Putin na mítinku v Moskvě poděkoval voličům, jeho vítězství je rekordní

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin (65) dnes večer na mítinku v Moskvě poděkoval za podporu. Ve volbách jasně porazil svých sedm vyzyvatelů. Podle předběžných výsledků mu odevzdalo hlas kolem 75 procent voličů. Hlavou státu bude do roku 2024.

Délkou faktického vládnutí Putin již překonal letitého sovětského vůdce Leonida Brežněva, déle se u kormidla moci udržel v moderních ruských dějinách jen komunistický diktátor Josif Stalin.

Ve velké podpoře, které se mu od voličů dostalo, je patrné uznání všeho, čeho bylo ve "velmi složitých podmínkách" v minulosti dosaženo, řekl Putin v krátkém projevu. 

"Jste náš tým a já jsem členem vašeho týmu. Všichni, kdo dnes hlasovali, jsou členy našeho všenárodního týmu," prohlásil ruský vůdce. "Čeká nás další úspěch, musíme udržet jednotu," řekl a přítomné strhl ke skandování "Rusko, Rusko".

Prezidentské volby se v Rusku konaly v den čtvrtého výročí násilného připojení ukrajinského Krymu, které velká část Rusů považuje za hlavní dosavadní vrchol osmnáctileté Putinovy éry. Podle ruských komentátorů byl termín zvolen záměrně, aby mobilizoval občany k co největší volební účasti.

Na Manéžním náměstí u Kremlu se navzdory desetistupňovému mrazu a tlačenici u bezpečnostních rámů shromáždily tisíce lidí, kteří se při čekání na Putina zahřívali kolébáním do rytmu, podupáváním, tancem i skandováním "Silný prezident, silné Rusko!". Náladu zvyšovaly vystoupení armádního pěveckého sboru Alexandrovců, souborů lidové hudby a hvězd ruského popu, včetně populárního rapera s uměleckým jménem Timoti či dětské hvězdy Jaroslavy.

"Je nás 146 milionů, hovoříme spolu 40 jazyky, dnes jsme hlasovali a řekli, co chceme. Vybrali jsme si budoucnost naší velké země," znělo od moderátorů ze scény. "Jsem rád, že jsme zvolili Vladimira Putina, a to na výročí připojení Krymu. Urrááá. Vítězství!" zvolal jeden z hostů na podiu, režisér a herec Fjodor Bondarčuk, syn slavného režiséra Sergeje Bondarčuka.

Putin zaznamenal letos zřejmě rekordní vítězství

První svobodné prezidentské volby v historii Ruska se konaly 12. června 1991; o zřízení prezidentské funkce rozhodl v dubnu téhož roku mimořádný Sjezd lidových poslanců RSFSR. Se ziskem 57,3 procenta zvítězil Boris Jelcin, na druhém místě se umístil bývalý svazový premiér Nikolaj Ryžkov s necelými 17 procenty hlasů a za ním šéf liberálních demokratů Vladimir Žirinovskij s necelými osmi procenty hlasů. Voleb se zúčastnilo šest kandidátů.

Od března 1990 do rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991 existovala současně funkce sovětského prezidenta. Prvním a zároveň posledním prezidentem SSSR byl "otec perestrojky" Michail Gorbačov, kterého do funkce - na rozdíl od Jelcina - zvolil Sjezd lidových poslanců.

Ve druhých volbách ruského prezidenta, které se konaly na přelomu června a července 1996, opět zvítězil Boris Jelcin. Ve druhém kole, které se konalo 3. července 1996, porazil se ziskem 53,7 procenta hlasu šéfa Komunistické strany Ruské federace (KPRF) Gennadije Zjuganova, kterého volilo 40,41 procenta voličů. O prezidentskou funkci usilovalo deset kandidátů.

Jelcin odstoupil 31. prosince 1999 a úřadujícím prezidentem se stal tehdejší premiér Vladimir Putin, který 26. března 2000 zvítězil hned v prvním kole voleb se ziskem 52,94 procenta hlasů. Druhý šéf komunistů Zjuganov dostal 29,21 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 11 kandidátů. Do funkce Putin nastoupil v květnu 2000.

Putin si vítězství zopakoval v dalších volbách, jejichž první kolo se konalo 14. března 2004. Tehdy získal rekordních 71,31 procenta hlasů, zatímco druhý Nikolaj Charitonov získal 13,69 procenta. Voleb se zúčastnilo šest kandidátů.

Jelikož Putin v dalších volbách podle ústavy již nemohl kandidovat, vybral si za svého nástupce Dmitrije Medveděva, který se stal vítězem dosud posledních voleb v roce 2008. Medvěděv zvítězil v prvním kole, které se konalo 2. března 2008, se ziskem 70,28 procenta hlasů. Pro šéfa komunistů Zjuganova na druhém místě hlasovalo 17,72 procenta voličů. Voleb se zúčastnili čtyři kandidáti.

V březnu 2012 Putin opět zvítězil v prvním kole prezidentských voleb se ziskem 63,6 procenta hlasů. Do voleb bylo zaregistrováno pět kandidátů, na druhém místě skončil opět šéf komunistů Zjuganov, pro kterého hlasovalo 17,18 procenta voličů. Volební účast činila 65,27 procenta. Prezident byl nově volen na šest let, protože v listopadu 2008 poslanci schválili prodloužení prezidentského mandátu ze čtyř na šest let a další změny v ústavě.

Putin dnes již počtvrté zvítězil v prezidentských volbách, opět v prvním kole. Získal po sečtení poloviny volebních lístků 75,01 procenta hlasů. Do voleb bylo zaregistrováno celkem osm kandidátů.

Související

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko volby v Rusku

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 5 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

Knížáka posmrtně rehabilitovali. Za minulého režimu strávil měsíce ve vazbě

Česko se v pátek - tedy již zítra - rozloučí s Milanem Knížákem. Rodina zesnulého umělce obdržela během náročného období alespoň jednu dobrou zprávu. Jeden z pražských obvodních soudů Knížáka definitivně rehabilitoval za vazební stíhání v dobách komunistického režimu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy