Muska trápí problém, kvůli kterému nemůže spát. Vyřešit se ho snaží s těmi nejnepravděpodobnějšími spojenci

Konference letos přilákala dvakrát více lidí než při svém debutu v roce 2023, i přes cenu vstupenky ve výši 1 000 dolarů. Pro organizátory i účastníky jde o víc než jen diskuzi – mluví o budoucnosti Západu, o přežití společností, o kulturní rozmanitosti. A čím dál častěji proniká tento diskurz do veřejného prostoru, v neposlední řadě díky podpoře Elona Muska.

Musk, který má s několika ženami nejméně třináct dětí, o poklesu porodnosti často mluví na své platformě X. Nedávno v rozhovoru podle CNN uvedl, že právě demografický pokles je tím, co ho nejvíce trápí a budí v noci. „Lidstvo vymírá,“ prohlásil.

Na konferenci se objevují různé osobnosti – od univerzitních profesorů přes alt-right aktivisty až po internetové influencery. Atmosféru doplňuje časopis Man’s World a systém žlutých náramků, který pomáhá nezadaným účastníkům najít partnera. Někteří přednášející si však stěžují na mediální nálepky – mluví o škatulkování, osočování z rasismu a eugeniky, a o strachu být špatně pochopeni.

Kevin Dolan, organizátor akce a otec sedmi dětí, tvrdí, že celé hnutí je nepochopeno. „Chceme, aby lidé měli možnost mít tak velkou rodinu, jakou si přejí,“ říká. Podle něj přitom neexistuje jednodušší sdělení než to, že svět potřebuje víc dětí. Přesto prý narážejí na odpor.

Demograf Lyman Stone z Institutu pro studium rodiny upozorňuje, že ačkoliv nesouhlasí se vším, co Musk prosazuje, jeho vliv je nepopiratelný. „Tohle téma se díky němu dostalo do popředí,“ říká Stone. Podle něj ženy mají méně dětí, než by chtěly, což v dlouhodobém horizontu přináší ekonomické i sociální problémy.

Kritici ale varují před přehnaným alarmismem. Sociolog Philip Cohen z University of Maryland připomíná, že i přes pokles porodnosti se celosvětová populace bude zvyšovat ještě nejméně padesát let. A i pak bude pokles pozvolný – během stovek let, ne v řádu desetiletí. Řešení? „Imigrace,“ říká Cohen. „Žádná politika nezvýší počet dětí narozených včera.“

Podle profesorky Karen Guzzo z University of North Carolina by pomohla spíše lepší podpora rodin, například placená rodičovská dovolená nebo dostupná péče o děti. Pronatalistické pobídky podle ní jinde nefungovaly – ani v zemích s nadstandardními výhodami. Problém vidí jinde: „Práce se nezměnila a role mužů taky ne.“

Dolan tvrdí, že je důležité spojit síly i s lidmi, s nimiž nesouhlasí. „Nejde o ideologii. Jde o problém, který má dopad na všechny.“ Na konferenci se mísí technologičtí vizionáři, tradicionalisté, konzervativní katolíci i někteří liberálové, kteří považují téma za příliš důležité, než aby ho přenechali krajní pravici.

Simone Collins, která se spolu s manželem Malcolmem stala tváří hnutí, říká, že cílem není nikoho nutit mít děti. „Chceme jen usnadnit lidem cestu k takové rodině, jakou si přejí.“ Její manžel dodává, že spoléhat se na imigraci je neetické. „Bohaté země tak vysávají talenty z chudších států,“ tvrdí Collins.

Jejich otevřená diskuse o výběru embryí a IVF čelí obviněním z podpory eugeniky. Simone to odmítá: „Nikomu nic nenařizujeme. Jen si vybíráme z vlastních možností.“

Zatímco venku protestuje hrstka aktivistů, uvnitř běží konference dál. Někdo hledá odpovědi, někdo partnera, jako třeba devatenáctiletý Benjamin, který chce jednou mít alespoň pět dětí. Jeho žlutý náramek je symbolem nové generace, která do debaty přináší nejen odhodlání, ale i naději, že cesta k budoucnosti může být víc než jen demografickou rovnicí.