Německá vědkyně Friederike Otto, odborná asistentka na Imperial College v Londýně a spoluzakladatelka iniciativy World Weather Attribution, ve své nové knize Climate Injustice tvrdí, že klimatická krize je důsledkem globální nerovnosti a nespravedlnosti – a že bez řešení těchto problémů klimatickou změnu nezastavíme.
Otto v rozhovoru pro The Guardian upozorňuje, že ačkoliv fyzikálně je globální oteplování způsobeno nárůstem oxidu uhličitého v atmosféře, samotné spalování fosilních paliv a z něj plynoucí zisky patří jen malé skupině bohatých. Většina lidí z toho neprofituje. Kritizuje i hlubší společenské struktury – rasismus, kolonialismus a sexismus – které podle ní globální oteplování zásadně zhoršují.
I když máme k dispozici obnovitelné zdroje energie, problém podle Otto nezmizí, dokud neodstraníme hluboce zakořeněné nerovnosti. Technologické inovace samy o sobě nestačí.
Otto také odmítá názor, že by vědci měli „zůstat u svého“. Ve svých výzkumech totiž znovu a znovu vidí, že extrémní počasí se stává katastrofou především tam, kde jsou lidé zranitelní – a zranitelnost souvisí s nerovností. Ať už jde o americká města nebo oblasti západní Afriky, platí, že čím je společnost nerovnější, tím jsou následky extrémního počasí horší.
V patriarchálních společnostech, kde ženy nemají přístup k rozhodování a financím, dopadají následky extrémního počasí mnohem hůře. V takových podmínkách umírá více lidí a více rodin ztrácí živobytí.
Otto v rozhovoru odmítá i pojem „přírodní katastrofa“. Podle ní extrémní počasí vzniká částečně přirozeně, ale skutečnost, že se promění v katastrofu, je především otázkou sociální zranitelnosti.
I když klimatická jednání COP podle Otto nevedou k dostatečně rychlému pokroku, mají zásadní význam. Díky nim se o klimatické změně diskutuje na globální úrovni. Výzvou je posílit tyto instituce, ne je opustit.
Podle Otto navíc nenesou odpovědnost jen politici, ale každý jednotlivec. Bez veřejné podpory mezinárodní instituce nevydrží.
Na příkladu vlny veder v roce 2021 na severozápadě USA, která způsobila více než 1 000 úmrtí, Otto ukazuje, že největší rozdíl v počtu obětí dělá existence včasných varovných systémů a připravenost obyvatel. Dezinformace a nízká důvěra v instituce však mohou tragické dopady výrazně zhoršit.
Expertka také upozorňuje na nebezpečí, kdy jsou fakta zpochybňována a lži se šíří snáze než pravda. To je podle ní paradoxní důsledek úspěchu vědy, která poskytuje jasné důkazy o změně klimatu.
Vlna veder v roce 2021 byla tak extrémní, že by bez globálního oteplování nastala jednou za 100 000 let. Dnes podobné události očekáváme jednou za 100–200 let, a pokud se planeta oteplí o dva stupně, mohly by nastávat každých pět let.
Podle Otto hrozí, že v případě oteplení o více než tři stupně se některé oblasti světa stanou nepojistitelnými a investice příliš rizikovými, což by znamenalo kolaps současné formy kapitalismu.
Související
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
Klimatické změny , Počasí , globální oteplování
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno 29. června 2026 19:15
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
Způsob, jakým se vláda staví k účasti prezidenta na nadcházejícím summitu NATO v Turecku, je podle Petra Pavla v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu. Hlava státu zdůraznila, že soud uložil kabinetu nejen povinnost zřídit potřebnou akreditaci, ale také se zdržet jakéhokoli jednání, které by účast prezidenta a jeho doprovodu bránilo nebo ji ztěžovalo.
Zdroj: Libor Novák