Kyjev přitvrzuje: Parlament zrušil jazykový zákon, hrozí protesty menšin

Podle zákonodárců byl jazykový zákon neústavní a neodpovídal evropským právním standardům. Jeden z iniciátorů dnešního rozhodnutí Oleh Ťahnybok, šéf nacionalistického hnutí Svoboda, v rozpravě příslušníkům ukrajinských menšin slíbil, že sněmovna co nejdříve odhlasuje zákon nový.

Zrušený zákon, který silně podporoval prezident Viktor Janukovyč, vstoupil v platnost předloni v srpnu navzdory silným protestům tehdejší opozice.

Proruské a ruskojazyčné obyvatelstvo žije především na průmyslovém východě země, který je Janukovyčovou domácí půdou, a na jihu, převážně na Krymu. Tyto oblasti podporují integraci s Ruskem. Z Doněcké oblasti, která je hlavním tahounem těžkého průmyslu, pochází i Janukovyč. Toho Krymský autonomní parlament již v lednu vyzval, aby v zemi bezodkladně vyhlásil výjimečný stav, a na Krymském poloostrově, který byl do roku 1954 součástí Ruska, se nyní šíří návrhy na „sebeurčení" či na připojení k Rusku.

Více než tři čtvrtiny obyvatel Ukrajiny (78 procent) se považuje za etnické Ukrajince. Podíl Rusů činí 17 procent. Ukrajinština je mateřským jazykem 67 procent obyvatel, ruština více než 30 procent (viz. mapa podílu ukrajinštiny jako rodného jazyka).

Na území Ukrajiny dominuje (asi dvě třetiny) pravoslavná církev, která je ale rozdělena na tři části. Kromě tradiční církve věrné Moskvě působí od počátku 90. let 20. století ještě další dvě autonomní pravoslavné struktury, které moskevskou nadřazenost neuznávají. Je to Ukrajinská pravoslavná církev kyjevského patriarchátu a Ukrajinská autokefální (nezávislá) pravoslavná církev. Asi pět milionů věřících se hlásí k řeckokatolické církvi, která má nejsilnější vliv na západě Ukrajiny. Mezi demonstranty nyní otevřeně působí duchovní ukrajinských řeckých katolíků, ale i kněží pravoslavné církve kyjevského patriarchátu.

Rozdělení země na dva nesmiřitelné tábory „vyplulo na povrch" po tzv. oranžové revoluci, kterou vyvolalo zfalšované druhé kolo prezidentských voleb z listopadu 2004. Revoluce vynesla k moci prozápadního prezidenta Viktora Juščenka a Juliji Tymošenkovou, která se stala premiérkou. Poté však začaly prozápadní koalici oslabovat vnitřní spory a to společně se zklamáním části obyvatel nakonec vedlo k uchopení moci proruskou opozicí vedenou Viktorem Janukovyčem, informuje e15.cz.