Paříž – Počet uprchlíků putujících do Řecka přes Turecko se sice snížil o 90 %, ve Středozemním moři se však situace dramatizuje. Začíná se totiž zvyšovat úmrtnost migrantů, kteří se do Evropy vydávají po hlavní trase. Zprávu o tomto rapidním nárůstu přinesl server The Christian Science Monitor.
Dohoda Evropy s Tureckem příval uprchlíků před konflikty z Blízkého východu a Asie zastavila, nicméně celková migrační krize v Evropě ještě není zdaleka u konce, varuje server. Desítky tisíc lidí z Libye se stále snaží přeplavit Středozemní moře. Při této nebezpečné cestě jich však čím dál více umírá.
Dle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se sídlem v Ženevě během dubna a května tohoto roku zemřel na moři ve snaze dostat se do Itálie jeden ze sedmnácti migrantů, což je více než dvojnásobný počet úmrtí oproti minulému roku.
Letos na trase Libye – Itálie zahynulo už téměř 2 700 lidí, což je mnohem více, než na ostatních trasách ve Středozemním moři za prvních sedm měsíců z roku 2015, kdy zemřelo 1 970 migrantů. IOM ve své poslední zprávě varuje, že „čím dál smrtonosnější" trasa skrz centrální část moře je „obrovskou humanitární krizí".
Migranti hledající nový život v Evropské unii „jsou posíláni na smrt" bezohlednými pašeráky lidí, tvrdí Jens Pagotto, vedoucí mise „Aquarius" (Vodnář, pozn. red.), což je pátrací a záchranářská loď hlídající libyjské pobřeží pod vedením ženevské humanitární organizace Lékařů bez hranic (MSF).
Pašerákům je osud migrantů lhostejný
Drama ve Středozemním moři ale znovu upoutává pozornost Evropy až nyní. Donedávna totiž byly tragédie v centrální části Středozemního moře „zastíněny množstvím lidí, kteří dorazili do Řecka," tvrdí mluvčí IOM Joel Millman.
Ten dále říká, že neštěstí na člunech a lodích přepravujících migranty z libyjského pobřeží byly za poslední tři roky sporadické, a proto tedy bylo „u tohoto problému těžké udržet pozornost".
Server dále píše, že je to pravda zvláště v případě, kdy není možné vyfotit těla obětí na snadno přístupných tureckých plážích—jako to bylo například u tříletého Alana Kurdiho z loňského září. Libyjské pláže jsou totiž dost často nepřístupné a pokud se tam objeví tělo, není možné jej vyfotit.
Množství migrantů je stejné, stoupá úmrtnost
Počet lidí, kteří dorazili z Libye přes centrální část Středozemního moře, byl v posledních letech celkem stabilní. Do konce července dorazilo do Itálie 96 000 migrantů, téměř většina z nich ze subsaharské Afriky, což je podobné číslo jako za stejné období loňský rok.
Stoupající úmrtnost je ale důsledkem toho, že se používají čím dál horší čluny, které nejsou uzpůsobeny na cestování po moři a jejich katastrofickým přeplňováním. Podle lidí pracujících na záchranných operacích je v nafukovacích člunech navržených pro 30 lidí třeba i 150 migrantů.
Pašeráci lidí už neberou uprchlíky k italskému pobřeží a pak se nevrací domů pro další. Namísto toho naládují čluny cestujícími, dají jim sotva dost paliva na to, aby se dostali do mezinárodních vod, ve zkratce jim řeknou, jak pracuje motor a kterým směrem se plavit a pak je pustí na vodu.
„Není jejich záměrem, aby se tyto lodě dostaly do Evropy," tvrdí nová studie Evropské unie. „Jsou navrženy tak, aby se dostaly ... na širé moře a tam je pak musí najít záchranářské týmy." Někdy pašeráci nechají pasažérům satelitní telefon a číslo na italské pobřežní záchranné středisko v Římě, aby uprchlíci mohli někomu dát vědět, že vůbec existují.
Mezi Libyí a Itálií neustále hlídkuje mezinárodní flotila hledající migranty v nesnázích. Na pátracích akcích se podílí lodě italské pobřežní stráže, jednotky evropských námořních sil a soukromé lodě nestátních organizací jako jsou Lékaři bez hranic.
Ne vždy se jim podaří najít každého, kdo pomoc potřebuje, a někdy mají úplně přeplněné kapacity. Minulý víkend mezi pátkem a pondělkem, zachránily pátrající lodě 7 923 lidí a 23. června italská pobřežní stráž ohlásila, že na 43 různých lodích bylo dohromady zachráněno zhruba 5 000 lidí.
Pagotto z Lékařů bez hranic tvrdí, že „žádné z těch plavidel by nezvládlo v pořádku doplout." Navzdory obrovskému úsilí záchranářských týmů dosáhl počet úmrtí ve Středozemním moři rekordních hodnot. „Záchranářské operace nejsou správným řešením. Tenhle problém se nedá vyřešit na moři," tvrdí Pagotto.
Lékaři bez hranic nedávno ohlásili, že ve světle nedávné dohody s Tureckem nebudou nadále přijímat peníze z Evropské unie. Organizace žádá EU, aby pro uprchlíky vytvořila bezpečné a legální trasy, které by je od podstupování potenciálně smrtelných rizik odrazovaly.
Ekonomický migrant? Je to jedno
Pagotto nicméně uznává, že „jde o tak komplexní problém, že neexistuje žádné jednoduché řešení," které by zabránilo desítkám tisíc Afričanů snažit se Evropy dosáhnout .
Zpráva z EU zjistila, že „většina migrantů zachráněných na této mořské trase jsou subsaharští Západoafričané, kteří nemají právo žádat o azyl" podle evropských pravidel. „Méně než polovina takto zachráněných lidí v Itálii žádá při příjezdu o azyl a velká většina z nich je odmítnuta, což naznačuje, že většina z nich jsou pravděpodobně ekonomičtí migranti."
Pro Pagotta, který odmítá mezi zoufalými migranty dělat rozdíly, to však nehraje žádnou roli. „Nakonec to jsou přeci všechno lidé," říká.
Aktualizováno před 2 hodinami
Tragédie při oslavách ve Švýcarsku. Desítky lidí nepřežily požár v baru
Související
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Dvě extraligové rezignace trenérů. Do nového roku vstupují s novými kouči Třinec a Kladno
před 1 hodinou
Pohonné hmoty už zlevňovaly jen nepatrně. Expert řekl, co přinese tento rok
Aktualizováno před 2 hodinami
Tragédie při oslavách ve Švýcarsku. Desítky lidí nepřežily požár v baru
před 3 hodinami
Tradice pokračuje. Hrad prozradil termín oběda prezidenta s premiérem
před 4 hodinami
První den se jezdí za nové ceny. Dálniční známky podražily
před 5 hodinami
Nikdy to nevedlo k dobrým výsledkům, řekl Fiala po projevu premiéra Babiše
před 6 hodinami
Svátky v roce 2026. Češi se mohou těšit na několik prodloužených víkendů
před 7 hodinami
Počasí naplnilo očekávání. Napadlo až 20 centimetrů sněhu, stále platí výstrahy
před 8 hodinami
Pavel popřál Babišově vládě úspěch, ale také ji varoval
před 9 hodinami
Babiš slíbil, že vláda bude řešit problémy lidí. Mír označil za povinnost vůči dětem
před 10 hodinami
Zemřel známý herec Pavel Nečas
před 11 hodinami
Rusové ukázali mapu údajného útoku na Putina. Trump udělal překvapivou věc
před 11 hodinami
Policie zhodnotila Silvestra v Česku. Dva lidé utrpěli těžká zranění
před 12 hodinami
Zelenskyj v novoroční řeči mluvil o mírové dohodě. Putin věří v ruský triumf
před 14 hodinami
Výhled počasí na leden. Meteorologové nastínili, jak v Česku bude
včera
Bartoška, Duka, Drábová. Česko letos přišlo o výrazné osobnosti
včera
Silvestrovský požár. Hasiči bojují s plameny, které zachvátily bývalý hotel Rabyně
včera
Sníh na Silvestra komplikuje dopravu v Česku. Platí výstraha
včera
Novinky v pražské MHD. Od Nového roku platí změny v přepravních podmínkách
včera
Rok nestability. Voliči ANO, SPD a Motoristů se dočkají nepříjemného vystřízlivění
Rok 2025 převrátil českou politiku vzhůru nohama. Říjnové volby vrátily k moci Andreje Babiše a spolu s ním vznikla křehká koalice ANO, SPD a Motoristů, v níž reálný vliv drží Filip Turek. Vznik vlády provázejí spory s prezidentem Petrem Pavlem i vážné pochyby o kompetenci a etice aktérů. Dosavadní pětikoalice mezitím zaplatila za vlastní komunikační chaos a aféry. Rok 2026 proto spíš, než stabilitu slibuje turbulence a vleklé vnitřní konflikty.
Zdroj: Jakub Jurek