Nelegální obchod s daty v Rusku: Informace o zákaznících dodávají sami zaměstnanci bank, call center či úřadů

Reportér BBC Andrej Zakharov najal někoho, aby mu ukradl jeho vlastní telefonní záznamy, stejně jako záznamy člena rodiny. Na nelegálním online fóru našel prostředníka, který získal data od dvou různých telefonních společností. Za asi 10 000 rublů (okolo 3 600 korun) dostal Zakharov přesné data o jeho mobilní poloze během několika hodin.

Obchod s daty zákazníků telefonních společností je velmi rozšířen. V roce 2017 korporátní bezpečnostní služba ruské pobočky společnosti T-Mobile odhalila mladého zaměstnance, který prodával údaje o telefonních číslech a kontaktech zákazníků. Předala jej policii a mladík byl následující rok odsouzen k veřejným pracím.

V Rusku je též zájem je o údaje z bank. BBC reportovala o případu dva roky zpátky, kdy 21letý zaměstnanec call centra ruské banky Sberbank začal prodávat na nelegálním fóru hesla k účtům, informace o zůstatcích či čísla pasu u, informace o zůstatcích a záznamy o pasech za přibližně 20 000 rublů (přes 7 000 korun).

Podobný případ je znám i od ruských poboček zahraničních bank. Minulý rok začal být trestně stíhán zaměstnanec společnosti Raiffeisenbank za fotografování informací o zákaznících, které následně prodával na nelegálních fórech. Kradená data zahrnovala poštovní adresy klientů, počet dětí, rodinný stav, e-mailové adresy, telefonní čísla a hesla k účtu.

Přístup k údajům klientů též zneužívají státní úředníci. Například v roce 2016 soud mimo Moskvu odsoudil zástupce vedoucího oddělení terénní kontroly Federální daňové služby za prodej údajů o příjmech a majetku občanů za 7 000 rublů (okolo 2 500 korun). V dubnu soud v Nižnij Novgorod odsoudil policisty, kteří prodávali údaje ministra vnitra, zejména záznamy o vlastnících automobilů.

BBC na základě soudních záznamů našla a vyzpovídala dva bývalé zaměstnance telekomunikačních společností, kteří se dopouštěli těchto nelegálních obchodů s údaji zákazníků. Respondenti uvedli, že je práce příliš nezajímala a toužili získat pár peněz navíc. Podle jednoho prostředníka, s kterým BBC mluvila, nízké platy v Rusku zajišťují konstantní zásobování nelegálních informacích.

Ačkoliv společnosti nechtějí příliš mluvit o tom, jak se jim daří chytat ty zaměstnance aktivní v nelegálním online obchodu s daty zákazníků, BBC se podařilo zjistit, že používají „sledovače“, kteří vyšlou varovné upozornění jakmile zjistí, že zaměstnanec sleduje ty systémové záznamy, které by neměl vidět. Některá call centra objeví pachatele pomocí videokamer, které zaznamenají pokud si někdo fotí údaje o klientech. Některé společnosti též monitorují ilegální fóra a kontrolují, kdo se na ně připojuje.

Podle kritiků stát tento problém nebere dostatečně vážně a jen málokdo bývá za tyto činy odsouzen odnětím svobody. Jediný případy, kdy stát důsledně trestá pachatele těchto činů je, pokud se to přímo týká zpravodajské komunity. Zpravodajské komunity v takovém případě tvrdě zasáhnou a na čas naruší tento trh, brzy se však vše vrátí do normálu.

Kupci těchto údajů bývají často podvodníci, soukromí detektivové a podniky sbírající údaje o podezřelých zaměstnancích a konkurentech. Mezi nákupčími mohou být též žárlivý manžel či manželka nebo rodinní příslušníci, kterým se nezdají výdaje jejich příbuzných.