Putin na mítinku v Moskvě poděkoval voličům, jeho vítězství je rekordní

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin (65) dnes večer na mítinku v Moskvě poděkoval za podporu. Ve volbách jasně porazil svých sedm vyzyvatelů. Podle předběžných výsledků mu odevzdalo hlas kolem 75 procent voličů. Hlavou státu bude do roku 2024.

Délkou faktického vládnutí Putin již překonal letitého sovětského vůdce Leonida Brežněva, déle se u kormidla moci udržel v moderních ruských dějinách jen komunistický diktátor Josif Stalin.

Ve velké podpoře, které se mu od voličů dostalo, je patrné uznání všeho, čeho bylo ve "velmi složitých podmínkách" v minulosti dosaženo, řekl Putin v krátkém projevu. 

"Jste náš tým a já jsem členem vašeho týmu. Všichni, kdo dnes hlasovali, jsou členy našeho všenárodního týmu," prohlásil ruský vůdce. "Čeká nás další úspěch, musíme udržet jednotu," řekl a přítomné strhl ke skandování "Rusko, Rusko".

Prezidentské volby se v Rusku konaly v den čtvrtého výročí násilného připojení ukrajinského Krymu, které velká část Rusů považuje za hlavní dosavadní vrchol osmnáctileté Putinovy éry. Podle ruských komentátorů byl termín zvolen záměrně, aby mobilizoval občany k co největší volební účasti.

Na Manéžním náměstí u Kremlu se navzdory desetistupňovému mrazu a tlačenici u bezpečnostních rámů shromáždily tisíce lidí, kteří se při čekání na Putina zahřívali kolébáním do rytmu, podupáváním, tancem i skandováním "Silný prezident, silné Rusko!". Náladu zvyšovaly vystoupení armádního pěveckého sboru Alexandrovců, souborů lidové hudby a hvězd ruského popu, včetně populárního rapera s uměleckým jménem Timoti či dětské hvězdy Jaroslavy.

"Je nás 146 milionů, hovoříme spolu 40 jazyky, dnes jsme hlasovali a řekli, co chceme. Vybrali jsme si budoucnost naší velké země," znělo od moderátorů ze scény. "Jsem rád, že jsme zvolili Vladimira Putina, a to na výročí připojení Krymu. Urrááá. Vítězství!" zvolal jeden z hostů na podiu, režisér a herec Fjodor Bondarčuk, syn slavného režiséra Sergeje Bondarčuka.

Putin zaznamenal letos zřejmě rekordní vítězství

První svobodné prezidentské volby v historii Ruska se konaly 12. června 1991; o zřízení prezidentské funkce rozhodl v dubnu téhož roku mimořádný Sjezd lidových poslanců RSFSR. Se ziskem 57,3 procenta zvítězil Boris Jelcin, na druhém místě se umístil bývalý svazový premiér Nikolaj Ryžkov s necelými 17 procenty hlasů a za ním šéf liberálních demokratů Vladimir Žirinovskij s necelými osmi procenty hlasů. Voleb se zúčastnilo šest kandidátů.

Od března 1990 do rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991 existovala současně funkce sovětského prezidenta. Prvním a zároveň posledním prezidentem SSSR byl "otec perestrojky" Michail Gorbačov, kterého do funkce - na rozdíl od Jelcina - zvolil Sjezd lidových poslanců.

Ve druhých volbách ruského prezidenta, které se konaly na přelomu června a července 1996, opět zvítězil Boris Jelcin. Ve druhém kole, které se konalo 3. července 1996, porazil se ziskem 53,7 procenta hlasu šéfa Komunistické strany Ruské federace (KPRF) Gennadije Zjuganova, kterého volilo 40,41 procenta voličů. O prezidentskou funkci usilovalo deset kandidátů.

Jelcin odstoupil 31. prosince 1999 a úřadujícím prezidentem se stal tehdejší premiér Vladimir Putin, který 26. března 2000 zvítězil hned v prvním kole voleb se ziskem 52,94 procenta hlasů. Druhý šéf komunistů Zjuganov dostal 29,21 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 11 kandidátů. Do funkce Putin nastoupil v květnu 2000.

Putin si vítězství zopakoval v dalších volbách, jejichž první kolo se konalo 14. března 2004. Tehdy získal rekordních 71,31 procenta hlasů, zatímco druhý Nikolaj Charitonov získal 13,69 procenta. Voleb se zúčastnilo šest kandidátů.

Jelikož Putin v dalších volbách podle ústavy již nemohl kandidovat, vybral si za svého nástupce Dmitrije Medveděva, který se stal vítězem dosud posledních voleb v roce 2008. Medvěděv zvítězil v prvním kole, které se konalo 2. března 2008, se ziskem 70,28 procenta hlasů. Pro šéfa komunistů Zjuganova na druhém místě hlasovalo 17,72 procenta voličů. Voleb se zúčastnili čtyři kandidáti.

V březnu 2012 Putin opět zvítězil v prvním kole prezidentských voleb se ziskem 63,6 procenta hlasů. Do voleb bylo zaregistrováno pět kandidátů, na druhém místě skončil opět šéf komunistů Zjuganov, pro kterého hlasovalo 17,18 procenta voličů. Volební účast činila 65,27 procenta. Prezident byl nově volen na šest let, protože v listopadu 2008 poslanci schválili prodloužení prezidentského mandátu ze čtyř na šest let a další změny v ústavě.

Putin dnes již počtvrté zvítězil v prezidentských volbách, opět v prvním kole. Získal po sečtení poloviny volebních lístků 75,01 procenta hlasů. Do voleb bylo zaregistrováno celkem osm kandidátů.

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko volby v Rusku

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy