Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Podle Globální zprávy o vnitřním vysídlení za rok 2024 bylo ke konci roku 2023 z důvodu katastrof souvisejících s počasím vysídleno nejméně 6,6 milionu lidí. Celkově došlo během roku k více než 20,3 milionům nucených přesunů, protože někteří lidé byli vysídleni opakovaně kvůli povodním, bouřím, suchům a požárům.

Dalších 1,1 milionu lidí bylo vysídleno přírodními katastrofami, které nelze přímo přičíst změně klimatu, jako jsou zemětřesení a sopečná činnost. Podle Julie Gassien z Norské rady pro uprchlíky tato čísla dokazují, že s rostoucími dopady klimatických změn bude dramaticky narůstat počet lidí, kteří budou potřebovat humanitární pomoc. „Klimatické změny povedou k většímu počtu intenzivnějších a ničivějších událostí,“ uvedla Gassien pro Al Jazeeru.

V roce 2023 vykázaly nejvyšší počty vysídlení Čína (4,6 milionu) a Filipíny (2,1 milionu). Na Filipínách způsobil tajfun Doksuri přes milion nucených přesunů a zanechal za sebou desítky obětí. V Africe nejvíce trpělo Somálsko, kde povodně označované za „nejhorší za desítky let“ donutily k opuštění domovů dva miliony lidí.

Podle Ezekiela Simperinghama z Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce mají tyto události obzvlášť tvrdý dopad na zranitelné komunity, které již dříve trpěly konflikty. „Tyto složené dopady ohrožují životy, zdraví a živobytí postižených,“ upozornil Simperingham.

Povodně a bouře tvořily naprostou většinu klimatických přesunů, mají na kontě 9,8 milionu a v případě bouří 9,5 milionu přesunů. Sucha přispěla 491 tisíci a požáry 435 tisíci přesunů. Sesuvy půdy, způsobené vlhkými masovými pohyby, vedly k 119 tisícům vysídlení. Eroze a extrémní teploty pak způsobily 7 tisíc a 4,7 tisíce přesunů.

Od roku 2008, kdy Mezinárodní monitorovací centrum pro vnitřní vysídlení začalo sledovat tyto jevy, došlo k prudkému nárůstu počtu incidentů spojených s počasím. Počet povodní se zvýšil ze 272 v roce 2015 na rekordních 1 710 incidentů v roce 2023, což je více než šestinásobný nárůst. Podobně stouply bouře, jejichž počet vzrostl více než sedminásobně ze 163 na 1 186 případů. Společně tvoří povodně a bouře 77 % všech klimatických incidentů od roku 2008.

Pushker Kharecha z Kolumbijské univerzity uvedl, že změny klimatu vyvolané lidskou činností „výrazně zhoršily extrémy související s teplotou, povodněmi, suchy a bouřemi“. I v případě dosažení ambiciózního cíle omezení globálního oteplení na 1,5 °C oproti předindustriální době budou extrémy nadále narůstat.

Z celkových 359 milionů klimatických vysídlení od roku 2008 pocházelo téměř 80 % z Asie a regionu Asie a Pacifiku. Čína, Filipíny, Indie, Bangladéš a Pákistán představují 67 % všech globálních přesunů. Podle Světové banky bylo v posledních dvou desetiletích nejméně jednou přírodní katastrofou postiženo více než 750 milionů obyvatel Jižní Asie. Pokud budou současné trendy pokračovat, region utrpí každoroční ztráty ve výši 160 miliard dolarů do roku 2030.

Naopak země Globálního Severu zažily v roce 2023 přibližně pětkrát méně vysídlení v poměru k počtu obyvatel. Kharecha označil tuto situaci za „globální nespravedlnost“, kdy země, které nejméně přispěly k problému, nesou největší břímě jeho důsledků. Průmyslové státy, zejména v západní Evropě a Severní Americe, jsou odpovědné za 50 % všech emisí skleníkových plynů za posledních 170 let.

Alice Baillat z Mezinárodního monitorovacího centra pro vnitřní vysídlení zdůraznila potřebu řešit příčiny vysídlení i škody, které způsobuje. „Současné závazky přijaté na COP jsou naprosto nedostatečné,“ uvedla Baillat. Více než 200 bývalých lídrů a klimatických expertů ve veřejném dopise označilo současný formát COP za „nefunkční“ a vyzvalo k zásadní reformě.

Kharecha navrhl zavedení globálního systému cen uhlíku, který by spravedlivě penalizoval emise skleníkových plynů, aniž by nespravedlivě zatěžoval rozvojové země. Dodal, že bez závazných právních mechanismů se budou závazky stále upravovat, zatímco emise CO2 budou dále růst.