Putin na mítinku v Moskvě poděkoval voličům, jeho vítězství je rekordní

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin (65) dnes večer na mítinku v Moskvě poděkoval za podporu. Ve volbách jasně porazil svých sedm vyzyvatelů. Podle předběžných výsledků mu odevzdalo hlas kolem 75 procent voličů. Hlavou státu bude do roku 2024.

Délkou faktického vládnutí Putin již překonal letitého sovětského vůdce Leonida Brežněva, déle se u kormidla moci udržel v moderních ruských dějinách jen komunistický diktátor Josif Stalin.

Ve velké podpoře, které se mu od voličů dostalo, je patrné uznání všeho, čeho bylo ve "velmi složitých podmínkách" v minulosti dosaženo, řekl Putin v krátkém projevu. 

"Jste náš tým a já jsem členem vašeho týmu. Všichni, kdo dnes hlasovali, jsou členy našeho všenárodního týmu," prohlásil ruský vůdce. "Čeká nás další úspěch, musíme udržet jednotu," řekl a přítomné strhl ke skandování "Rusko, Rusko".

Prezidentské volby se v Rusku konaly v den čtvrtého výročí násilného připojení ukrajinského Krymu, které velká část Rusů považuje za hlavní dosavadní vrchol osmnáctileté Putinovy éry. Podle ruských komentátorů byl termín zvolen záměrně, aby mobilizoval občany k co největší volební účasti.

Na Manéžním náměstí u Kremlu se navzdory desetistupňovému mrazu a tlačenici u bezpečnostních rámů shromáždily tisíce lidí, kteří se při čekání na Putina zahřívali kolébáním do rytmu, podupáváním, tancem i skandováním "Silný prezident, silné Rusko!". Náladu zvyšovaly vystoupení armádního pěveckého sboru Alexandrovců, souborů lidové hudby a hvězd ruského popu, včetně populárního rapera s uměleckým jménem Timoti či dětské hvězdy Jaroslavy.

"Je nás 146 milionů, hovoříme spolu 40 jazyky, dnes jsme hlasovali a řekli, co chceme. Vybrali jsme si budoucnost naší velké země," znělo od moderátorů ze scény. "Jsem rád, že jsme zvolili Vladimira Putina, a to na výročí připojení Krymu. Urrááá. Vítězství!" zvolal jeden z hostů na podiu, režisér a herec Fjodor Bondarčuk, syn slavného režiséra Sergeje Bondarčuka.

Putin zaznamenal letos zřejmě rekordní vítězství

První svobodné prezidentské volby v historii Ruska se konaly 12. června 1991; o zřízení prezidentské funkce rozhodl v dubnu téhož roku mimořádný Sjezd lidových poslanců RSFSR. Se ziskem 57,3 procenta zvítězil Boris Jelcin, na druhém místě se umístil bývalý svazový premiér Nikolaj Ryžkov s necelými 17 procenty hlasů a za ním šéf liberálních demokratů Vladimir Žirinovskij s necelými osmi procenty hlasů. Voleb se zúčastnilo šest kandidátů.

Od března 1990 do rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991 existovala současně funkce sovětského prezidenta. Prvním a zároveň posledním prezidentem SSSR byl "otec perestrojky" Michail Gorbačov, kterého do funkce - na rozdíl od Jelcina - zvolil Sjezd lidových poslanců.

Ve druhých volbách ruského prezidenta, které se konaly na přelomu června a července 1996, opět zvítězil Boris Jelcin. Ve druhém kole, které se konalo 3. července 1996, porazil se ziskem 53,7 procenta hlasu šéfa Komunistické strany Ruské federace (KPRF) Gennadije Zjuganova, kterého volilo 40,41 procenta voličů. O prezidentskou funkci usilovalo deset kandidátů.

Jelcin odstoupil 31. prosince 1999 a úřadujícím prezidentem se stal tehdejší premiér Vladimir Putin, který 26. března 2000 zvítězil hned v prvním kole voleb se ziskem 52,94 procenta hlasů. Druhý šéf komunistů Zjuganov dostal 29,21 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 11 kandidátů. Do funkce Putin nastoupil v květnu 2000.

Putin si vítězství zopakoval v dalších volbách, jejichž první kolo se konalo 14. března 2004. Tehdy získal rekordních 71,31 procenta hlasů, zatímco druhý Nikolaj Charitonov získal 13,69 procenta. Voleb se zúčastnilo šest kandidátů.

Jelikož Putin v dalších volbách podle ústavy již nemohl kandidovat, vybral si za svého nástupce Dmitrije Medveděva, který se stal vítězem dosud posledních voleb v roce 2008. Medvěděv zvítězil v prvním kole, které se konalo 2. března 2008, se ziskem 70,28 procenta hlasů. Pro šéfa komunistů Zjuganova na druhém místě hlasovalo 17,72 procenta voličů. Voleb se zúčastnili čtyři kandidáti.

V březnu 2012 Putin opět zvítězil v prvním kole prezidentských voleb se ziskem 63,6 procenta hlasů. Do voleb bylo zaregistrováno pět kandidátů, na druhém místě skončil opět šéf komunistů Zjuganov, pro kterého hlasovalo 17,18 procenta voličů. Volební účast činila 65,27 procenta. Prezident byl nově volen na šest let, protože v listopadu 2008 poslanci schválili prodloužení prezidentského mandátu ze čtyř na šest let a další změny v ústavě.

Putin dnes již počtvrté zvítězil v prezidentských volbách, opět v prvním kole. Získal po sečtení poloviny volebních lístků 75,01 procenta hlasů. Do voleb bylo zaregistrováno celkem osm kandidátů.

Související

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko volby v Rusku

Aktuálně se děje

včera

Petr Nečas

Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou

Definitivní tečku za vztahem, jenž sehrál důležitou roli i ve vrcholné české politice, napsali bývalý premiér Petr Nečas a jeho druhá manželka Jana Nagyová. Někdejší životní partneři se rozvedli. Již loni se Česko dozvědělo, že už netvoří pár. 

včera

včera

včera

včera

Princ Andrew

Platili mu, co neměli. Úředník popsal náklady bývalého prince Andrewa

V Británii se po nedávném zadržení bývalého prince Andrewa začíná intenzivněji řešit, co se dělo, když mladší bratr současného panovníka byl v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Podle tvrzení bývalého státního úředníka mu platili daňoví poplatníci za masáže a drahé zahraniční cesty. 

včera

Jaro, ilustrační fotografie

Předčasné jaro. V Česku letos poprvé naměřili 20 stupňů

Česko má sice před sebou ještě jeden den meteorologické zimy, ale už na konci února u nás panuje jarní počasí. V pátek dokonce poprvé v letošním roce vyšplhala teplota alespoň na 20 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat

Američtí a íránští zástupci dosáhli značného pokroku během rozhovorů o íránském jaderném programu. Podle BBC však není jasné, zda bude dosaženo dohody, která by odvrátila konflikt mezi oběma zeměmi. Jednání mají po konzultacích obou delegací v hlavních městech pokračovat příští týden ve Vídni. 

včera

včera

Hillary Clintonová

Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa

Šest hodin ve čtvrtek vypovídala bývalá americká ministryně zahraničí a neúspěšná prezidentská kandidátka Hillary Clintonová před kongresovou komisí, která vyšetřuje zločiny sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Někdejší politička řekla, o zločinech nevěděla. Zákonodárce vyzvala, aby vyslechli také současného prezidenta Donalda Trumpa. 

včera

včera

Počasí

Počasí bude i o víkendu nadále jarní

Poslední únorový víkend přinese do České republiky velmi proměnlivé počasí, které bude zpočátku připomínat spíše jaro. V sobotu se očekává převážně polojasná až jasná obloha. První ranní hodiny však mohou řidičům i chodcům zkomplikovat místní mlhy nebo nízká oblačnost, které mohou být vlivem nízkých teplot i mrznoucí.

26. února 2026 21:28

Hillary Clintonová

Hillary Clintonová před sněmovním výborem vypovídá o aktivitách Epsteina

Hillary Clintonová dnes předstoupila před sněmovní výbor pro dohled, aby vypovídala v souvislosti s vyšetřováním kriminálních aktivit Jeffreyho Epsteina a Ghislaine Maxwellové. Ve svém úvodním prohlášení, které zveřejnila také na síti X, kategoricky popřela jakoukoli spojitost s touto dvojicí. Uvedla, že nikdy neletěla Epsteinovým letadlem, ani nenavštívila jeho ostrov, domovy nebo kanceláře.

26. února 2026 20:17

Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led

Česká republika se podle všeho dostává do pozice, kterou někteří spojenci v NATO vnímají velmi kriticky. Praha se totiž vydala cestou snižování výdajů na obranu, což ji staví do přímého střetu nejen s ostatními členy Aliance, ale především s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl server Politico. Nový návrh rozpočtu populistické koalice Andreje Babiše počítá s tím, že z obranné kapitoly zmizí 900 milionů eur oproti plánům předchozí vlády.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy