EU schválila nový desetibodový pakt o migraci a azylu

Libor Novák

14. května 2024 15:34

Evropská Unie
Evropská Unie Foto: European Union

Ministři členských zemí Evropské unie (Rada EU) v úterý v Bruselu definitivně schválili nový pakt o migraci a azylu, tedy masivní přepracování dosavadních migračních a azylových zákonů eurobloku. Uvedla to agentura Reuters.

Schválený pakt se skládá z deseti právních předpisů, které podporuje velká většina členských států EU. Slovensko v souladu s avizovaným postojem hlasovalo při dvou předpisech proti a při osmi se hlasování zdrželo.

Podobnou pozici hlásily i Maďarsko a Polsko, které podle tiskové agentury DPA nakonec hlasovaly proti všem částem balíku. S některými z nových předpisů nesouhlasily ani Rakousko a Malta.

Belgická státní tajemnice pro azyl a migraci Nicole de Moorová ve zprávě pro média upřesnila, že nová pravidla zefektivní evropský azylový systém a zvýší solidaritu mezi členskými státy.

"EU bude pokračovat v úzké spolupráci se třetími zeměmi při řešení základních příčin nelegální migrace. Jen společně můžeme najít odpovědi na globální migrační výzvu," uvedla De Moorová.

Nařízení o screeningu umožní vnitrostátním orgánům zavést dohodnutý postup vůči nelegálním migrantům a azylantům na vnější hranici a zajistí, aby se identifikace, kontroly bezpečnosti a zranitelnosti a hodnocení zdravotního stavu prováděly jednotným způsobem.

Aktualizovaná databáze Eurodac umožní shromažďovat přesnější údaje (i biometrické) o migrantech a osob nelegálně přicházejících do EU.

Nařízení o azylovém řízení zefektivňuje evropské azylové řízení a v přesně definovaných případech zavádí povinné řízení na hranicích. Nařízení o navracení se zabývá návraty osob, jejichž žádost v řízení na hranicích je zamítnuta.

Nařízení o řízení azylu a migrace určuje, který členský stát je odpovědný za posouzení žádostí o mezinárodní ochranu, a poprvé zavádí spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi členské státy.

Směrnice o kvalifikaci a podmínkách přijímání stanoví jednotná pravidla pro kritéria pro udělování mezinárodní ochrany a normy pro přijímání žadatelů o azyl. Mělo by to také pomoci snížit sekundární pohyby mezi členskými státy.

Hlavní novinkou schválené reformy je povinen hraniční postup. Ten se bude vztahovat na určité kategorie žadatelů o azyl (například ze zemí s nízkou mírou uznání práva na azyl). Cílem postupu na vnějších hranicích EU je rychle posoudit, zda se jedná o neopodstatněné nebo nepřípustné žádosti. Osoby v azylovém pohraničním řízení nemají oprávnění ke vstupu na území Unie.

Nová pravidla objasňují, který členský stát bude odpovědný za žádost o azyl (v případech, kdy má osoba rodinného příslušníka v zemi EU nebo kdy žádost o azyl není podána v zemi prvního vstupu do EU).

Důležitým aspektem reformy migračního systému je zavedení mechanismu solidarity k zajištění spravedlivějšího rozdělení odpovědnosti. Příspěvky členských států mohou sestávat z relokací, finančních příspěvků nebo (po dohodě s přijímajícím členským státem) z alternativních opatření solidarity (poskytování pohraniční stráže, pomoc při rozmisťování přijímacích středisek).

před 6 hodinami

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Související

Kyjev Analýza

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.
Evropský parlament

Evropský parlament couvá. Schválil mírnější klimatický cíl pro rok 2040

Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili návrh na stanovení závazného cíle Evropské unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Hlasování dopadlo ve prospěch kontroverzního cíle, kdy pro bylo 379 poslanců, proti 248 a 10 se zdrželo. Tento text, který je nyní stanoviskem Parlamentu, se do značné míry shoduje s pozicí, kterou členské státy EU schválily 5. listopadu.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) ,  uprchlíci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

před 7 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

před 9 hodinami

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

před 10 hodinami

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

před 10 hodinami

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

před 11 hodinami

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

před 14 hodinami

včera

včera

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

včera

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

včera

včera

Trumpova bezohlednost odhalila jedno podstatné. Americká ekonomická hegemonie je spíše impozantní dům z papíru

Rekordní americký shutdown odkryl nejen politickou krizi, ale i hlubší problém – drahotu a nerovnost amerického zdravotního systému. Prezident Donald Trump využil rozpočtové paralýzy k nátlaku na demokraty a neváhal přitom sáhnout na potravinové lístky i mzdy federálních zaměstnanců. Zatímco miliony Američanů se ocitly bez jistoty jídla a zdravotní péče, Evropa zůstává připomínkou, že základní sociální bezpečí nemusí být luxusem, ale právem každého občana.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy