Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin (65) dnes večer na mítinku v Moskvě poděkoval za podporu. Ve volbách jasně porazil svých sedm vyzyvatelů. Podle předběžných výsledků mu odevzdalo hlas kolem 75 procent voličů. Hlavou státu bude do roku 2024.
Délkou faktického vládnutí Putin již překonal letitého sovětského vůdce Leonida Brežněva, déle se u kormidla moci udržel v moderních ruských dějinách jen komunistický diktátor Josif Stalin.
Ve velké podpoře, které se mu od voličů dostalo, je patrné uznání všeho, čeho bylo ve "velmi složitých podmínkách" v minulosti dosaženo, řekl Putin v krátkém projevu.
"Jste náš tým a já jsem členem vašeho týmu. Všichni, kdo dnes hlasovali, jsou členy našeho všenárodního týmu," prohlásil ruský vůdce. "Čeká nás další úspěch, musíme udržet jednotu," řekl a přítomné strhl ke skandování "Rusko, Rusko".
Prezidentské volby se v Rusku konaly v den čtvrtého výročí násilného připojení ukrajinského Krymu, které velká část Rusů považuje za hlavní dosavadní vrchol osmnáctileté Putinovy éry. Podle ruských komentátorů byl termín zvolen záměrně, aby mobilizoval občany k co největší volební účasti.
Na Manéžním náměstí u Kremlu se navzdory desetistupňovému mrazu a tlačenici u bezpečnostních rámů shromáždily tisíce lidí, kteří se při čekání na Putina zahřívali kolébáním do rytmu, podupáváním, tancem i skandováním "Silný prezident, silné Rusko!". Náladu zvyšovaly vystoupení armádního pěveckého sboru Alexandrovců, souborů lidové hudby a hvězd ruského popu, včetně populárního rapera s uměleckým jménem Timoti či dětské hvězdy Jaroslavy.
"Je nás 146 milionů, hovoříme spolu 40 jazyky, dnes jsme hlasovali a řekli, co chceme. Vybrali jsme si budoucnost naší velké země," znělo od moderátorů ze scény. "Jsem rád, že jsme zvolili Vladimira Putina, a to na výročí připojení Krymu. Urrááá. Vítězství!" zvolal jeden z hostů na podiu, režisér a herec Fjodor Bondarčuk, syn slavného režiséra Sergeje Bondarčuka.
Putin zaznamenal letos zřejmě rekordní vítězství
První svobodné prezidentské volby v historii Ruska se konaly 12. června 1991; o zřízení prezidentské funkce rozhodl v dubnu téhož roku mimořádný Sjezd lidových poslanců RSFSR. Se ziskem 57,3 procenta zvítězil Boris Jelcin, na druhém místě se umístil bývalý svazový premiér Nikolaj Ryžkov s necelými 17 procenty hlasů a za ním šéf liberálních demokratů Vladimir Žirinovskij s necelými osmi procenty hlasů. Voleb se zúčastnilo šest kandidátů.
Od března 1990 do rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991 existovala současně funkce sovětského prezidenta. Prvním a zároveň posledním prezidentem SSSR byl "otec perestrojky" Michail Gorbačov, kterého do funkce - na rozdíl od Jelcina - zvolil Sjezd lidových poslanců.
Ve druhých volbách ruského prezidenta, které se konaly na přelomu června a července 1996, opět zvítězil Boris Jelcin. Ve druhém kole, které se konalo 3. července 1996, porazil se ziskem 53,7 procenta hlasu šéfa Komunistické strany Ruské federace (KPRF) Gennadije Zjuganova, kterého volilo 40,41 procenta voličů. O prezidentskou funkci usilovalo deset kandidátů.
Jelcin odstoupil 31. prosince 1999 a úřadujícím prezidentem se stal tehdejší premiér Vladimir Putin, který 26. března 2000 zvítězil hned v prvním kole voleb se ziskem 52,94 procenta hlasů. Druhý šéf komunistů Zjuganov dostal 29,21 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 11 kandidátů. Do funkce Putin nastoupil v květnu 2000.
Putin si vítězství zopakoval v dalších volbách, jejichž první kolo se konalo 14. března 2004. Tehdy získal rekordních 71,31 procenta hlasů, zatímco druhý Nikolaj Charitonov získal 13,69 procenta. Voleb se zúčastnilo šest kandidátů.
Jelikož Putin v dalších volbách podle ústavy již nemohl kandidovat, vybral si za svého nástupce Dmitrije Medveděva, který se stal vítězem dosud posledních voleb v roce 2008. Medvěděv zvítězil v prvním kole, které se konalo 2. března 2008, se ziskem 70,28 procenta hlasů. Pro šéfa komunistů Zjuganova na druhém místě hlasovalo 17,72 procenta voličů. Voleb se zúčastnili čtyři kandidáti.
V březnu 2012 Putin opět zvítězil v prvním kole prezidentských voleb se ziskem 63,6 procenta hlasů. Do voleb bylo zaregistrováno pět kandidátů, na druhém místě skončil opět šéf komunistů Zjuganov, pro kterého hlasovalo 17,18 procenta voličů. Volební účast činila 65,27 procenta. Prezident byl nově volen na šest let, protože v listopadu 2008 poslanci schválili prodloužení prezidentského mandátu ze čtyř na šest let a další změny v ústavě.
Putin dnes již počtvrté zvítězil v prezidentských volbách, opět v prvním kole. Získal po sečtení poloviny volebních lístků 75,01 procenta hlasů. Do voleb bylo zaregistrováno celkem osm kandidátů.
Související
Británie a Francie plánovaly vyzbrojit Ukrajinu jadernou bombou, prohlásil bez důkazů Putin
Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat
Vladimír Putin , Rusko , volby v Rusku
Aktuálně se děje
včera
Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou
včera
Je nemocný a má nízké IQ. Trump se velmi ostře pustil do De Nira
včera
V kauze RP Invest utopili peníze i známí lidé. K poškozeným patří i Klempíř
včera
Okamura do Otázek Václava Moravce přijde, potvrdila mluvčí SPD
včera
Platili mu, co neměli. Úředník popsal náklady bývalého prince Andrewa
včera
Předčasné jaro. V Česku letos poprvé naměřili 20 stupňů
včera
Ministerstvo varovalo Čechy v Izraeli. Bezpečnostní situace se může zhoršit
včera
Záhadné úmrtí dvou lidí v Písku. Těla se našla v lodním kontejneru
včera
Fico se pře s Ukrajinci ohledně ropovodu Družba. Navrhuje inspekční cestu
včera
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
včera
Střelba v Krnově. Policisté našli mrtvého a dvě zbraně
včera
Chcete se dostat z Izraele? Musíte dnes, vyzval americký velvysanec podřízené
včera
Česko eviduje zemětřesení na Příbramsku. Ke škodám nedošlo
včera
Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat
včera
Do Česka míří saharský prach. Na zem se nedostane, může ale ovlivnit teploty
včera
Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa
včera
Okamura se po devíti letech může objevit v Otázkách Václava Moravce
včera
Počasí bude i o víkendu nadále jarní
26. února 2026 21:28
Hillary Clintonová před sněmovním výborem vypovídá o aktivitách Epsteina
26. února 2026 20:17
Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led
Česká republika se podle všeho dostává do pozice, kterou někteří spojenci v NATO vnímají velmi kriticky. Praha se totiž vydala cestou snižování výdajů na obranu, což ji staví do přímého střetu nejen s ostatními členy Aliance, ale především s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl server Politico. Nový návrh rozpočtu populistické koalice Andreje Babiše počítá s tím, že z obranné kapitoly zmizí 900 milionů eur oproti plánům předchozí vlády.
Zdroj: Libor Novák