Ničivé vlny veder i konec kapitalismu. Expertka popsala, co může způsobit extrémní počasí

Německá vědkyně Friederike Otto, odborná asistentka na Imperial College v Londýně a spoluzakladatelka iniciativy World Weather Attribution, ve své nové knize Climate Injustice tvrdí, že klimatická krize je důsledkem globální nerovnosti a nespravedlnosti – a že bez řešení těchto problémů klimatickou změnu nezastavíme.

Otto v rozhovoru pro The Guardian upozorňuje, že ačkoliv fyzikálně je globální oteplování způsobeno nárůstem oxidu uhličitého v atmosféře, samotné spalování fosilních paliv a z něj plynoucí zisky patří jen malé skupině bohatých. Většina lidí z toho neprofituje. Kritizuje i hlubší společenské struktury – rasismus, kolonialismus a sexismus – které podle ní globální oteplování zásadně zhoršují.

I když máme k dispozici obnovitelné zdroje energie, problém podle Otto nezmizí, dokud neodstraníme hluboce zakořeněné nerovnosti. Technologické inovace samy o sobě nestačí.

Otto také odmítá názor, že by vědci měli „zůstat u svého“. Ve svých výzkumech totiž znovu a znovu vidí, že extrémní počasí se stává katastrofou především tam, kde jsou lidé zranitelní – a zranitelnost souvisí s nerovností. Ať už jde o americká města nebo oblasti západní Afriky, platí, že čím je společnost nerovnější, tím jsou následky extrémního počasí horší.

V patriarchálních společnostech, kde ženy nemají přístup k rozhodování a financím, dopadají následky extrémního počasí mnohem hůře. V takových podmínkách umírá více lidí a více rodin ztrácí živobytí.

Otto v rozhovoru odmítá i pojem „přírodní katastrofa“. Podle ní extrémní počasí vzniká částečně přirozeně, ale skutečnost, že se promění v katastrofu, je především otázkou sociální zranitelnosti.

I když klimatická jednání COP podle Otto nevedou k dostatečně rychlému pokroku, mají zásadní význam. Díky nim se o klimatické změně diskutuje na globální úrovni. Výzvou je posílit tyto instituce, ne je opustit.

Podle Otto navíc nenesou odpovědnost jen politici, ale každý jednotlivec. Bez veřejné podpory mezinárodní instituce nevydrží.

Na příkladu vlny veder v roce 2021 na severozápadě USA, která způsobila více než 1 000 úmrtí, Otto ukazuje, že největší rozdíl v počtu obětí dělá existence včasných varovných systémů a připravenost obyvatel. Dezinformace a nízká důvěra v instituce však mohou tragické dopady výrazně zhoršit.

Expertka také upozorňuje na nebezpečí, kdy jsou fakta zpochybňována a lži se šíří snáze než pravda. To je podle ní paradoxní důsledek úspěchu vědy, která poskytuje jasné důkazy o změně klimatu.

Vlna veder v roce 2021 byla tak extrémní, že by bez globálního oteplování nastala jednou za 100 000 let. Dnes podobné události očekáváme jednou za 100–200 let, a pokud se planeta oteplí o dva stupně, mohly by nastávat každých pět let.

Podle Otto hrozí, že v případě oteplení o více než tři stupně se některé oblasti světa stanou nepojistitelnými a investice příliš rizikovými, což by znamenalo kolaps současné formy kapitalismu.

Související

Ilustrační foto

Evropu spaluje stále extrémnější počasí. Proč s tím vlády nic nedělají?

Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která v předchozích dnech překonala květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a Irsku, celý region se již nyní připravuje na další extrémně horké léto. 
Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

Více souvisejících

Klimatické změny Počasí globální oteplování

Aktuálně se děje

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Influencer skončil pro podezření z obchodování s lidmi ve vazbě

Policie v těchto dnech potvrdila, že stíhá několik osob, které jsou podezřelé z obchodování s lidmi. Podle médií v případu figuruje i známý influencer Adam Kajumi, jenž je v opravdu velkých problémech. Právě jemu totiž policisté věnují největší pozornost. 

včera

včera

Radovan Vítek

Vítkovi ve Francii nařídili zbourat obří vilu. Už potřetí

Vážný problém řeší jeden z českých miliardářů. Francouzský nejvyšší soud posvětil dřívější rozhodnutí odvolacího soudu a potvrdil nařízenou demolici vily v obci Gordes. Místní média sice neuvádějí jméno boháče, ale podle dřívějších zjištění serveru Investigace jde o Radovana Vítka. 

včera

včera

včera

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Pavel se kvůli summitu NATO osobně zúčastní jednání vlády

Prezident Petr Pavel se v nadcházejícím pondělí osobně zúčastní schůze vlády, což oficiálně potvrdil Pražský hrad. Hlavním důvodem jeho návštěvy má být projednání koordinace a zastoupení nejvyšších ústavních činitelů na jednáních mezinárodních organizací. Hlava státu o svém záměru osobně informovala premiéra Andreje Babiše na začátku tohoto týdne.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump potvrdil, že označil Netanjahua za šíleného. Experti popsali, co se děje v Bílém domě

Americký prezident Donald Trump se stal dalším šéfem Bílého domu, který se dostal do ostrého sporu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Důvodem jejich neshody jsou vojenské akce Izraele v Libanonu, které uvrhly americkou diplomacii vůči Íránu do hluboké krize. Teherán totiž v reakci na izraelské údery pohrozil úplným přerušením rozhovorů se Spojenými státy, což by pro Trumpa znamenalo zásadní komplikaci v jeho snaze vymanit se z nepopulární války.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

O víkendu nastane průlom ve vztazích s Íránem, slibuje Trump. Vždyť jsme nikam nepokročili, tvrdí Teherán

Jednání o ukončení války na Blízkém východě prozatím nepřinesla žádný hmatatelný pokrok, jak po středečních rozhovorech uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí. K tomuto prohlášení dochází v době, kdy křehké příměří vystavily vážné zkoušce nové vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem. Podle kuvajtských úřadů zasáhl obnovený konflikt také mezinárodní letiště v Kuvajtu, kde útok íránského dronu na pasažérský terminál usmrtil jednoho indického státního příslušníka a dalších 63 osob zranil.

včera

Evropská unie

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čínské společnosti podporující Rusko

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čtyři čínské společnosti, které obviňuje z podpory ruské agrese proti Ukrajině. Tyto firmy by měly být zařazeny do nejnovějšího sankčního seznamu, jehož schválení se očekává na zasedání ministrů zahraničí EU v polovině června. Podle unijních představitelů dotčené čínské podniky pomáhají ruské stínové flotile tankerů, dodávají chemikálie pro vojenské účely a zajišťují komponenty, které Moskva využívá k výrobě útočných dronů.

včera

Su-25 ruského letectva

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu výrazně nabraly na intenzitě

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu v posledních měsících výrazně nabraly na intenzitě. Moskva zasahuje zemi rekordním množstvím dronů a vysokorychlostních raket v době, kdy se její pozemní síly potýkají s problémy a nedaří se jim dosáhnout významnějšího postupu na bojišti. Podle odborníků je tato masivní strategie navržena tak, aby zahltila ukrajinskou protivzdušnou obranu postupnými vlnami levných bezpilotních letounů, po nichž následují balistické střely a střely s plochou dráhou letu.

včera

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří a na vytvoření několika takzvaných pilotních bezpečnostních zón uvnitř Libanonu. Podle oznámení Ministerstva zahraničí USA v těchto zónách budou mít operativci hnutí Hizballáh zakázaný přístup. 

včera

3. června 2026 21:01

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Země kvůli ebole zavádí zákazy cestování. WHO je silně proti

Cestovní omezení, která zavedlo více než tucet zemí, negativně ovlivňují schopnost Světové zdravotnické organizace efektivně reagovat na epidemii eboly v Demokratické republice Kongo. Podle generálního ředitele organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tato opatření narušují dodavatelské řetězce a brání účinnému zásahu. 

3. června 2026 19:47

Evropu spaluje stále extrémnější počasí. Proč s tím vlády nic nedělají?

Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která v předchozích dnech překonala květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a Irsku, celý region se již nyní připravuje na další extrémně horké léto. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy