost často nepřístupné a pokud se tam objeví tělo, není možné jej vyfotit.

Množství migrantů je stejné, stoupá úmrtnost

Počet lidí, kteří dorazili z Libye přes centrální část Středozemního moře, byl v posledních letech celkem stabilní. Do konce července dorazilo do Itálie 96 000 migrantů, téměř většina z nich ze subsaharské Afriky, což je podobné číslo jako za stejné období loňský rok.

Stoupající úmrtnost je ale důsledkem toho, že se používají čím dál horší čluny, které nejsou uzpůsobeny na cestování po moři a jejich katastrofickým přeplňováním. Podle lidí pracujících na záchranných operacích je v nafukovacích člunech navržených pro 30 lidí třeba i 150 migrantů.

Pašeráci lidí už neberou uprchlíky k italskému pobřeží a pak se nevrací domů pro další. Namísto toho naládují čluny cestujícími, dají jim sotva dost paliva na to, aby se dostali do mezinárodních vod, ve zkratce jim řeknou, jak pracuje motor a kterým směrem se plavit a pak je pustí na vodu.

„Není jejich záměrem, aby se tyto lodě dostaly do Evropy," tvrdí nová studie Evropské unie. „Jsou navrženy tak, aby se dostaly ... na širé moře a tam je pak musí najít záchranářské týmy." Někdy pašeráci nechají pasažérům satelitní telefon a číslo na italské pobřežní záchranné středisko v Římě, aby uprchlíci mohli někomu dát vědět, že vůbec existují.

Mezi Libyí a Itálií neustále hlídkuje mezinárodní flotila hledající migranty v nesnázích. Na pátracích akcích se podílí lodě italské pobřežní stráže, jednotky evropských námořních sil a soukromé lodě nestátních organizací jako jsou Lékaři bez hranic.

Ne vždy se jim podaří najít každého, kdo pomoc potřebuje, a někdy mají úplně přeplněné kapacity. Minulý víkend mezi pátkem a pondělkem, zachránily pátrající lodě 7 923 lidí a 23. června italská pobřežní stráž ohlásila, že na 43 různých lodích bylo dohromady zachráněno zhruba 5 000 lidí.

Pagotto z Lékařů bez hranic tvrdí, že „žádné z těch plavidel by nezvládlo v pořádku doplout." Navzdory obrovskému úsilí záchranářských týmů dosáhl počet úmrtí ve Středozemním moři rekordních hodnot. „Záchranářské operace nejsou správným řešením. Tenhle problém se nedá vyřešit na moři," tvrdí Pagotto.

Lékaři bez hranic nedávno ohlásili, že ve světle nedávné dohody s Tureckem nebudou nadále přijímat peníze z Evropské unie. Organizace žádá EU, aby pro uprchlíky vytvořila bezpečné a legální trasy, které by je od podstupování potenciálně smrtelných rizik odrazovaly.

Ekonomický migrant? Je to jedno

Pagotto nicméně uznává, že „jde o tak komplexní problém, že neexistuje žádné jednoduché řešení," které by zabránilo desítkám tisíc Afričanů snažit se Evropy dosáhnout .

Zpráva z EU zjistila, že „většina migrantů zachráněných na této mořské trase jsou subsaharští Západoafričané, kteří nemají právo žádat o azyl" podle evropských pravidel. „Méně než polovina takto zachráněných lidí v Itálii žádá při příjezdu o azyl a velká většina z nich je odmítnuta, což naznačuje, že většina z nich jsou pravděpodobně ekonomičtí migranti."

Pro Pagotta, který odmítá mezi zoufalými migranty dělat rozdíly, to však nehraje žádnou roli. „Nakonec to jsou přeci všechno lidé," říká.